Svalový test

Popis metodiky stanovení

Před započetím terapeutických úprav stravovacího režimu je třeba získat podrobné údaje, týkající se celkového stavu organismu daného člověka. V prvé řadě by se mělo stanovit, které z vitaminů, minerálů a dalších krevních elementů chybí. Rovněž je třeba zjistit zatížení organismu škodlivinami, jako jsou těžké kovy atd. Jelikož rozsáhlejší biochemické laboratorní rozbory jsou finančně dost náročné a lékaři je z toho důvodu neradi provádí, vyplatí se užít alternativní metody stanovení, pomocí nichž lze rovněž získat potřebné informace. Za tímto účelem využívám desetiletím ověřený svalový test. Jde o prakticky mnohonásobně ozkoušenou metodu, jež vychází ze studií svalových pohybů, funkcí mozku a nervů*.

Tato metoda byla vyvinuta v 60. letech minulého století a původně byla užívána ke stanovení alergií na určité potraviny. K tomuto účelu užívám svalový test dodnes; určuji jím vhodné a nevhodné potraviny, což je důležité nejen u alergiků, ale i ostatních. Kromě toho bylo zjištěno, že svalovým testem lze rovněž stanovit další potřebné údaje. Abychom získali spolehlivé výsledky, je nutné odstranit všechny rušivé vlivy. Mezi ty patří mimo jiné i rozumové předsudky testované osoby, jako jsou např. preference či naopak odmítání určitých potravin, jakož i jejich celkové stravovací návyky. Tyto vlivy musí eliminovat zkušená a kvalifikovaná osoba, která též vyhodnocuje odezvu vhodného svalu.

Takto lze stručně charakterizovat testovací metodu, kterou v praxi doplňuji následnými dotazy, vycházejících ze základů klinické výživy i dalších oblastí. Na základě získaných informací doporučuji vhodný stravovací režim či další opatření. Cílem by mělo být zajištění optimálního složení krve a dalších tělesných tekutin, jakož i celková harmonizace organismu.

* Doplnění pro odborníky a zvídavé:

Při svalovém testu vycházíme z funkcí motorických systémů z oblasti prodloužené míchy, kde se nachází centrum řízení dechu, srdeční činnosti a dalších životně důležitých systémů regulace.

Na činnost svalů má významný vliv mozeček (tj. hlavní část zadního mozku), který ve spolupráci s ostatními oblastmi (bazálními ganglii) reguluje jemnost pohybů a udržuje také svalové napětí (tonus).

Pro testování svalového napětí využívám hlavně deltový sval (musculus deltoideus anterior), který je řazen mezi svaly iniciující ostatní svalové aktivity. Vnímám rozdíl mezi staženým (kontrakcí) a nataženým svalem (extenzí). Svalová vlákna se chovají dle principu „ano nebo ne“, což znamená, že kontrakce buď nastane, či nikoliv – nic mezi tím neexistuje. Proto lze na vhodně položenou otázku ohledně dostatku, příp. přebytku určitých látek obdržet dle uvedeného principu potřebnou odpověď.