Nedoceněný význam vody

 Každý zřejmě zaslechl, že bez vody nelze přežít. Proto se někomu může zdát zbytečné vodu rozebírat; vždyť tu přeci u nás může pít každý – buď v nápojích, nebo ji čerpat z jiných zdrojů. Avšak převažující část lidí paradoxně takovémuto jednoduchému úkonu (které zvládne i zvíře) nevěnuje potřebnou pozornost a vodu pije málo. To mohu potvrdit i z praxe, neboť u většiny lidí mi při testování vychází nedostatečný příjem tekutin.

 Pozorujeme-li rovněž, jaké nápoje se v obchodech nejvíce nakupují (např. limonády a další chemicky znečištěné kapaliny, které tělu přinesou více škody, než užitku), je zřejmé, že většina konzumentů si zatím neuvědomuje, jaký dopad mají nevhodné tekutiny. A přitom dopady nepatřičných nápojů mohou být ještě zhoubnější, než dopad komerčních potravin!

Nejde přitom jen o důsledky znečištění „pitné“ vody (viz čl. Jak škodí chemie přírodě ).Vždyť mnozí lidé se kvůli tomu orientují na tzv. balené vody. Avšak ani ty nejsou bez rizika, neboť je potvrzeno, že látky z obalu přechází do skladovaného obsahu. Tím nezanedbatelně mění původní složení vody. Proto voda, která byla ve výrobním závodě naplněna do PET obalu (kromě toho je v něm dále skladována) bude obsahovat i určité součásti umělých hmot. To zjevně způsobuje nepříznivé změny, a to jak v chuti, tak fyzikálně-chemických vlastnostech.

Mnohem bezpečnější jsou v tomto ohledu skleněné láhve. Ty se totiž vyrábí z přirozených sloučenin křemíku, který je hojně obsažený v zemské kůře. Proto voda ve skleněné láhvi vydrží mnohem déle, aniž by musela být nějak konzervována či ozařována. Nenechme se tedy zlákat „lehčími“ umělohmotnými obaly, ale využívejme tradiční skleněné lahve! Je smutné, že ve většině obchodů nabízejí mnoho druhů vod v PET obalech, ale jen zřídkakdy ve skle. Bude-li však na obchodnících stále více lidí vyžadovat nápoje ve skle, začnou se opět častěji nacházet i v regálech.

Základní kriteria kvality vody

Podívejme se na to, jaká kriteria kvality vody se dnes běžně sledují, a která se prozatím opomíjejí. V současnosti se kontrolní orgány zaměřují v prvé řadě na mikrobiologickou čistotu. Samozřejmě, že toto kritérium je důležité, avšak nemělo by to vést k extrému, tzn. chtít sterilní prostředí. To v podstatě ani není reálné, neboť všude kolem nás se normálně vyskytují mikroorganismy, jako jsou bakterie, plísně atd. Jejich značné rozšíření dokazují rovněž mikrobiologické rozbory. Pro neodborníka je často až šokující, co vše na vhodné půdě vyroste třeba z běžného vzduchu – dle vyjádření lékařů se třeba ve velkých obchodech vlivem značné migrace lidí vyskytuje až 9 milionů mikrobů na 1m³ vzduchu!

Neuvádím to zde proto, abych kohokoli strašil, ale naopak chci upozornit na skutečnost, že tyto nejjednodušší živé formy se přirozeně vyskytují nejen všude kolem nás, ale i uvnitř našeho organismu. Vždyť mají v přírodě již po miliony let zcela nezastupitelnou úlohu, neboť uskutečňují stálý koloběh, jenž v ní probíhá. Kromě toho mají mnohé z mikroorganismů další úlohy, např. v našem trávicím traktu přetvářejí látky, jež nemůžeme sami zpracovat; mimo jiné nám přímo v těle „vyrábějí“ různé vitaminy.

Obecně je též známo, že daný mikroorganismus vyroste jen na určité a pro něj příhodné půdě. To potvrzuje rovněž mikrobiologie – ke kultivaci daného druhu bakterie atd. je třeba připravit právě odpovídající substrát, jinak by sledované mikroby nenarostly. Tzn.,  musí se mu „namíchat“ prostředí, které mu vyhovuje. Obdobně v našem těle vytváříme mikrobům odpovídající „půdu“ my, a to svým myšlením a jednáním. Jinak řečeno: jak dobře se staráme o svůj niterný život i fyzické tělo, to se projeví mimo jiné i na stavu imunitního systému. Pokud ten je zcela funkční a v pořádku, dokáže přirozeně zamezit rozvoji i pomnožení mikroorganismů v těle.

Vraťme se však k vodě a její mikrobiologické kvalitě. Je bez diskuzí, že by se v ní neměly vyskytovat žádné patogenní mikroorganismy, které mohou způsobit vážnější onemocnění. Avšak na druhou stranu je zbytečné nechat se zastrašit třeba tím, že ve vodě při mikrobiologických rozborech naleznou např. bakterie Escherichia coli. Vždyť jde o běžně rozšířené bakterie, žijící v tlustém střevě teplokrevných živočichů (E. coli je jedním s nejdůležitějších zástupců střevní mikroflóry a je nezbytná pro správný průběh trávicích procesů ve střevě).

Sice se uvádí, že některé vzácnější kmeny E. coli mohou za určitých okolností způsobit různé problémy, jako je např. zánět močového měchýře, ale to může přivodit i běžné prochladnutí! Proto by výskyt několika kolonií této bakterie neměl být směrodatný pro striktní vyloučení vody jakožto pitné. Mimo jiné je třeba dodat, že normy, které předepisují nulový výskyt E. coli, vychází ze stanovení ve vodárně, v níž předtím provádí její „sterilaci“ chlórem apod. Avšak co nám teče z vodovodu, nebo kolik milionů mikrobů vzniklo „kultivací zbytků“ v běžné houbičce na nádobí, o to se už úředníci nestarají.

V podstatě se ani moc nezajímají o další důležité kriteria kvality vody, jímž je chemická čistota. Oficiální zákonné normy předepisují stanovení několika základních minerálů, přičemž z kontaminantů se zaměřují jen na dusičnany a dusitany. Každý, kdo se seznámí s možnými zdroji znečištění říční vody (viz čl. Jak škodí chemie přírodě ), lehce pochopí, že by bylo třeba stanovit stovky chemikálií, abychom získali směrodatné informace o chemické čistotě vody, která teče z vodovodu!  Pro ilustraci: když se nějací badatelé zaměřili i na další látky, které přecházejí do vody, dospěli k šokujícímu zjištění – v  USA bylo v pitné vodě několika velkých měst stanoveno až 62 reziduí chemických léčiv! Takováto voda tedy do organismu zbytečně zanese „koktejl“ medikamentů! 

Není nad pramenitou vodu

Aby někdo nezmalomyslněl, tak prozatím se alespoň u nás nabízí jednoduché řešení – na většině míst můžeme nalézt celkem kvalitní pramenitou vodu! Ta má nemálo výhod: v prvé řadě jejím průtokem skrze zemské vrstvy dochází k jejímu pročištění. To je v současnosti velmi aktuální, neboť jak bylo uvedeno, většina z otevřených povrchových vodních zdrojů je výrazně znečištěna. Podpovrchová pramenitá voda, jež pochází z čisté přírody, nejlépe z lesa, hor apod., je tedy v tomto ohledu nejbezpečnější.

 Naštěstí si tyto skutečnosti začíná uvědomovat stále více lidí, a proto se snaží hledat vhodné zdroje vody. Mnozí vnímají, že nejprospěšnější bude – a to nejen z ekonomického hlediska – navrátit se opět k osvědčeným „životadárným“ studánkám. Mám velikou radost, když potkávám zdravě vypadající jedince, kteří si jako já „čepují u studánky“ a neodradí je třeba ani to, pokud je na ní z „úředního příkazu“ přidělaná cedulka s přeškrtnutou skleničkou.

Pokud by přece někdo měl obavy z mikrobů, upozorňuji, že převařením vody zahubíme v ní přítomné mikroby. Tímto způsobem tepelného zpracování (ne však mikrovlnným záhřevem!) lze zlepšit i kvalitu vody z vodovodu, neboť z ní nejen vypudíme četné prchavé sloučeniny (např. chlor), ale dochází i k  energetickému „přeprogramování“. Aby však toto někoho nenavedlo k pití destilované vody, tak doplňuji, že touto úpravou sice odstraníme přítomné minerály, avšak mnohé škodlivé prchavé sloučeniny přecházejí do destilátu! Takže destilovaná voda není vhodná k pití!

Připomeňme si, že pramenitá voda se pila po statisíce let našeho předchozího pozemského vývoje.  Někdy se též nazývá „krev Země“, neboť nikdy nejde pouze o H₂O, ale jsou v ní rozpuštěny různé minerální a další látky, které příznivě ovlivňují složení krve a rovněž napomáhají ke zlepšování zdravotního stavu. Kupříkladu bylo prokázáno, že v oblastech, kde lidé pijí kvalitní vodu s dostatkem hořčíku, mají statisticky nižší výskyt srdečně cévních onemocnění.

Naopak nedostatek kvalitní vody způsobuje houstnutí krve, což v prvé řadě zhoršuje její proudění cévami a žilami. Dále způsobuje nesprávná hustota krve – společně s v ní se vyskytujícími chemikáliemi (viz další články) – „oděrky“ a zánětlivé stavy cév a dalších součástí krevního oběhu. Organismus se poté snaží napravovat tyto poruchy třeba tím, že na „oděrky“ v cévách nalepuje různé „náplasti“, jako je např. cholesterol. Pokud je ho však moc, cévy či další součástí krevního oběhu se mohou ucpat a lékaři pak konstatují cévní příhodu, kupř. mrtvici. Jestliže člověka zachrání, straší ho až do smrti cholesterolem, proti němuž mu předepisují různé léky.

A přitom by jako prevence většinou stačila obyčejná voda! Zásobujeme-li tělo dostatkem kvalitní vody, podporujeme kromě pročištění těla i správné fungování mnoha dalších orgánů, které regulují též produkci cholesterolu v těle. Dostatečné zavodnění také ředí krev, což rovněž snižuje rizika srdečně cévních i dalších onemocnění.

Celkový zdravotní přínos, vyplývající z odpovídajícího příjmu kvalitních tekutin, je nedozírný. Dokonce bylo vědecky dokázáno, že jedno z tajemství dlouhověkosti a zachování dobrého zdraví tkví v pravidelném pití kvalitní vody! Kromě toho je známo, že nepříznivé změny, doprovázející stárnutí, úzce souvisí s poklesem obsahu buněčné vody. A pokud celkové množství vody v organismu klesne pod padesát procent, nelze již zajistit plnění všech životně nezbytných funkcí, z čehož vyplývá smrt takto dehydratovaného člověka!

Obrovský význam vody je známý odedávna; dokazují to i procedury, jimiž docilovali uzdravení mnozí velikáni medicíny – od Hippokrata až po novodobého „objevitele“ léčby vodou Vincenze Priessnitze. Tito moudří terapeuti však vnímali, že mezi jednotlivými zdroji vody jsou značné rozdíly ve složení i účinku. Upozorňuji na to hlavně z toho důvodu, že se dnes mnoho lidí orientuje na různé metody „léčení vodou“ a přitom si neuvědomují, že zakladatelé těchto metod zásadně užívali čistou pramenitou vodu!

Energetické aspekty vody

Známý japonský badatel Masaru Emoto prokázal nejen to, že pramenitá voda je nejlepší, ale rovněž zdůrazňuje i další aspekty kvality vody, které jsou životně důležité pro všechny formy života. Předkládá viditelné důkazy, že lidská vibrační energie, myšlenky, slova a hudba ovlivňují molekulární stavbu vody. Voda nemá jenom schopnost zrakového odrazu prostředí, ale odráží také další vlastnosti okolního prostředí. Proto ji lze užívat i jako informační nosič (což se využívá např. v homeopatii a při výrobě květových esencí).

Jak energie prostředí mění molekulární tvar vody, to dokazují mikroskopické fotografie krystalů různých vod, které byly za přesně stanovených podmínek zmraženy. Uvedený obrázek ukazuje, co se stane, jestliže byla destilovaná voda vystavena účinkům mluveného či na zkumavku napsaného slova (více o metodice a další zajímavosti, včetně mnoha krásných obrázků lze nalézt zde).

Na obrázku je účinek slova LÁSKA:

U nás se rozdílnými energetickými vlastnostmi vody, pocházejících z různých zdrojů, již léta zabývá pan Václav Černý (tvůrce přístrojů AQUA SANATURA^®), který k tomu uvádí: „Voda slabá, chudá na energii, je sevřená sama v sebe a je méně ochotná přijímat a chránit látky v ní obsažené. Snižuje se tak stabilita koloidních roztoků tělních tekutin (krev, lymfa ad.), což může způsobit vykrystalizování látek a tím i tvorbu často již neodplavitelných buněčných odpadů. Nedostatečná hydratace buněčného prostředí a ztráta buněčné vody patří k rozhodujícím faktorům, které urychlují stárnutí organismu.

Voda energeticky bohatá, například voda horských pramenů, bystřin či voda po biotechnické revitalizaci dodává tělu energii, pročišťuje i detoxikuje vnitřní prostředí organismu a zlepšuje látkovou výměnu. Pomáhá též k efektivnějšímu využití vitamínů, minerálních látek a stopových prvků z potravy.“

Všechny tyto závěry dokazují, že kvalita našeho života je přímo spojena s kvalitou vody, kterou přijímáme. Vždyť organismus ji využívá nejen k výstavbě buněčných tkání, ale i k zabezpečení normálního proudění krve.  Neotravujme si tedy čistou vodu! A to ani chemickými škodlivinami, ani nesprávným vnitřním nastavením!  Voda je dar, jehož hodnotu jsme dosud plně nepoznali!

Tématika je podrobněji rozebrána v knize Tajemství krve.

Působení ostatních živlů naleznete na těchto stránkách zde.