Strava jako zdroj vitaminů

Slýcháváme, že strava je tak znehodnocená, že nemůže zajistit dostatek vitaminů, minerálů a dalších látek. To se leckdy uvádí i v reklamních materiálech výrobců multivitaminů a potravních doplňků. Je tomu však skutečně tak? Anebo lze z přirozených zdrojů získat dostatek potřebných látek?

V potravinách nalezneme – kromě často zdůrazňovaných škodlivin (jako jsou éčka a další chemikálie) – většinu látek, které posilují správné fungování organismu. To platí alespoň pro plnohodnotné suroviny, které byly správně pěstovány a zpracovány. Množství přijatých škodlivin můžeme výrazně snížit upřednostňováním domácích výpěstků či BIO produktů a zkontrolováním složení kupovaných výrobků, o čemž se zmiňuji v dalších článcích. 

Často slýcháváme o vitamínech, které přispívají zejména k posílení vitality a imunity. Dále ochraňují před četnými nepříznivými vlivy (např. volnými radikály a dalšími škodlivinami), podporují dostatečnou aktivitu celého organismu atd. Nepostradatelnost vitaminů  byla prokázána již nesmírně dávno a dodnes se zkoumají jejich účinky na lidský organismus. Většina studií se provádí hlavně kvůli možnostem jejich léčebného využití. Původně byly zkoumané látky pouze izolovány z přirozeného materiálu.

Teprve až poměrně nedávno se začaly vitaminy syntetizovat uměle; tzn. chemickými reakcemi se získávají sloučeniny, které mají mít shodnou chemickou strukturu. Tyto průmyslové vyráběné látky se nazývají přírodně identické vitaminy. V některých případech jsou tyto produkty užívány při léčení chorob, způsobených nedostatkem vitaminů. Nemálo lidí může na základě tvrzení prodejců nebo „slibů“ uvedených na reklamních letáčcích uvěřit tomu, že stačí denně spolknout nějakou tu tabletku a budeme mít všeho dostatek.

Praxe však ukazuje, že tomu tak není. Nejenže takto jednoduše nelze do těla dostat vše, co potřebujeme, ale některé synteticky připravené vitaminy mohou mít až výrazně nepříznivé zdravotní dopady, což bylo potvrzeno i klinickými studiemi! Přestože by průmyslově vyráběné vitaminy měly být identické s přírodními, bývá  jejich působení odlišné. Rovněž je třeba brát v úvahu, zda jde o jednodušší sloučeniny (jako je např. vitamin C), které lze celkem snadno vyrobit, nebo o složitější vitaminy, jež mnohdy obsahují více účinných látek.

Mezi diskutabilní patří třeba syntetický vitamin E, u něhož bylo opakovaně prokázáno, že nedostatečné hladiny doplnit nedokáže; dokazuje to i skutečnost, že po přechodu na přírodní vitamin E se zanedlouho výrazně zlepšily původní problémy, vyplývající z jeho nedostatku.

Kromě druhu užitých vitaminů je třeba sledovat i obsah dalších přítomných složek: od pomocných až po přídatné látky. Pro zjištění jejich vhodnosti lze užít tabulky či tahák z knihy „Tajemství výrobců potravin“, neboť samo označení „doplňky stravy“ říká, že tyto produkty spadají do potravinářství. Avšak potravináři je většinou vůbec nevyrábí, ani s nimi nemají nic společného. Je to tedy jakési území „nikoho“ a proto se mnozí domnívají, že mohou dělat a tvrdit co chtějí – hlavně že to vynese!

Skutečnost, že většina výrobců multivitaminů již dávno opustila pradávnou základní lékařskou poučku, která zní: „Především neuškodit“ a nahradila jí moderním: „Především vydělat“, dokazuje právě složení mnohých z těchto produktů.  Nahlédneme-li do něj, možná nás napadne, že konečnou kompozici preparátů nemohli dělat farmaceuti, ale spíše obchodníci či marketingoví pracovníci. Vždyť proč jinak by k běžným vitaminům a minerálům přidávali tolik chemikálií?

Nejde přitom jen o pojidla, ale z hlediska funkčnosti o naprosté zbytečnosti; třeba kvůli lákavému vzhledu se přidávají umělá barviva, která organismus jen zatěžují. Také je nepochopitelné, proč do těchto výrobků, které jsou určeny pro normální populaci, přidávají umělá sladidla – ta jsou přece jen pro diabetiky. Kromě toho bylo u mnoha umělých sladidel opakovaně prokázáno, že poškozují různé orgány (např. ledviny a jiné).

Takže lze jednoduše zkonstatovat, že polykání takovýchto různobarevných, navoněných a uměle přislazovaných tabletek může více uškodit, než pomoci. Vyplatí se tedy skutečně zaměřit na správnou výživu, která organismu může zajistit dostatek všech nepostradatelných látek. Dá to sice více práce, než polknout tabletku, ale stojí to za to!

Osobně jsem přesvědčen, že z vhodných přírodních zdrojů můžeme získat dostatek všech nepostradatelných látek. Během své mnohaleté praxe jsem ještě nikomu k doplnění chybějících vitaminů a minerálů nemusel doporučit tabletky, vyráběné farmaceutickým průmyslem, ale vždy jsem „předepsal“ pouze vhodné přirozené suroviny.

Neměli bychom tedy zapomínat, že všechny pro tělo potřebné látky jsou obsaženy v přirozených čerstvých surovinách, které lze konzumovat buď  jako pokrmy, nebo pít z nich připravené nápoje (např. čerstvě lisované šťávy).

Rovněž je prospěšné využívat každou příležitost k samosběru planě rostoucích bylin, na které od jara do podzimu můžeme narazit v přírodě. Doslova mi vyrazilo dech, když jsem se v literatuře dověděl podrobné složení  „běžných“ bylin jako je kopřiva, pampeliška ad. 

Neopomínejme ani rozličné plody, které příroda zdarma nabízí! Nejvhodnější jsou takové, které si natrháme sami. Připomeňme si třeba po generace užívané šípky: nejlepší jsou změklé, z nichž zmáčknutím vytlačíme výbornou oranžovou „pastu“, z které můžeme po smíchání s medem vyrobit marmeládu.  Zbylé šípky lze povařit ve vodě a po scezení přes jemné sítko získáme chutný čaj. Jelikož v šípcích přítomné bioflavonoidy stabilizují vit. C, dodává šípkový čaj nemálo z nepostradatelných látek.

Kromě obrovského nutričního přínosu, vyplývajícího z nejvyššího možného obsahu vitaminů a dalších životně důležitých látek, vyskytujících se v čerstvě utržených plodech, je třeba upozornit i na další výhody: jednak vidíme, na jakém místě rostly a kromě toho sami určujeme, za jakých podmínek je budeme dále uskladňovat či zpracovávat.

To jsou tedy ty nejlepší doplňky stravy! Z těchto i mnoha dalších důvodů bude nejvýhodnější navrátit se k po staletí užívaným přírodním zdrojům! Měli bychom si uvědomit, že vše co potřebujeme, je pro nás „prostřeno na stole přírody“. Bylinky a další plody neobsahují jen vitaminy a minerály, ale mnohem, mnohem více! Je načase pochopit, že závisí pouze na nás, nakolik dokážeme využívat všech darů naší překrásné přírody!

Tématika vitaminů, minerálů a dalších nepostradatelných látek je podrobněji rozebrána v knize Tajemství krve.