Kdosi se zjevně těmito mediálními „masážemi“ snažil cíleně vyvolávat strach. Naskýtá se vysvětlení, že to bylo hlavně kvůli tomu, aby lidé byli snáze ovladatelní. Nebo to může být tlak farmaceutického loby. Leč možných důvodů tohoto nekalého počínání je více – již delší dobu je patrná ekonomická, ekologická i morální krize. Každému soudně uvažujícímu člověku je zřejmě jasné, že „neomezený růst, neustálé zvyšování výroby, zisku atd.“ je nereálné a náš materiální blahobyt, založený na drancování a likvidaci přírody i ostatních bytostí, musí někdy skončit. Aby se tato celková krize nemohla svádět na současné vedoucí představitele, musí se najít jiný viník, byť je to třeba koronavirus. Nicméně nevíme, co v tom hrálo hlavní roli a nebudeme se zde ani zabývat hypotézami (jsou popisovány např. zde), proč byl tento výjimečný stav vyvolán, ale zaměříme se spíše na to, z čeho vyplynula a jak vznikla epidemie strachu.

V článku Proč mezi sebou lidé bojují jsme popisovali,  že když se lidé nechají ovlivňovat rozličnými zmatenými názory, vyplynou z toho po čase mimo jiné i nepatřičné emoce, jako je např. strach. V důsledku toho vznikají energetické útvary, které dle svého druhu působí zpětně nejen na jejich zploditele, ale i na ostatní. Představme si, že média po několik měsíců leckdy až útočným způsobem chrlila popisy a ukázky toho, jak je ko….irus nebezpečný, co vyvolává, že se jím nakazí všichni, mnozí za velkých bolestí zemřou apod. Jelikož je známo, že tisíckrát opakovanou lež lidé často přijmou jako pravdu, tak se těmito mediálními triky nechala většina natolik zmanipulovat, že se postupně začala bát.

Avšak nejprve tomu předcházelo rozumové přijetí v médiích šířených zavádějících informací. Protože téma kor…viru je již po několik měsíců nejčastěji probíraným okruhem, vytvořila se tím určitá stejnorodost v myšlení, jež působí obdobně jako tzv. davová sugesce. Ta nabývala na stále větší síle, neboť o kor….iru si povídalo nesmírně mnoho lidí, usilovně o něm přemýšlelo a zabývalo se jím, přičemž vznikaly centrály odpovídajících myšlenkových forem. Ty pak silně ovlivňovaly všechny, kdo nejsou natolik duchovně silní, aby si udrželi vlastní názor. Většina posléze podlehla těmto „atakám“, a přijali tézi, že ko….rus je nesmírně nebezpečný. Následně vypukl strach miliard lidí na celém světě, což vytvořilo gigantickou energetickou centrálu, jež nebývalou silou působí na všechny, kteří se tomu jakkoli otevřeli.

Nyní prožíváme důsledky této epidemie strachu. Nejhůře jsou ovšem na tom ti, kdo se bojí. Jednak je známo, že strach je neurotoxický, tzn. postiženého jakoby duševně „otráví“. Též člověka vnitřně „stahuje“, čímž se jednak zablokují energetické průplavy (čakry), umožňující přijímání posilujících pomocných energií. Kromě toho strach výrazně oslabuje imunitní systém. V určitých částech mozku (hlavně v hypofýze) se též při strachu do krve vyplavují určité látky, které krátkodobě nijak zvlášť neškodí, ale po určitém čase jejich zvýšené koncentrace vyvolávají rozličné problémy (jako je např. vysoký tlak) i orgánové choroby.

Velmi destruktivně působí strach i na lidskou psychiku. Jestliže se někdo déle hodně bojí,  napojují se přitom na něj nepříznivě působící útvary úzkosti, strachu atd. Ty pak postižené nejen vytrvale obtěžují, ale vysávají z nich i jejich vlastní sílu a energii. Z toho pak vyplývají i nepatřičné až nesmyslné způsoby chování a může to přejít až v panickou hrůzu, paranoiu či další paralyzující stavy. Z těchto i mnoha dalších důvodů strach všem nesmírně škodí.

Jak se ale v dnešní době ubránit strachu? V prvé řadě je nutné si uvědomit jeho podstatu, a co  ho vyvolává. Proč vzniká strach? A jaké stavy si pod tímto stavem představit? Rozličné, neboť strach má různé odstupnění: od pochybování, tísně, přes obavy, bázeň, reálný strach, zděšení, až k panické hrůze. Mnohé z těchto stavů ovšem vychází z činnosti rozumu. Vždyť současní lidé se často bojí i toho, co prozatím nenastalo, ale co kdyby… Nejvíce se obávají ztráty toho, na čem lpí. V ekonomicky vyspělých zemích je to v prvé řadě blahobyt, jenž se projevuje i v tom, že si mohou kdykoli v obchodech koupit všechno, co chtějí. Kromě toho se zhusta strachují toho, aby neonemocněli a hlavně – aby neumřeli! Proto jsou tak úspěšným „strašákem“ rozličné nemoci, jako je např. kor….irus, na nějž se též zjevně umírá.

Nejvíce lidi vyděsilo uvědomění si té neměnné skutečnosti, že nejsou nesmrtelní, a někdy s jistotou nastane okamžik, kdy zemřou. A co bude potom?… Téměř každý v hloubi duše cítí, že poté ještě něco bude. A že na „druhé straně“ budou muset „skládat účty“ ze všech svých činů. Přestože se rozum těmto nezvratným skutečnostem usilovně brání a snaží se je něčím přehlušit, tak vnitřní hlas, skrze nějž se projevuje náš duch, nelze trvale umlčet. V důsledku stále sílícího záření, jež k nám z vesmíru proudí, se v nitru lidí často objevuje jakýsi neklid, jenž poukazuje na to, že něco zásadního přijde. Mnozí si to spojili s koro….rem, na nějž třeba zemřou. A to nechtějí, a proto přijímají i ta nejnesmyslnější nařízení. Leč každý jednou umře, byť by byl sebebohatší či vládnul velkým státům. Jen nikdo neví, kdy to bude a co smrt způsobí.

Abychom toto téma poněkud odlehčili a napomohli k pochopení, že kor….irus není nejhorší „pohromou“ naší civilizace, uvedeme si zde některá fakta a čísla. V prvé řadě je nutno uvést na pravou míru v médiích šířené údaje, že ko…..irus je novodobou epidemií. Kritérium, jež vypovídá o počínající epidemii je počet nemocných na 100 000 obyvatel. Například u chřipky jde v ČR o hranici 1600 -1800 případů (viz zde). V přepočtu na 10,65 milionů, tj. počet obyvatel ČR, by to znamenalo kolem 170 000 – 190 000 nemocných. Teprve při dosažení tohoto epidemického prahu by měla být vyhlášena chřipková epidemie. Proč tomu bylo u kor….viru naprosto jinak?

Copak je koro…us natolik nebezpečný? K tomu se veřejně v minulosti vyjádřilo více věrohodných odborníků. Uveďme si několik příkladů:  Vedoucí oddělení klinické virologie v nemocnici Sacco v Miláně, Maria Rita Gismondová  k tomu řekla: „Je to šílenství. Proměnili jsme infekci, která je o trochu vážnější než chřipka, na smrtící pandemii. Podívejte se na čísla. Tohle není pandemie…“ (podrobnosti naleznete zde). Nebo zcela jasné vyjádření profesora Václava Pačesa: „Ono není moc čím se zabývat. Mluvil jsem o tom s řadou odborníků, nicméně si myslím, že je to trochu panika, jako byla panika kolem nemocí SARS a MERS… celosvětová hysterie, která propukla a je přehnaná.“ Známý lékař profesor Vladimír Beneš ke kor….viru mimo jiné říká: „Není to zvlášť nebezpečné onemocnění. Řekl bych, že tento virus je mnohem virulentnější mediálně nežli zdravotně …“ (viz zde). Profesor John Nicholls ke ko…..aviru uvedl:     „V podstatě jde o těžkou formu nachlazení.“ (viz zde…).

Mnozí mohou namítnout, že na koro….rus již umřelo tolik lidí. Uvádí se, že na celém světě na něj od začátku ledna do 19. dubna 2020 zemřelo téměř 50 tisíc/měsíc (viz zde). Přestože může někomu tento počet připadat značný, je potvrzeno, že mnohem více lidí umírá z jiných příčin, než na onemocnění kor….irem. Takže není zase tak nebezpečný, abychom z něj museli být natolik vyděšení, že kvůli němu ani nebudeme chodit ven atd. Pro doložení tohoto tvrzení si zde uveďme světové statistiky počtů úmrtí z jiných příčin (zdroje těchto údajů naleznete zde…,):

V důsledku nakažlivých chorob:       přes 1 milion/měsíc

Akutní infekce dýchacích cest          kolem 217  tisíc/měsíc

Na HIV/AIDS:                                     kolem 135 tisíc/měsíc

Na tuberkulózu:                                   kolem 125 tisíc/měsíc

Na malárii:                                            kolem 79 tisíc/měsíc

Další časté příčiny smrti:

Na znečištěné životní prostředí:        kolem 692 tisíc/měsíc

Na rakovinu:                                         kolem 660 tisíc/měsíc

Na následky kouření:                          kolem 415 tisíc/měsíc

Způsobené alkoholem:                       přes 200 tisíc/měsíc

Při dopravních nehodách:                  přes 108 tisíc/měsíc

Sebevraždy:                                            přes 90 tisíc/měsíc

Nepřecházejme povrchně poslední z uvedených příčin úmrtí, neboť sebevraždy mohou vyplynout i z panické hrůzy v důsledku mediálního vystrašení! Jelikož průměrný počet sebevražd se v posledních týdnech výrazně zvýšil, tak k tomuto již zjevně dochází! Profesor Didier Raoult k tomu uvádí: „Strach je velmi nakažlivý. V Číně byly hlášené sebevraždy úzkostlivých lidí. Nehrajte si se strachem.“(viz zde…) Přitom Didier Raoult je jedním z nejuznávanějších francouzských specialistů na infekční choroby na světě. Pacienty s koro…..em s úspěchem léčí Chlorochinem, což je běžně užívané antimalarikum s obdobným účinkem jako chinin. Didier Raoult testuje chlorochin ve vědeckém institutu v Marseille a uvádí, že jeho účinek na kor…irus je velkolepý. Podle jeho výsledků virus do tří dnů zmizel u 3/4 pacientů, kterým byla léčba nasazena (viz zde…). Chlorochin u nás není dostupný, ale na lékařský předpis je v ČR obdobný lék Plaquenil s účinnou látkou hydroxychlorochin.

Avšak i v přírodě lze nalézt dostupnou náhradu: chinin se totiž také vyskytuje ve vrbové kůře. Odvar z ní doporučoval k léčbě malárie již Hippokrates. V dřívějších dobách se vrbová kůra užívala jako antimalarikum. Stačí tedy zajít do jarní přírody a natrhat si čerstvé větvičky vrby, ty nastříhat na kousky a máte k dispozici přirozený pomocný prostředek! Jelikož odvar z vrbové kůry je dost trpký, lze větvičky vrby smíchat i s jinými chuťově jemnějšími bylinami a zalít vařící vodou. Po scezení lze přidat citron a med, aby čaj lépe chutnal. Chceme-li aby čaj obsahoval co nejvíce účinných látek, je nutno větvičky vrby povařit (4 minuty) a užívat odvar.

Samozřejmě  nechceme podceňovat koro…irus ani odrazovat od opatrnosti a dalších preventivních opatření, jež mohou snížit rizika nakažlivých onemocnění. V prvé řadě je nutno dbát na čistotu a dodržovat základní hygienická pravidla! Také je prozíravé si pokud možno udržovat od ostatních patřičný odstup. Neměli bychom též zbytečně delší dobu pobývat na přelidněných místech. Zcela obecně je třeba bděle až ostražitě dávat pozor na své okolí a zbytečně neriskovat. Vnímáme-li reálné nebezpečí, odpovídajícím způsobem co nejrychleji reagujme. Měli bychom také zodpovědně zvažovat, co budeme činit i jíst, neboť onemocnění vyplývajících z mikrobiálně či chemicky znečištěných potravin a nápojů je mnoho. Též je v této době moudré podporovat imunitu, hlavně cíleným  dodáváním všech vitaminů a minerálů (jejich zdroje naleznete zde), jakož i dalšími přirozenými prostředky. A i kdybychom onemocněli, není správné panikařit, ale je potřeba v klidu provádět praktická opatření, napomáhající k uzdravení. Důležité jsou vhodné tekutiny (viz např. výše), teplo a sluneční světlo (viz zde)!

Jak tedy nepodlehnout epidemii strachu? Prvořadá je radostná mysl, důvěra a hlavně odvaha. Namísto vysilujícího boje se strachem v sobě máme vědomě rozvíjet opačné dobré vlastnosti či ctnosti. Teprve až v sobě strach nahradíme skálopevnou odvahou, můžeme zvítězit i nad v našem okolí se vyskytujícími útvary strachu, které vytvářejí a vyživují ostatní lidé. Prvotní boj se tedy vždy odehrává v běžně neviditelných úrovních. Když v tomto ohledu obstojíme a dokážeme nejen vypudit strach ze svého nitra, ale zahnat i „démony strachu“, nemůžeme se nakazit ani v silně „infekčním“ prostředí epidemie strachu a zůstaneme psychicky zdrávi!

Kromě chemického znečištění však lidé vodu nepříznivě ovlivňují i dalšími způsoby. Celkové vlastnosti a působení vody totiž nelze popsat jen jejím chemickým složením, ale je nutno brát v úvahu i její dynamiku a strukturu. O tom jsme psali již v článku „Nedoceněný význam vody“. Přestože je obecně známé, že voda do své struktury přijímá vše, co do ní pronikne, většina z lidí jakoby o tom nevěděla, anebo o tom nechce ani slyšet. Jako příklady v dnešní době rozšířených energetických vlivů si uveďme elektrosmog, mikrovlnné technologie (k nimž patří i mobilní vysílače) a další „výdobytky“ moderní doby. Těmito a mnoha dalšími způsoby též ovlivňujeme vodu. Avšak nejen tu, která se vyskytuje mimo nás (např. ve vodních tocích a vodovodech), ale i vodu, jež se nachází uvnitř našeho organismu. Proto se třeba cítíme o mnoho lépe, když se dostaneme na taková místa, kde není žádný z mobilních či jiný mikrovlnných signálů, např. jsme-li v čisté přírodě, hlubokých jeskyních atd.  A naopak můžeme mít nepříjemné pocity v přelidněných městech, kde je mimo jiné i značné množství mikrovlnných signálů. O tom se lze přesvědčit např. tehdy, když necháme „chytrý“ mobil či notebook vyhledat dostupné sítě Wi-Fi. Většinou jich naleznou skutečně dost.  Tyto elektromagnetické impulzy na nás rovněž nějak působí.  Obzvláště na citlivější a jemnější jedince. Nezanedbatelně nás též v současnosti ovlivňují média a další informační „kanály“. Je až s podivem, že tuto energetickou „smršť“ vydržíme. Abychom si udrželi vlastní naladění, musíme přicházející „přezářit“ tím, co vychází z našeho nitra. To má totiž na naši vnitřní vodu ještě silnější vliv, než z vnější přicházející impulzy.

Do její struktury se výrazně „zapíše“ způsob našeho myšlení, užívaná slova, prožívané emoce atd. Voda tvoří převažující část krve i těla, a proto její vyzařování zpětně ovlivňuje mozek, nervový systém i to, jak se cítíme. Samozřejmě přitom spolupůsobí i další vlivy. Třeba to, co k nám přichází od okolních lidí. Např. se prokázalo, že obdobně jako chřipka, jsou nakažlivé i stres a silně prožívané emoce. Proto se můžeme „nakazit“ nejen hmotnými patogeny, ale i běžně neviditelnými vlivy. Přijmeme-li nepříznivé nastavení ostatních, jejich názory či další nám cizí vlastnosti,  začneme se většinou i odlišně chovat, myslet apod.

Můžeme si to představit jako zavirovaný počítač či „chytrý“ mobil, které nakazí nějaký „vir“, tj. program, jež dané zařízení přinutí k tomu, aby se přestalo chovat „mravně“ a dělalo něco zcela jiného, než dříve. Třeba začne všem osobám v adresáři rozesílat zmatené maily. Nebo může vysát bankovní účet a postiženého téměř zruinovat. Dokonce se prý některé viry snažily dostat do počítačů, jež mohou spustit odpálení jaderných zbraní. Kdyby se jim to podařilo, mohlo by to rozpoutat i další světovou válku. Z uvedených i dalších možných příkladů vyplývá, že takovéto nepatřičné programy mohou vyvolat značné škody.

Obdobně, jako v počítači, mohou také v naší mysli „uvíznout“ určité nenáležité „programy“, jež nám poté škodí. Může to třeba být určitý „vzorec“ chování, jež jsme přijali v dětství, anebo kdykoli jindy během našeho předchozího života. Na základě daného nepříjemného prožitku z minulosti pak třeba zcela nepatřičně reagujeme – např. agresivně křičíme či útočíme na ostatní, jež nám to nechtěně něčím připomněli. Přitom škodíme nejen ostatním, ale i sami sobě.  Uvědomíme-li si to, neměli bychom to už pokud možno dělat, ani se nechat ovládat takovýmito nevhodnými „programy“. Vždyť nám to zjevně neprospívá. Také bychom si neměli lehkomyslně pohrávat s myšlenkami či opakovat – nebo na sebe zbytečně nechat působit – různé obecně zažité nepatřičné fráze.

V tomto ohledu bychom chtěli zdůraznit, že v předchozím článku uváděný výrok „Čím větší brambora, tím větší hlupák“ by neměl nikoho vést k tomu, aby si něco takového byť jen pomyslel o tom, kdo dokázal libovolným způsobem vypěstovat velké brambory. V naší společnosti jsou žel pojmy jako „hlupák, dement atd.“ ponižující a lidé je často používají v negativním slova smyslu. Proto bychom neměli sobě ani ostatním něco takového říkat ani si to myslet. Vždyť to vše jsou energie, jež vysíláme do okolí.

K lepšímu pochopení toho, jak na nás působí nesprávné nastavení či nepatřičné slovní výroky, si uveďme alespoň jeden z tzv. duševních symptomů, které popisujeme v knize JAK OCHRAŇOVAT ČISTOTU DUŠE. Nazvali jsme ho v ní NEGATIVISMUS. Jedinci, kteří jsou „nakaženi“ tímto symptomem, se vnějšně projevují výroky typu: „Nic není podle mých představ! Nezvládnu to! Nedopadne to dobře! Nikdo mi nechápe! Nemá cenu nic dělat…“ A i když se ostatní snaží dotyčnému udělat radost (dá-li třeba muž své ženě květiny), tak v negacích se utápějící člověk stejně nebude spokojen. Většinou bude i zjevně dobrý počin, který mu dříve udělal radost, posuzovat jako něco nepatřičného. Může to negovat např. výroky: „Neudělal to správně, netvářil se při tom tak, jak bych si představoval….“   

Takovéto a další negativistické výroky jsou celkem časté, přičemž jejich příčinu můžeme často nalézt v lenosti.  Danému člověku se nechce nic dělat, a proto vše neguje, aby tím omluvil svoji lenost. Anebo mohou být příčinou negací jiné nepatřičné vnitřní stavy či nastavení. Ve všech případech si tím ovšem zjevně škodí. Naprogramuje se totiž přitom tak, že mu nic nevychází. Pokud se někdo v těchto negativistických stavech utápí déle, vidí pak vše jakoby „černě“, což může přejít až do silné deprese. A ta může někoho dovést třeba až k sebevraždě.

Chceme-li se vyhnout takovýmto zbytečným a nemalým problémům či bolestným vnitřním stavům, měli bychom dávat bedlivý pozor na to, co říkáme a jakými myšlenkovými pochody se necháme ovlivňovat či ovládat. Proto bychom pokud možno neměli vůbec užívat výše uváděné ani další nepatřičné negativistické výroky. Naopak bychom v sobě i druhých měli podporovat opačná pozitivní stanoviska, jako je sebedůvěra, správné sebeocenění a další povzbuzující nastavení.

Obecně bychom v sobě měli odhalit a pochopit všechny nepatřičné duševní pochody, jež bychom poté měli co nejdříve odložit. Aby nás zbytečně nezatěžovaly a nezdržovaly tím náš duchovní vzestup. V tak často zdůrazňovaném „udržování čistoty myšlenek“ mimo jiné spočívá i to, že v sobě nenecháme vzklíčit ani rozvinout jakýkoli z nepatřičných myšlenkových pochodů. Jestliže vnímáme, že na nás něco takového z okolí dotírá, měli bychom hned na počátku tyto nepříznivé vlivy rázně zapudit a přeladit se do pozitivního nastavení. Rozhodně se to vyplatí! Prospějeme tím mimo jiné i naší vnitřní či kolem nás se vyskytující vodě! 

V mnohých rodinách můžeme též zaslechnout: „Jak tě jen tohle mohlo napadnout!“ Tyto žalostné výkřiky v sobě ukrývají i zjevné nepochopení tohoto děje. Pro lepší porozumění tomu, proč nás napadá tolik rozličných a leckdy i nepatřičných myšlenek, bychom si v prvé řadě měli uvědomit podstatu slova „napadnout“. Jedna z možných variant je jeho odvození od slova „nápad“ ve smyslu inspirace. Kdyby tento „nápad“ přicházel z čistých světlých úrovní, zjevně by danému člověku i ostatním přinesl nějaký užitek.

Druhý z možných významů slova „napadnout“ je synonymum pro „přepadnout“ – ať se to již týká jednotlivce či celých národů. V médiích i jinde se běžně uvádí, že „útočník napadl…“, přičemž tímto poukazují na zlý úmysl daného člověka, případně celé skupiny lidí. Avšak proč bychom měli brát v úvahu jen hrubohmotná „napadnutí“? Přijmeme-li jsoucnost běžným zrakem neviditelných  jemnohmotnějších úrovní, měli bychom pochopit i to, že také odtamtud nás něco či někdo může „napadnout“, a dokonce nám to může chtít uškodit či nás zničit.

Vždyť i v našem viditelném pozemském okolí se vyskytují tací lidé, jež mají zlovolné úmysly a chtějí druhé třeba okrást či jim jinak  ublížit. Proto se obzvláště ženy varují, aby pozdě večer  ani v noci nechodily samy na nebezpečná místa. Jestliže to činí a nejsou-li dostatečně bdělé, může se stát, že na ně ze tmy někdo vyskočí a chce je přepadnout. Pokud si toho zavčas všimnou, mohou se útočníkovi snažit utéci. Když to již není možné, mohou se mu ze všech sil bránit a rozličnými prostředky s ním bojovat. Někdy jim ale nezbude nic jiného, něž hlasitě křičet o pomoc. Třeba se včas objeví nějaký zachránce.

Avšak co dělat, když nás „napadnou“ zlovolné duše či temné formy, jež nejsou viditelné běžným zrakem? Jejich útok na sobě přitom vnímáme – hlavně tehdy, když se skokově změní naše nálada a způsob uvažování. Dejme tomu, že jsme příznivě naladěni a chceme udělat něco, co druhému způsobí radost. Třeba žena chce svému muži uvařit či upéci něco dobrého. Už předem se těší na tuto činnost i na to, jakou z toho bude mít muž radost, až přijde. A již to v ní vyvolává příjemné a láskyplné pocity. Ale najednou ji napadnou myšlenky typu: „Vždyť si to ani nezaslouží, pořád je někde pryč…“. V tu chvíli se její předchozí pocity změní na nepříjemné a může to přejít až ve zlost. Zjevně to nepřinese nic dobrého ani jí, ani jejímu muži. Spíše naopak a možná se pak i zbytečně pohádají.

Co jí to ale najednou napadlo? A kdo z toho bude mít škodolibou radost? Zjevně ta temná forma či duše, jež ji „napadla“, tzn. „zaútočila“ na ní a tyto zlovolné nápady jí vnukla. Myšlenky, jež se v ní přitom nečekaně objevily, tedy vůbec nemusí být její. Málokdo si to ovšem v okamžiku rozladění či zlosti uvědomí. Místo toho, aby cizí nepatřičné chtění či myšlenky ihned razantně zamítl, mnohdy je slabošsky přijme a nechá si vnutit nesprávné nastavení temných forem. Tím se u takto „napadeného“ člověka, jenž zlovolnému útočníkovi podlehne, též zcela změní jeho původní nastavení a směr usilování.

Představme si, že plujeme na lodi, přičemž držíme kormidlo pevně v rukou, abychom se co nejdříve dostali domů, kde na nás čeká někdo milý, na něhož se těšíme a vezeme mu třeba dárek. Také se můžeme těšit, jak budeme doma radostně tvořit či dělat něco užitečného. Jenže když se přitom přespříliš zasníme a přestaneme být bdělí, může se stát, že už kormidlo nedržíme dostatečně pevně.  A najednou se nepozorovaně přiblíží někdo zlovolný, kdo na něj zatlačí tak, že tím změní směr naší plavby. Takže místo toho, abychom pluli k domovu, budeme směřovat třeba přímo na nebezpečné útesy, které mohou rozbít naši loď, což nám i bližním způsobí bolest a utrpení.

Chceme-li se vyhnout takovémuto nepříjemnému prožívání, měli bychom v prvé řadě „držet kormidlo pevně v rukou“ – jinak řečeno je nutné mít pevné vnitřní přesvědčení o správnosti směru našeho usilování. Též je nezbytná silná vůle v duchovním slova smyslu. Poté se nebudeme podřizovat zavádějícímu nátlaku ani přijímat cizí zmatené myšlenky. Rovněž bychom měli být stále bdělí a nepodléhat lenivým pocitům či sebechlácholení, že se nám zde nemůže nic stát. Vždyť v našem pozemském viditelném i neviditelném okolí se vyskytuje nemálo zlovolných duší, jež mají zavádějící až útočné myšlenky. Tzv. astrální okolí je doslova „zamořeno“ chaotickými myšlenkovými a dalšími ošklivými formami, což můžeme nezřídka prožít i ve zmatených snech, na něž si po probuzení vzpomeneme.

Měli bychom si též uvědomit, že v tomto světě se můžeme setkat s rozličnými způsoby vychytralého našeptávání a rafinovaných svodů. Lze je též popsat jako škodlivé formy, jež se nás snaží nasměrovat chybným směrem – aby nás zavedly do temných úrovní, v nichž budeme prožívat bolest a utrpení.  Kvůli tomu se snaží zatemnit naše vnímání a myšlení, abychom neviděli tu pravou stezku, po níž máme kráčet, chceme-li se dostat do světlých úrovní radostného tvoření (vysvětlení těchto pojmů naleznete v knize JAK OCHRAŇOVAT ČISTOTU DUŠE). Přijímejme již proto jen světlé proudy a krásné inspirace, jež nám i ostatním pomáhají stoupat vzhůru! A udržujme v čistotě všechny složky naší osobnosti – tzn. nejen naše pozemské tělo, ale i naše vnímání, mysl a city!

Na první pohled je poznáte dle názvu, neboť většinou v něm naleznete slovo chloro-, jodo- nebo bromo-. Mezi halogen organické sloučeniny ovšem patří také nejznámější pesticid DDT, který se zpočátku považoval se za naprosto „bezpečný“, což dokazují i fotografie přímého postřiku vojáků (proti malárii).

Ještě v 60. letech se používalo DDT i u nás, např. do vlasů proti vším a dalo se běžně koupit i v drogerii. Jelikož byla později oficiálně prokázána škodlivost tohoto pesticidu a proto byl zakázán, zřejmě by už dnes nikoho nenapadlo sypat si ho do vlasů nebo ho dávat do úst. Kdyby to někdo dělal, zřejmě bychom si o něm pomysleli, že není normální.

A přitom si dnes nemálo z lidí zcela důvěřivě aplikuje na své tělo (např. v deodorantech), nebo si dokonce dává do úst (třeba v zubních pastách), takové kosmetické přípravky, které obsahují obdobné halogen organické sloučeniny. Nevěříte? Podívejte se tedy na to, jaká je struktura konzervantu,  jež můžete ve složení kosmetiky nalézt pod názvem Triclosan:        

A pod ním je pro porovnání struktura DDT:

Není tedy vůbec překvapivé, že se u Triclosanu  prokázala značná toxicita i různé škodlivé účinky (včetně karcinogenních); dokonce u pokusných zvířat poškozoval játra a ledviny. V podstatě byly tyto pokusy na zvířatech zcela zbytečné – stačí se podívat na jeho strukturu a hned je zjevné, že jde o nebezpečný jed.

Nebylo by tedy rozumné přestat takovéto toxické látky zcela užívat? Pokud bychom takovéto jedovaté chemikálie zcela zavrhli, prospěli bychom tím nejen sami sobě, ale i životnímu prostředí!