Už začátkem tohoto měsíce mi přišlo více odkazů, jež kupř. dokazují, že u nás máme největší hmyzí farmu střední Evropy, kde se chovají tuny červů a švábů (viz zde….). Prozatím prý má být tento hmyz určen převážně jako přídavek krmiv v rybářství, pro zoologické zahrady či soukromé chovy zvířat. V blízké budoucnosti ovšem chtějí hmyz zařadit mezi „hospodářská zvířata“ a poté ho rafinovaně přidávat do všemožných  (p)otravin určených pro lidi, hlavně do těst a různých chuťově neutrálních polotovarů, neboť se tím prý nezmění chuť jídla.

Kromě toho je z více odkazů patrné, že v našich supermarketech už lze zakoupit více produktů s přídavkem hmyzu. Kupř. chléb s cvrččí moukou, jež obsahuje 10 % cvrččí mouky, jejíž podíl má odpovídat přibližně dvěma stům cvrčkům na jedno balení (viz zde….). Vedle pečiva se už déle nabízí i fitness tyčinky z cvrččí mouky a další hrůzy. V jednom z článků (viz zde….) se uvádí, že jacísi „podnikatelé“ už před třemi lety přišli s nápadem prodávat proteinové tyčinky vyrobené z cvrččí mouky. Nabízeli je prý ve zdravých výživách a posilovnách jako „hity“, jež mají údajně obsahovat více proteinů. Neuváděli už ovšem, jaké dopady tyto proteiny mohou mít. Vždyť některé z proteinů jsou pro tělo zjevně škodlivé, jak tomu třeba bylo u těch umělých hrotových, o nichž jsme psali už v článku Jak odhalit tajné zbraně i jinde.

Kdyby někdo namítal, že proteiny čili bílkoviny obsažené v hmyzu jsou přirozeného původu, tak přestože tomu tak být může, nemusí pro nás být vůbec stravitelné ani využitelné. V tomto ohledu dodejme, že naše tělo může k výstavě či obnově tělesných tkání využívat jen tzv. plnohodnotné bílkoviny, jež jsou např. v mase, mléčných produktech, vejcích apod. Ty obsahují i vyrovnané složení esenciálních aminokyselin, na rozdíl od jiných pro lidskou výživu nepostačujících zdrojů. Kupř. ani leckde tak vychvalovaná sója prokazatelně neobsahuje všechny esenciální aminokyseliny, a proto sama o sobě není postačujícím zdrojem bílkovin. Ještě mnohonásobně horší je to samozřejmě u masivně propagovaných hmyzích proteinů.

Už jen představa toho, že bychom toto měli jíst, nejspíš vyvolá v normálním člověku odpor. Vždyť je zjevné, že tento druh potravy pro nás vůbec není přirozený, a tudíž ani vhodný. V prvé řadě je třeba zdůraznit, že pro člověka jsou určité součásti hmyzu zcela nestravitelné; k těmto balastům patří kupř. ve skeletu se vyskytující chitin. Některé zdroje uvádí, že chitin může poškodit vnitřní orgány člověka (zejména střeva) a způsobit i různá onemocnění, jako je kupř. atopický ekzém, lupus atd. Hmyz je též rezervoárem parazitické a patogenní flóry, která po jeho konzumaci infikuje lidské orgány. Zbavit se těchto parazitů z těla je poté velmi těžké.

Měli bychom tedy pochopit, že moudrý člověk se má odlišovat od zvířat i v tom, že pochopí, co je pro něj vhodné a co nikoli. Je jasné, že pro drůbež a další ptáky tvoří třeba červi, brouci a další hmyz náležitý zdroj výživy. Tito živočichové ale mají o dost jiný trávicí systém než my. Kdo někdy kuchal kupř. kohouta nebo slepici a rozřízl přitom jejich žaludek, mohl s údivem pozorovat, kolik v něm měli písku či drobných kamínků a jak tvrdá až houževnatá byla vnitřní žaludeční stěna. To jim zákonitě umožňuje v žaludku rozdrtit i tvrdé krovky či další části tvrdého skeletu vytvořeného z chitinu apod. Avšak člověk takovéto vybavení žaludku nemá, tudíž u něj tyto tvrdé částice prochází až do střev, které mohou dokonce v některých případech i poškodit. Rozhodně nemůže člověk chitin využít k výstavě svého těla; to ovšem kazisvěti dobře vědí, neboť by nejspíš nechtěli, aby lidem narostly tvrdé krovky, které by pak nešly jen tak propíchnout injekční jehlou apod.    

Dodejme, že některé látky, jež se vyskytují v určitých druzích hmyzu, bývají mimoto jedovaté. Také se při konzumaci celých živočichů do těla dostává dost věcí, které by normálně člověk jíst vůbec nechtěl. Kdo někdy kuchal kupř. kapra či králíka, tak dobře ví, co vše se musí dát pryč – od žluči, jídlem naplněných střev až po vnější pokryv zvířat. Avšak to se jistě nedá provádět u průmyslově zpracovaného hmyzu. Otázkou též je, jak byl hmyz usmrcen. V zemích, jež kupř. postihly pohromy sarančat, je běžné, že je zahubí intenzivními postřiky jedovatými pesticidy. A ty pak zákonitě znečišťují takto usmrcený hmyz. A jakou máme záruku, že se nenamele a nenabídne producentům?  Navíc zřejmě v hmyzích moukách budou i rozemlety i výkaly hmyzu a též antibiotika, jež se užívají při pěstování většího množství hmyzu pohromadě.

Přestože takového skutečnosti by měly být soudně uvažujícímu člověku jasné, tak nemálo ze stádových typů lidí bezmyšlenkové přijímá takovéto šílené „novoty“. Nejen z reklamních spotů, ale i ze sociálních sítí je patrné, že mnozí lidí skutečně uvažují o tom, že budou takto „vylepšená“ jídla konzumovat. Před některými řetězci už dokonce nabízeli kolemjdoucím k ochutnání chléb s cvrččí moukou a na videích (viz zde…) je patrné, že jsou i tací, kteří to klidně pozřeli! Možná jim připadalo, že takovéto počínání je  „in“ anebo odpovídá moderní době, že to třeba bude ekologické apod.

Někdo může namítnout, že v mouce se odedávna vyskytovali mouční červi, což je vývojový předstupeň určitých brouků, hlavně potemníka moučného. Leč ti byli bráni jako nepatřičné součásti surovin, a proto kdysi poctivé hospodyňky sítem přesívaly mouku. V pekárnách i jiných potravinářských provozech měli též dříve závazné normy, jež mimo jiné vymezovaly i to, co a v jakém množství se může vyskytovat ve skladech či dalších prostorách. Pokud se jim v nich přemnožili brouci či jakýkoli další hmyz, tak hledali způsoby, jak ho zahubit; mnohdy se kvůli tomu musely sklady třeba zaplynovat, aby tito – dle tehdejších norem škůdci – zahynuli. Vždyť kdyby do zahmyzených potravinářských provozů přišla na kontrolu hygiena, buď by je zavřela nebo by nakázala, aby se znečištěné suroviny vyhodily či odvezly pryč na zkrmení zvířatům.       A pojednou by to mělo být úplně jinak? To je absurdní!

Mnohé může napadnout otázka, proč se tímto tak zabýváme. Protože je to nesmírně důležité z hlediska udržení si řádného fyzického i duševního zdraví! Vždyť zanášeních takovýchto nepatřičných látek do těla nepříznivě pozměňuje normální, tzn. zdravé vyzařování krve, v důsledku čehož pak kromě nesprávného chodu organismu dochází i k různým psychickým problémům; ty dokonce mohou být i tak vážná, jako je posedlost temnými dušemi ze záhrobí, o čemž jsme psali v článku Proč mezi sebou lidé bojují. Vždyť ponoukání a nabádání ke konzumaci takovýchto breber původně pochází z temných úrovní. Tam pobývající duše totiž dle více zpráv ze záhrobí často notně hladoví, a proto pak jí všechno možné, co tam najdou či co se tam po zemi hemží.

Jestliže takovéto temné duše dokáží posednout pozemského člověka, tak ho pak leckdy ponoukají i k takovýmto šílenostem. To bylo ukázáno i v jednom podnětném filmu o posedlé dívce, jež odmítala jíst normální jídla a místo něj konzumovala právě šváby. Omlouváme se, za takovéto nechutnosti, ale uvádíme to hlavně kvůli tomu, abychom též ozřejmili, že kazisvěti, kteří nabádají ke konzumaci brouků či dalšího hmyzu, nejspíš přijímají předlohy z temných úrovní. Takže pokud k nim nechceme směřovat, je záhodno takovéto fujtajbly rázně odmítat.

Nejhorší ale na tom je, že kazisvěti nejspíš chtějí vyvolat situaci, aby lidé neměli normální jídlo a přijmuli proto cokoli, co jim pak nabídnou. V současném světě se žel provádí rozličná šílená opatření, mající za cíl zničení průmyslového zemědělství i potravinářského řetězce, jak jej prozatím známe (viz zde….). Možná někoho napadne, že je stejně nesprávný, neboť v intenzivním zemědělství se užívají nepatřičné postupy, kupř. jsou  geneticky modifikované plodiny postřikovány glyfosátem a dalšími pesticidy. Hospodářská zvířata zase žijí po celý život uzavřená v malých prostorách, bývají nadopována antibiotiky, růstovými hormony atd. Pak jsou poražena a odeslána do tržního řetězce, přičemž mohou konzumentům vyvolat i rozličné problémy.

Již jsme zde též opakovaně psali o nesprávnosti tohoto systému i o tom, že se zákonitě někdy musí zhroutit. Nyní můžeme též říci, že jsme právě svědky jeho hroucení v přímém přenosu. Vyplývá z toho u současná potravinová krize, ať se již týká nárůstu cen či jejich nedostatku; to se bude ještě stupňovat a dopady se tudíž žel budou dotýkat téměř každého. Leč to vše je jen počátek, neboť kupř. cílené vybíjení stád skotu a drůbeže, snižování zemědělské produkce apod., je zjevně kýmsi řízeno; jako kdyby chtěli docílit celosvětového kolapsu. Přestože krize za krizí narušuje zásobování potravinami, tak „řešení“ těchto problémů mají již kazisvěti  připraveno.

Kromě výše uváděných šíleností se též začínají propagovat nové technologie, které mají zcela převrátit současné chápání potravin. Vědci se už po léta zabývají nejen vpašováváním cizích genů do lidských organismů, ale i modifikací mikrobů, z nichž chtějí genetickým inženýrstvím udělat „bioreaktory“, které lze použít k pěstování proteinů a dalších „surovin“, využitelných pro výrobu (p)otravin. Proto byly kupř. vypsány mnohamilionové granty pro výzkumy toho, jak přeměnit vojenský plastový odpad na proteinový prášek, použitelný pro lidskou spotřebu (viz zde….). Už dávno byly vypracovány postupy pro využití lidských fekálií jako substrátů pro fermentaci; přitom též vznikají proteiny, jež se dají využít k rozličným účelům, včetně potravinářství.

Dalším z varovných signálů je, že prozatím se – údajně jen při biologickém výzkumu výroby proteinů – používá ingredience s označením HEK 293, přičemž má jít o buňky embryonálních ledvin, jež byly získány z potraceného lidského plodu. Na internetu je už spousta odkazů, jež dokazují, že mnozí lidé zaznamenali přítomnost HEK 293 v některých potravinách vyráběných korporátními společnostmi. Osobně to sice nemohu potvrdit, ale přesto mi i toto vede ke stále větší opatrnosti.

Též se lze dočíst o pěstování masných výrobků z buněk v laboratoři a dalších bláznivých nápadech, jejichž cílem je nahradit přirozené suroviny umělými náhražkami. Takto pěstované masné buňky dříve vyráběli z fetálního hovězího séra, tj. látky získávané z nenarozeného skotu.  Nyní se prý vědcům podařilo geneticky modifikovat octomilky (tj. vinné mušky), aby produkovaly tento růstový faktor, izolovaný dříve ze zabitých plodů hovězího skotu. Ti nejchytřejší producenti tudíž využívají takovéto létající „bioreaktory“ k rychlejší a levnější výrobě růstového faktoru. Z toho logicky vyplývá i to, že se při výkrmu hospodářských zvířat budou stále ve vetší míře užívat tyto růstové faktory. Že tomu tak bude dokazuje i to, že se stále zkracuje doba pro dosažení porážkové hmotnosti, kupř. u kuřat nyní prý má být kolem měsíce.

Mimoto lze nalézt i oficiální zprávy o tom, že nejbohatší investoři vkládají miliony do výzkumu, jež nazývají „hackování mikrobiomu“, jehož cílem je upravovat přirozené složení lidských střevních bakterií. Procesy, které se odehrávají v našich střevech, zejména složení mikrobiomu, mají ovšem výrazný vliv na fyzický i duševní stav, a to zejména na vývoj dětí. Proto se zjevně cíleně útočí na původní zdravý a normální mikrobiom, aby se posléze nahradil GMO mikroorganismy, které pak produkují to, k čemu byly kýmsi naprogramovány. To pak může způsobovat rozličné problémy, od dříve nebývalé plynatosti či ekzémů, až po psychické choroby. Jak rozšířené je narušení zdravého a normálního mikrobiomu, dokazuje i skutečnost, že téměř všichni lidé již mají určitým způsobem narušeno řádné trávení.

Aby někoho po seznámení se s těmito moderními trendy potravinářství nenapadlo, že nejlépe bude nejíst vůbec nic, tak zdůrazňuji, že k tomuto bych rozhodně tímto článkem nikoho dovést nechtěl. Nastávající údobí rozhodně nebude jednoduché, a proto je potřeba zásobovat i naše pozemské tělo dostatkem všech posilujících živin a nepostradatelných látek, jež mimo jiné zvyšují i naši odolnost. Nebylo by tudíž moudré se v této zlomové době oslabovat jakýmikoli dietními výstřelky ani „hokusy-pokusy“, co s námi udělá pozření jakýchsi šílených novot.

Už jsem na těchto stránkách opakovaně nabádal k tomu, že bychom u nakupovaných výrobků měli dávat bedlivý pozor jejich složení. Nevynechávejte přitom ani běžně známé potraviny, jež jste dříve nakupovali. Vždyť vše se mění, a to i u konkrétních druhů potravin. U nich se totiž klidně mohla dost změnit původní receptura, jakož i kvalita vstupních surovin. Mimo éček a dalších nepřirozených součástí je potřeba ve složení vyhledávat i možné přídavky hmyzu, jež tam zřejmě budou uvedeny pod svými latinskými názvy; prozatím jsou oficiálně povoleni ve formě sušených prášků nebo zmrazení mouční červi čili larvy Potemníka moučného = Tenebrio molitor, Cvrček domácí = Acheta domesticus, Saranče stěhovavá = Locusta migratoria, červi potemníka stájového = Alphitobius diaperinus  a možná v budoucnosti přibydou ještě  nějaká další „překvapení“ jako jsou kupř. švábi = Blattodea.

Buďme tedy více než bdělí a dobře zvažujme, co si koupíme a co nikoli. Dodejme, že rozhodně nejsme pasivními diváky tohoto vývoje, ale aktivními účastníky, kteří svými rozhodnutími a činy mohou mnohé změnit (viz zde….). Nejdůležitější jsou v tomto ohledu naše vnitřní postoje a pevnost. Hlavně bychom se při našem výběru potravin v obchodech neměli nechat nepříznivě ovlivnit libovolnými reklamními triky ani dlouhodobě vychytrale vsugerovávanými rozumovými informacemi. Takto byla kupř. po léta rafinovaně podstrkována mylná představa, že sójové výrobky jsou „zdravé“. Přitom se jednak zatajovaly skutečnosti o špatné stravitelnosti sóji, což bylo v době mých studií na vysoké škole logicky vysvětlováno i v našich tehdejších skriptech. Kromě toho se též úzkostlivě zatajuje, že většina světové produkce sóji je GM.

Obdobné triky nejspíš budou kazisvěti využívat i u údajného „vylepšování“ jídelníčku červy, kobylkami či dalším hmyzem. Možná se též budou snažit zahrát na strunu „uvědomělosti“  a přesvědčovat lidi o tom, že tím zachrání naši planetu před změnou klimatu, jež má dle kazisvětů být i důsledkem vydechování oxidu uhličitého hospodářskými zvířaty apod. Uchovejme si tedy jasné vyciťování i zdravý úsudek, abychom se nenechali ničím zavádějícím nepatřičně ovlivnit ani zmást. Rovněž je záhodno se dokázat i řádně sebeovládat, abychom kvůli mlsnosti, zvědavosti či z jiných důvodů do svých úst nedali nic špatného, přestože by nám to třeba někdo úlisně nabízel. Vyrazme raději nyní na jaře do přírody, vždyť bytostní nám v ní nabízejí mnohé skutečně zdravé a posilujícím vyzařováním nabité dobroty! 

Nejznámější z nich jsou pesticidy, u nichž bylo již dávno prokázáno, že kromě různých fyzických problémů způsobují též vývojové a mentální vady u dětí. Kupř. se zjistilo, že ženy žijící v blízkosti polí, jež byly intenzivně postřikovány pesticidy, mají až třikrát větší pravděpodobnost, že se jim narodí dítě s poruchou autistického spektra apod. Pesticidy totiž narušují řádný vývoj nervové soustavy a mají též neurotoxické účinky. Tyto příklady lze brát jako typické přímé, tzn. reaktivní působení cizorodých látek na tělesné buňky či jejich součásti. Jelikož pesticidy bývají lipofilní, prochází buněčnou i jadernou membránou. Zvláště zranitelné jsou v tomto ohledu nervové buňky, jež obsahují značný podíl tukových složek. Proto je často poškozují, z čehož následně vyplývají rozličné psychické problémy. Ty byly často popisovány i při prováděných studiích, jež ovšem měly za účel jen monitorovat možné dopady, ale žel z nich nevyplynulo žádné řešení, jež by mohlo zabránit vzniku daných problémů.

K cizorodým látkám vyskytujícím se v naší stravě patří i na těchto stránkách opakovaně zmiňované rizikové potravinářské přídatné látky a kosmetické ingredience či součásti prostředků denní péče. I v nich nalezneme dost přísad, které bychom v přírodě hledali marně. Jelikož uměle syntetizované sloučeniny vykazují nepříznivé vedlejší účinky, začali je lidé testovat na laboratorních zvířatech. Leč to bylo celkem zbytečné týrání zvířat, neboť je nutné brát v úvahu odlišný metabolismus člověka a hlodavců. Kromě toho takovéto testy nevypovídají naprosto nic o možných dopadech na psychiku. Takže když se tyto umělé sloučeniny rozličnými způsoby dostávají do lidského těla, lze to brát jako jakýsi veřejný pokus, co to s člověkem udělá.

Dále lze k cizorodým látkám přiřadit i geneticky modifikované plodiny (GMO), které se dříve do těla dostávaly jen společně se stravou. V tomto případě měl organismus ještě šanci tyto nepřirozené součásti nějak odbourat a vyloučit. Mnohem horší je, když se vstřikují injekčně, jak je tomu při současném očkování. Dokazuje to i praktickým lékařům zasílané hrozivé složení jedné vakcíny, která mimo jiné obsahuje šimpanzí adenovirus (kódující údajně SARS-CoV-2), dále Spike glykoprotein vyprodukovaný na geneticky modifikovaných lidských embryonálních ledvinových buňkách (technologií rekombinantní DNA), což lze popsat jako nespecifikovaný koktejl GMO. Proto se též v souhrnu údajů uvádí: Tento přípravek obsahuje geneticky modifikované organismy. Aby toho nebylo málo, přidávají do ní ještě různé pomocné látky, jako jsou např. polysorbát 80 (tj. syntetický emulgátor, v knize Tajemství kosmetiky hodnocený za 4), EDTA (jako potrav. přídatná látka hodnocena za 4) atd.

Zdůrazněme si, že nové druhy vakcín působí zcela jinak než ty dřívější. Kupř. vakcíny proti TBC většinou obsahují živé oslabené kmeny bakterie Mycobacterium bovis. Ty mají společně s Mycobacterium tuberculosis vyvolávat onemocnění tuberkulózou, což R. Koch zjistil již v roce 1882. Od té doby se hledaly možnosti léčení a prevence. Proto se též po delší době vyvinuly vakcíny proti TBC, jež tuto nemoc nejenže nevymýtily, ale leckdy způsobovaly i značné zdravotní problémy. Kvůli častým vedlejším reakcím bylo v České republice zrušeno plošné očkování proti TBC (viz zde…). Tuberkulóza ovšem stále není vymýcená a umírá na ni hodně lidí. V Nigérii to v dubnu roku 2021 mělo být 18 osob/hod., což je měsíčně kolem 13 tisíc. Zajímavé je, že lékaři, jež mnohdy žijí v prostorách sanatoria společně s pacienty, se od nich nenakazili.

Lékařské studie popisují, že naočkování jedinci leckdy mohou onemocnět tou chorobou, proti níž byli očkováni. Dodejme, že dřívější vakcíny byly mnohem lépe prozkoumané (včetně přesně definovaných a izolovaných původců daných onemocnění) a rovněž v nich bývalo méně pomocných látek. Na rozdíl od nich se v současnosti aplikované vakcíny zkouší rovnou na lidech, co to s nimi udělá. Přitom jsou známa i obrovská rizika takovéhoto rasantního zásahu do organismu! Mnoho lékařů, jež chtějí pomáhat a ne škodit, poukazuje na tragické dopady nových vakcín, a to na fyzické i psychické rovině, jak je zřejmé i z hrůzného videa (viz zde…)

Genetickou modifikací se totiž mimo jiné nepřirozeně bortí přirozené mezidruhové bariéry, jež mají zabezpečit, aby se nepřenášely geny z jednoho organismu na zcela jiný živočišný druh. Proto třeba nelze užít u člověka k transfuzi krev z opice. Nicméně přes vakcínu se snaží do lidského těla vpašovat šimpanzí adenovirus; možná pro to, aby se poté naočkovaní chovali jako opice. Ne u každého naočkovaného člověka se zřejmě podaří prolomit mezidruhovou bariéru a dostat se až do jádra buněk, kde by se následně změnil původní genom. Když tomu ale dojde, tak to posléze v buňkách i celém organismu vyvolá nenormální patologické reakce (viz video zde…).

Leč značné škody může očkování způsobit na duševní úrovni. Opakovaně jsme upozorňovali na význam řádného vyzařování krve, jež je nezbytné k tomu, aby lidský duch mohl účinně působit a ovládat své pozemské tělo. Jestliže je vyzařování krve narušené, projevuje se často takovýto člověk zevně ve svém myšlení a jednání jako omezený. To může vyvolat i tak vážné psychické choroby, jako je schizofrenie, tzn. posednutí. V těchto případech bývá narušena či omezena možnost ovládání fyzického těla vlastním duchem. Změní-li se vyzařování krve natolik, že již není pro daného ducha vhodné, nemůže pak už plně projevovat své chtění, anebo může být spojení i přerušeno. Může to dojít až tak daleko, že duch se pozvolna odlučuje od těla a opustí jej, v důsledku čehož pak člověk umírá.

Jestliže míra narušení vyzařování krve překročí určitou hladinu, dochází k poruchám duševních funkcí. Tyto nepříznivé energetické změny způsobují výše uváděné cizorodé látky i „moderní“ očkování. To je zjevné i z jednoho podnětného článku (viz zde…), v němž jsou popisovány poznatky jasnovidné léčitelky. Ta uváděla, že při energetickém ošetřování osoby, jež měla za sebou dvě očkování, u ní vnímala velmi těžké energie, jimiž bylo zatíženo její jemnohmotné tělo. Též to u ní narušilo energetické spojení ducha se srdeční čakrou. Zcela zmatená duše byla jakoby oddělená od těla a při vnitřní komunikací léčitelce sdělovala, že necítí své tělo a vnímá nepohodlí a slabost.

Dodejme k tomu ještě to, že v důsledku nedostatečného spojení základních složek naší osobnosti může dojít až k těžkým stavům posedlosti, což už pozorovaly i jasnovidné léčitelky (viz např. zde…). Popisují třeba, jak se začalo měnit chování daného člověka, a to už po prvním očkování. Nejprve pozorovaly, že se zcela změnil výraz v očích. Následně se rozvinula těžká psychóza typu posednutí. Takže cosi injekčně vpraveného do krve prý udělalo z celkem zdravého člověka smyslů zbaveného šílence, neschopného běžného života. Otázkou je jen to, zda přitom hrály větší roli genetické manipulace a s tím spojené změny vibračních parametrů krve či to byl důsledek zanesení temně vyzařujících umělých substancí. 

V současnosti užívané očkovací látky tedy zjevně narušují vzájemné spojení ducha s vlastním fyzickým tělem. Nedochází přitom tudíž jen ke znečištění pozemského těla, ale škodí i na duševní rovině. U očkovaného člověka dochází též ke značnému poklesu frekvence jeho vyzařování. Přestože se dočasně nemusí projevovat tělesné symptomy, na energetické a duševní rovině vždy dochází k nepříznivým změnám. Duch sice zůstává spojen s tělem skrze tzv. stříbrnou šňůru, ale nemůže řádně komunikovat s emocionální a mentální složkou. V článku se též uvádí, že obsahové látky vakcín působí i v úrovni neutrinů, jež mají zabezpečovat světelnou látkovou výměnu v DNA.

Z uvedeného je zjevné, že očkovaní může mít bezprostřední dopad i na duševní zdraví. Dodejme ovšem, že k uváděným nepříznivým změnám, vyplývajících z injekčního vstříknutí rušivých látek, může docházet buď více či méně, a to dle celkové odolnosti a obranyschopnosti daného člověka, jakož i dle stupně jeho duchovního vývoje. Nicméně živý lidský duch, jenž má i pevné vnitřní přesvědčení, se bude všemi možnými prostředky bránit zbytečnému očkování! Rovněž nepodepíše jakési prohlášení – jež mu kdosi podstrčí jako čerti v pohádkách, když chtěli získat čísi duši – v němž nevědomky potvrzuje, že nebude výrobce žalovat kvůli možným nežádoucím účinkům atd.

Kdyby byl přesto někdo k očkování přinucen, lze nežádoucí účinky vakcíny zeslabit např. užíváním protizánětlivých léků, jako je Acylpyrin (kyselina acetylsalicylová) či Ibuprofen (1-2 dny před a po očkování). Přirozená kyselina salicylová se také vyskytuje ve vrbové kůře, kterou jsme doporučovali již v článku Jak zvládnout epidemii strachu.  Též je poté nutné cíleně pročišťovat organismus a všemi možnými podporovat řádnou činnost jater. Více pomocných prostředků, jež mají neutralizovat potenciální poškození způsobené RNA vakcínami naleznete zde…

Nicméně v současnosti prováděné očkování je i nezákonné, neboť nejde o řádně ověřené a dle výsledků dlouhodobých studií schválené přípravky, ale pouze o experimentální vakcíny.  Česká republika totiž přijala účast na takzvaném „klinickém hodnocení“ neschválených léčivých přípravků, které jsou prozatím pouze podmínečně schválené (viz zde…). Takže občané České republiky jsou bez jejich vědomí podrobováni masovému experimentu, při němž je na nich zkoumáno, jaké bude mít vakcína nežádoucí účinky. To poté možná uvedou do příbalového letáku farmaceutické firmy, jež tyto vakcíny vyrábějí. Takováto „klinická hodnocení“ jsou jinak řečeno pokusy na lidech. Dříve to trvávalo min. 5-7 let a provádělo se to na dobrovolnících, jež se měli sami přihlásit a být obeznámeni s možnými následky. Aby se mohli oficiálně a vědomě účastnit takovýchto pokusů, museli k tomu dát informovaný souhlas (viz zde…). Měli za to též obdržet finanční kompenzaci. Proč k tomu v současnosti nedošlo?

Protože byl schválen údajný „nouzový stav“. Leč ten nebyl vyhlášen na základě skutečné epidemie, ale jen dle počtu tzv. pozitivních výsledků zcela nespolehlivých testů, o nichž jsme psali v článku Lovci nemocných. Dodejme, že i Světová zdravotnická organizace už přiznala, že RT-PCR testy s vysokým prahem cyklů, mohou způsobovat falešně pozitivní výsledky. Nicméně vyvolávačům pandemie stačilo, když jakýkoli test vyšel jako pozitivní, byť by šlo i o zcela bezpříznakové jedince nebo o případy onemocnění běžnou chřipkou. Vždy se daly najít nějaké anomálie oproti dřívějším chřipkám. Jenomže ty mohly vyplývat i z dalších nepříznivých vlivů, o nichž jsme psali v předchozích článcích. Přesto se stále očkuje, jako by někteří jedinci byli posedlí myšlenkou, že vakcíny musí vnutit co nejvíce lidem. Přitom se užívají rozličné taktiky – od vyhrožování až po uplácení.

Leč stále více lidí se též probouzí a dává najevo, že se nedá takto zmanipulovat. Někteří se již také právní cestou brání testování či očkování. Rakouský soud už dokonce vydal věcně správný rozsudek, že PCR testy nejsou vhodné k diagnostice infekce, a proto nevypovídají nic o chorobě (viz zde…). Takže neexistují průkazné podklady, na jejichž základě by se mohla zavádět restrikční opatření. Rakouští občané i mnozí politici také dávají veřejně najevo, že si takovéto bezpráví již nenechají líbit (viz emociální video zde…). Na Slovensku již někteří občané kvůli celoplošnému testování podali soudní podnět k Mezinárodnímu soudu v Haagu (viz zde… a zde…). Proč se v tomto ohledu neinspirovat? Vždyť i u nás máme schopné advokáty, kteří by naše požadavky dokázali patřičně zformulovat, aby soud žaloby o cílené genocidě atd. přijal a uznal.

Skutečnost, že očkování zjevně nebude nejlepší ochrana, už dokonce přiznal i náš tiskový odbor ministerstva zdravotnictví. V jedné odpovědi potvrdil, že lidé, kteří byli naočkováni současnou vakcínou, nejsou chráněni proti nakažení se virózou od těch, jež by mohli být infekční. Kromě toho naočkovaní mohou přenášet virovou nákazu na ostatní (více viz zde…). Vakcíny též spouštějí tvorbu specifických protilátek, které narušují přirozenou obranyschopnost naočkovaných osob (viz zde…). Mimoto se již u většího počtu lidí projevily vážné vedlejší nepříznivé účinky po očkování (viz zde …), v důsledku čehož museli mnozí být i hospitalizováni (viz zde…). Též se lze dovědět o možných přenosech rizikových substancí z naočkovaných na ostatní (viz zde…), hormonálních problémech atd. Leč tím se zde zabývat nebudeme, neboť je to široké téma na zvláštní pojednání.

Hlavně bychom chtěli zdůraznit, že prvořadé je udržet si náležité psychické zdraví. Sice se o tom v oficiálních zdrojích nedovíme, ale v současné době se zanedbává péče o psychické zdraví, a to se tudíž zhoršuje. Naopak se stupňují rozličné stresující faktory, jež mohou mimo jiné vyvolávat i pocity nepochopení, nepřijetí, beznaděj, strach atd. Přitom je již dlouho známo, že psychické zdraví je stejně tak důležité jako fyzické, což potvrzuje i dávná definice WHO.

Když se v dnešní době s bdělým zrakem rozhlédneme kolem sebe, můžeme zřetelně vnímat nejen značné narušení psychického zdraví, ale i ohniska zjevného šílenství. Vyplývá to i ze zoufalství mnohých, jež pojednou zjistili, jak nesmírná je korupce u činitelů v mocenských pozicích, jak selhávají zákonodárné orgány i další veřejné instituce, jak brutálně se potlačují sociální nepokoje apod. Nicméně problémy mají i sami zdravotníci. Na internetu se např. šíří videa s bizarními tanci zdravotních sester, jež se na nich svíjí jak šílené, a to v rouškách, se štíty a dalšími ochrannými prostředky (viz zde…).

To vše jsou projevy závažnosti údobí, jímž procházíme. Proto se musíme ze všech sil snažit, abychom obstáli a nepodlehli různým rafinovaným svodům! Nechá-li se někdo mediálními triky přesvědčit, že má učinit nesprávné rozhodnutí a v důsledku toho provede něco nepatřičného, může z toho vyplynout i těžké onemocnění. Mnozí si ale až poté uvědomí obrovský význam řádného zdraví. Leč to už většinou bývá pozdě, neboť mnohé zásadní kroky nelze navrátit zpět. Proto se vyplatí důležitá rozhodnutí zvažovat třeba desetinásobně. K nesmírně závažným rozhodnutím patří i to, co dodáváme – či si necháme vpravit – do svého těla. Zejména je nutné dávat pozor na výše  uváděné i další škodlivé cizorodé látky, jež mohou nejen poškodit buněčné součásti či další tělesné organely, ale svým rozkladným a ničivým zářením narušit i duševní funkce.

Jelikož uměle syntetizované sloučeniny mívají kalné až temné vyzařování, navazují spojení s v okolí se vyskytujícími temnými proudy a útvary. V důsledku toho bývají lidé s takto zakaleným vyzařováním i více obtěžováni až atakováni nepatřičnými myšlenkovými či emocionálními formami, jež se vyskytují v okolí. Jestliže jim podlehnou, vyplývají z toho posléze závažná psychická onemocnění. Proto se ve všech ohledech vyplatí udržovat své tělo i v něm se nacházející tekutiny v čistotě. Zároveň je nutné tělu dodávat i dostatek přirozených sloučenin s posilujícím vyzařováním. Ty nám totiž napomáhají spojovat se s pomocnými a léčivými proudy, jež můžeme čerpat nejen z okolní přírody, ale přicházejí k nám ve zvýšené míře i shůry ze Světla! Důvěřujme jim plně! Otevřeme-li se vnitřně těmto světlým proudům, může nám to přinést oblažující povzbuzení i nečekané pomoci!

Dodejme k tomu ještě to, že v důsledku nedostatečného spojení základních složek naší osobnosti může dojít až k těžkým stavům posedlosti, což už pozorovalo i více jasnovidných léčitelek. Popisují třeba, jaksezačalo měnit chování daného člověka, a to už po prvním otečkování. Nejprve pozorovaly, že se zcela změnil výraz v očích. Následně se rozvinula těžká psychóza typu posednutí. Takže cosi injekčně vpraveného do krve prý udělalo z celkem zdravého člověka smyslů zbaveného šílence, neschopného běžného života. Otázkou je jen to, zda přitom hrály větší roli genetické manipulace a s tím spojené změny vibračních parametrů krve či to byl důsledek zanesení temně vyzařujících umělých substancí. 

To ovšem platí nejen pro fyzické, ale i psychické zdraví. Přijde-li někdo k psychiatrovi třeba s tím, že špatně spí, je nervózní, pociťuje beznaděj, zoufalství atd., obdrží kromě předepsaných tabletek i určitou diagnózu, kterou zřejmě bude mít v záznamech ještě dlouho. Je až paradoxní, že jsou takto leckdy „ocejchováni“ i celkem normální lidé, jejichž zdravé vnímání se bouří třeba proti tomu, když slyší či vidí, kam směřuje současné počínání těch zdánlivě nejúspěšnějších, nejmocnějších a nejchytřejších jedinců, jež tvrdí, že všechno „ví“. A pokud se tito dostanou k moci, chtějí leckdy až do podrobností určovat, co mají dělat ostatní. Těm se to ale nemusí líbit, anebo jim to může natolik vadit, že z toho třeba nemohou ani spát. Budou-li natolik naivní, že to sdělí psychiatrovi, označí je na základě toho za nemocné.

Avšak i ten, kdo by to na sebe nechtěl vyzradit, ale šel třeba k psychologovi a sdělil mu, že se cítí nějak divně, si může být téměř jistý, že z něj nějaký problém „vydoluje“. Nejde-li to  jinak, tak třeba při tzv. skupinové terapii, kdy se ze zúčastněných snaží vytáhnou ošklivé dávno minulé prožitky. Když je emotivně vyzradí, vytváří se mimo jiné temné útvary, jež pak mohou škodit i ostatním. Lze to přirovnat k tomu, jako by někdo snědl cosi špatného a bolelo by ho z toho břicho. Leč místo podání utišujícího léku by mu někdo poradil, aby se před ostatními vyzvracel. A všichni, kdo by toho byli účastni, by se pak začali přehrabovat ve zvratcích a rozebírat, co v nich bylo špatného. Nato by začali postiženého uklidňovat, aby si odpustil, jak byl nemožný atd. Tím mu ovšem vezmou i poslední zbytky sebedůvěry. Z takovýchto i dalších metod podkopávání psychické rovnováhy, jež je u většiny lidí již tak dost rozkolísaná, následně vyplývají rozličné problémy.

Leč nyní vůbec není potřebné vytahovat dávné nepříjemné prožitky, neboť současné ataky na psychické zdraví jsou nesmírné. Dalo by se říci, že se nacházíme v jakési psychologické „válce“, při níž se kdosi v lidech cíleně snaží vyvolávat stavy jako je strach, frustrace, bezmocnost atd., v důsledku čehož často upadají do mírnějších až silnějších depresí či dalších nepříznivých stavů. Uvádí se, že oproti minulému roku o 40 % vzrostly návštěvy u psychiatrů a užívaní silných antidepresiv. Nicméně zcela otevřeně – není divu, neboť situace se obecně zhoršuje natolik, že zjevně dokáží vydržet jen ti vnitřně nejsilnější a nejstabilnější. A nejde přitom jen o v minulých článcích popisované cílené strašení „panikavirem“.

Teď již dochází ke zjevným útokům, majícím za cíl za každou cenu „ulovit“ co nejvíce pacientů, aby se „zvýšily“ statistiky a čísi výdělky. Obdobně, jak to bylo ztvárněno ve filmu „Nádherná zelená“, kde jacísi politici přiznali, že jimi navrhovaná opatření nemají žádný účel, jen „zvýšení statistik“. Kvůli tomu již dnes neplatí, že k lékaři může jít člověk dobrovolně, třeba když na sobě vnímá zjevné problémy. Současná situace připomíná „hon na čarodějnice“, a to jen s tím rozdílem, že nyní ho nevyhlašuje papež ani jiní církevní hodnostáři, ale politici, epidemiologové či další excelentně placení vědci. Z důvodu kýmsi vymyšlených „rizik“ se proto snaží donutit co nejvíce lidí, aby se nechali plošně otestovat, a to buď tzv. antigenními testy, nebo tzv. PCR metodou.

Cíleně se přitom snaží zcela zakamuflovat nepřesnost těchto testů. Je až neuvěřitelné, jak se i v tomto ohledu změnila k horšímu veřejná informovanost. V minulém tzv. „totalitním režimu“ bylo u všech užívaných vědeckých metod běžné, že se uváděla jejich nepřesnost, např. ve formě směrodatné odchylky (v %). Tyto hodnoty jsem ve vědeckých publikacích nalezl ještě přibližně před 20 lety, když jsem hledal přesnost stanovení alergií. Nalezl jsem, že u mnohých se pohybuje mezi 50–75%. Tehdy jsem v důsledku toho dospěl k závěru, že dle takovýchto metod není možné spolehlivě určit, zda a na co mají lidé skutečně alergii.

Na základě svých zkušeností jsem proto dospěl k závěru, že ani v současnosti doslova vnucované testy,  nebudou nijak spolehlivé. Když jsem to vyslovil před jedním pánem, který pracuje pro firmu, dodávající PCR testy, oponoval mi, že jeho kolegové tvrdí, že jsou naprosto přesné, a proto směrodatnou odchylku nikde neuvádí. Zcela otevřeně jsem mu neuvěřil, neboť při odběru, ředění, vyhodnocení atd. mohou vždy vzniknout určité chyby. Až poté se ke mně dostaly hodnověrné informace, dokazující nejen značnou nepřesnost, ale dokonce i naprostou nevhodnost PCR testů ke stanovení kovidu (viz např. zde…).

Leč nejen to! Při nepatřičném provedení výtěru nosohltanu může testovací tyčinka skrze otvor v lebce, jímž procházejí čichové nervy, proniknou dovnitř a protrhnout i hematoencefalickou bariéru! A to se již v některých případech stalo! V článku Buďme bdělí uvádíme, že ta má ochraňovat mozek proti průniku nežádoucích látek, k nimž patří i mikrorganismy. Představme si, co by se mohlo stát, kdyby kromě toho byly testovací tyčinky infikovány. Docházelo by přitom k nakažení infekcí, jež by mohla zasáhnout i mozek. A kdo ví, co vše skutečně obsahují testovací tyčinky? Kdyby byly něčím infikovány či chemicky kontaminovány, hodně by se „zvýšily statistiky onemocnění“. Žel se již prokázalo, že některé tyčinky byly sterilizovány extrémně škodlivým ethylenoxidem (viz video zde…), na jiných zase byli parazité, nebo obsahovaly zvláštní struktury, podobné anténám (viz zde…).

Nechceme strašit, ale skutečnost může být ještě mnohem horší, neboť se objevuje stále více informací o tom, co vše bylo nalezeno na testovacích tyčinkách, viz např. zde..  Kromě toho je více než podezřelé a až do očí bijící název firmy, jež má toto testování zabezpečovat. Tato společnost se trefně jmenuje IPSOS MORI, což při volném překladu z latiny do češtiny znamená: ONI ZEMŘOU. Je libo ještě další důkazy? Podívejte se bedlivě na auto s testovacími soupravami covid. V jeho znaku je jakýsi obrazec podivného zvířete (šelmy), který má zobrazovat egyptského boha ANUBIS, jež symbolizoval SMRT. Více o tom společně s dokumenty a obrázky naleznete zde….

Uvědomíme-li si tyto skutečnosti, může nás až zamrazit, čeho všeho jsou někteří jedinci kvůli výdělku peněz schopni. Mnozí to ale zřejmě dělají z nevědomosti, vždyť každý lékař přece musel složit Hippokratovu přísahu, v níž je mimo jiné uvedeno „především neuškodit“. Kdo si v sobě zachoval alespoň kousek citu, musí vnímat, že riskovat zbytečně životy pacientů kvůli jakémusi pochybenému nařízení, je až do nebes volající hanebnost, jež bude jednou v každém případě spravedlivě a tvrdě potrestána! Vždyť těmito pochybenými testy se fyzicky i psychicky trýzní nejen dospělí a staří lidé, ale i malé děti, dokonce novorozenci a kojenci! Takže již malinkým miminkům se zavádí testovací tyčinky hluboko do nosánků a kojencům následně i do krčku (viz diskuse zde…).

Malé děti přitom ještě nemají ani řádně vyvinuté nosní dírky či přepážku. A proto jsou tudíž mnohem více ohroženy případným poškozením či dokonce zmrzačením. Jako důvod a samo omluva trýznitelům postačí to, pokud nebohé děťátko má třeba běžnou rýmu či kašel (což může být způsobené i znečištěným životním prostředím), anebo se dostalo do kontaktu s tzv. pozitivním člověkem, jenž ani nemusí vykazovat příznaky nákazy, ale byl takto „ocejchován“ jen na základě výše rozebíraných nepřesných testů. Jelikož se asi někteří slušnější zdravotníci zdráhali takto nesmyslně trýznit malé děti, tak lékařům a hygienikům tuto „kýmsi nařízenou“ povinnost důrazně připomněla i hlavní hygienička ČR (více viz zde…).

Je otázkou, kolik ze zdravotníků bude slepě poslouchat takováto nesmyslná a nezákonná nařízení. Možná se mnozí z nich vzepřou a odmítnou cíleně poškozovat zdraví spoluobčanů. Nicméně i pro tento případ mají vládnoucí elity vymyšlen plán: nebude-li dostatek vyškolených a zkušených zdravotníků, nahradí je jacísi „záložníci“. Proto též na Slovensku prováděli celoplošné – „tzv. dobrovolně povinné, ale lépe řečeno násilně vynucené“ testování – také nezdravotníci, leckdy i nezletilí studenti, cizinci a jiná individua, jimž jen krátce před tím ukázali, jak se tento odběr má provádět! Naslibovali jim za to hodně peněz, které pak ale některým ani nedali.

Na Slovensku se kvůli porušování základních morálních pravidel, jakož i oficiálních zákonů a ústavy, rozdělilo na dva antagonistické tábory nejen obyvatelstvo, ale i policisté, lékaři a zdravotnický personál. Z těchto i dalších důvodů se nezanedbatelná část uváděných činitelů odmítla zapojit do této nekalé frašky. Takže ministr obrany – v rozporu s veřejným prohlášením prezidentky SR, lékařské komory SR a dalších odborných institucí – svévolně rozhodl, že tuto akci bude zastřešovat armáda a vydal rozkazy k započetí „boje proti občanům své vlasti“.

K tomu lze přiřadit i antigenní test, který se provádí výtěrem z nosohltanu. Jeho provedení ukazují instruktážní videa, v nichž se upozorňuje i na to, že nesprávný výtěr může způsobit zdravotní komplikace. K nim leckdy zjevně došlo, o čemž svědčí i prohlášení muže, jenž brzy po otestování vážně onemocněl, přičemž svůj stav popsal následovně: „myslel jsem si, že umřu, tak se mi po tom testu udělalo špatně….“ Otázkou je pouze to, zda to bylo způsobeno jen nesprávným výtěrem či zanesením, resp. implantací nějaké škodlivé toxické látky na jedno z nejcitlivějších míst organizmu. A tuto druhou variantu nelze vyloučit, neboť na Slovensku ani nepovolili laboratorní ověření nezávadnosti „jediného oficiálně uznávaného“ antigenní testu, resp. aplikátoru, který je určen k bezprostřednímu kontaktu s biologickými tkáněmi člověka.

Tři buňky mají po 6 paprscích, takže je zde znázorněno 666

Kromě toho má na jeho základě vydávaný „certifikát svobody“ v sobě zašifrované číslo 666. To je spojováno se znamením Antikrista. Ve Zjevení Janově je uvedeno: „A nutí všechny, malé i veliké, bohaté i chudé, svobodné i otroky, aby měli … na čele cejch, aby nemohl kupovat ani prodávat, kdo není označen … číslicí … šest set šedesát šest. /Zj. 13,16–18/. Takže dokonce i tímto se navenek vyjevuje temné činění vládnoucích struktur!

Kdo se seznámí s tím, kolik se kolem nás odehrává šíleností, si možná položí otázku: Kam to až asi dojde? Mnohé může napadnout i to, zda policie a armáda nezačne honit a lovit všechny, kteří se nebudou chtít nechat dobrovolně otestovat. Tyto úvahy přitom nejsou zcela neopodstatněné, neboť se již objevily oficiální zprávy o tom, že vláda schválila, aby do České republiky přijeli vojenští lékaři a zdravotníci z USA, kteří mají být nasazeni do „boje s koronavirem“ (více viz např. zde…). Tito „experti“ pochází z Národní gardy, přičemž je známo, že ta je nasazována třeba při nepokojích a ve výjimečných situacích je možné její vyslání i mimo území USA.

Nicméně v oficiálních zprávách se už nedovíme, že vojenské lékaře zřejmě budou doprovázet i vojáci, kteří mohou být nasazeni v případě bojů s odpůrci nesmyslných opatření. Vždyť naše armáda asi není dostatečně akceschopná, přestože výsadkový prapor tzv. „červených baretů“ se nedávno změnil na pluk (viz zde…).  A co kdyby čeští vojáci a policisté neunesli tíhu svědomí, přičemž by pak odmítli masakrovat vlastní obyvatelstvo? Mocní tohoto světa zjevně mají strach, a proto povolávají cizí zálohy.

Leč nevíme, co vše nás očekává. Ale uvidíme, a rozhodně není dobré podléhat obavám, anebo zoufat. Souběžně totiž probíhá mnohem více dějů –  jak v zákulisí politiky, tak i v přírodním dění, a hlavně v běžně neviditelných úrovních. Proto nikdo z lidí nemůže říci, co vše se v nastávajících týdnech či měsících odehraje. Zjevně se bude objevovat stále více důkazů o tom, jak nesmírné zločiny se páchají či plánují. Nicméně takovéto nekalé jednání se skutečně navenek musí projevit, aby se lidé konečně jednou provždy vyléčili z falešné představy o možném naplnění dokonalosti života na základě sobeckého myšlení, vychytralosti, chorobné touhy po moci apod. Musíme již konečně pochopit, že ryze materialistické směřování je naprosto chybné.

Doufejme, že se duchovně probudí co nejvíce lidí, aby „otočili kormidlo“ jiným lepším směrem. Lidé též zjevně budou potřebovat psychickou i duchovní podporu, jež jim mohou poskytnout jen skutečně vědoucí, kteří svými činy prokáží ušlechtilost svého směřování. Kdyby se o někoho pokoušela malomyslnost, připomeňme si jedno nádherné zaslíbení: „Když je nouze nejvyšší, Boží pomoc je nejbližší…“ Byť by se zlovolní snažili sebevíce, tak jejich temnému činění bude jednou jistě učiněna přítrž! Světlo nakonec vždy zvítězí!

]]> https://www.vitsyrovy.cz/2020/10/29/lovci-nemocnych/feed/ 5 https://www.vitsyrovy.cz/2020/08/20/budme-bdeli/ https://www.vitsyrovy.cz/2020/08/20/budme-bdeli/#comments Thu, 20 Aug 2020 17:03:15 +0000 Vít Syrový http://www.vitsyrovy.cz/?p=1991 Opakovaně jsme upozorňovali na význam bdělosti, a to na všech rovinách – od smyslového vnímání, přes oblast myšlenkovou až po duchovní vyciťování. To je nejdůležitější, neboť ve svém nejhlubším nitru můžeme vmžiku vycítit, co je správné a máme to učinit či naopak nikoli. Někdy se v nás též může objevit zcela určitý, leckdy i dost překvapující, vnitřní obraz, jenž nám může ukázat směr, varovat nás apod. Kromě toho ovšem můžeme na tělesné rovině vnímat i pocity, jež vyplývají buď z působení určitých vnějších či vnitřních podnětů na naše nervy a mozek, smyslových vjemů atd. Když se třeba na něco díváme, ochutnáváme to či očicháváme, vznikají drážděním určitých nervových čidel pocity, jež v nás vyvolávají buď libost či nelibost až odpor.

U pocitů hrají  rovněž důležitou roli myšlenky. Stav naší mysli má totiž zjevný vliv na naše podvědomé pocity, ať jde o příjemné rozpoložení a dobrou náladu, či nepříjemné, jako je nepohoda, pocit méněcennosti atd. Rozličné pocity může vyvolávat i naše duševní nastavení, vztahy a události, jež se nás přímo či přeneseně dotýkají a vzrušují nás. Přitom můžeme též vnímat pocity tlaku, tepla, bolesti, či naopak prožívat pocity lehkosti, štěstí, radosti apod. Všem těmto vnitřním podnětům je třeba věnovat patřičnou pozornost, neboť jen tak se v nich můžeme vyznat a pochopit, k čemu nás chtějí dovést či naopak v čem nám mají zabránit.

Mimoto nám byla dána i schopnost vytvářet, přejímat a přeformovávat myšlenky. K tomuto dochází činností předního čili velkého mozku. Z celkového souhrnu myšlenek, jež v nás probíhají, a zaobíráme se jimi, se posléze skládá rozum. Ten je cenným pomocníkem při našem pozemském působení. Jasné myšlení nám též může napomoci lépe se orientovat v okolním dění a všem, co se k nám z různých stran dostává. A toho je nespočet, přičemž nezřídka to jsou jen kýmsi vymyšlené strašidelné zprávy! Proto se zjevně vyplatí bděle zvažovat, co přijímáme, a zejména to, co slyšíme či čteme v rozličných médiích. Vždyť tyto informační „kanály“ chrlí leckdy až neuvěřitelné nečistoty a nesmysly! Opakovaně zdůrazňované udržování čistoty myšlenek spočívá i v cíleném vyhýbání se všem záležitostem nečistého druhu. Natož jim uvěřit!

Přijmeme-li totiž lehkomyslně zavádějící informace, může se stát, že následně uvízneme ve zničujícím víru chaotických myšlenkových forem. A kromě toho pak děláme i nesprávné věci, což nám může nesmírně uškodit psychicky i fyzicky. Na mnoha případech přece můžeme pozorovat, jak nesmírně škodlivý dopad může mít nebdělost. Pokud je třeba zvíře nepozorné a sní otrávenou návnadu, tak nejspíše zahyne. Obdobné je to u člověka, a to ve všech uváděných oblastech. Nevyužijeme-li kupř. řádně své smysly, tzn. neprohlédne-li a neočicháme třeba potraviny, které mohou být zkažené, plesnivé atd., tak když je sníme, může nám po nich být i dost špatně. Některé potraviny přitom nemusí být mikrobiálně zkažené, ale mohou k nim být zase cíleně přidávány některé chemické přísady, jež nám též škodí.

KONTROLOVAT SLOŽENÍ SE VYPLÁCÍ

Proto jsme ve více předchozích článcích nabádali k tomu, ale lidé pokud možno nekupovali potraviny či další prostředky denní péče, aniž by si u nich zkontrolovali složení. To si ovšem už mnozí kontrolují i u léků. U všech léků – ať již jsou na lékařský předpis či volně prodejné – je mimo uvedení jejich podrobného složení (a to včetně všech pomocných látek) povinný příbalový letáček, v němž jsou popsány i jejich klinicky zjištěné vedlejší účinky. To je zákonem předepsané, aby se každý mohl dovědět, co mohou způsobit produkty, které do svého těla dodává a jaká rizika mohou vykazovat jejich jednotlivé součásti. U všech léků by o nich měli vědět zejména lékaři, aby v případě výraznějších problémů mohli zjednat potřebnou nápravu.

Leč v určitých případech se většinou vůbec nikdo nedoví – a to ani samotní lékaři – jaké složení a jaké vedlejší účinky mohou mít substance, které se dodávají do lidského těla. K těm patří zejména vakcíny, jež se dodávají injekčně přímo do krve. Tudíž by bylo záhodno před každým očkováním důrazně vyžadovat sdělení jejich přesného složení!  Zdůrazněme si, že na rozdíl od potravin, léků ve formě tablet atd., neprochází injekčně podávané látky skrze celý trávicí systém, v němž střeva, játra a další detoxikační orgány dokáží eliminovat dost z přijatých škodlivin. Ty se poté organismus snaží pokud možno co nejdříve vyloučit, nebo alespoň zabránit, aby se dostaly a mohly tudíž poškodit životně důležité orgány.

Proto máme i přirozenou hematoencefalickou  bariéru, která má ochraňovat mozek proti nežádoucím látkám v krvi. Ty se tedy v normálním případě přes tuto bariéru do mozku dostat nemohou. Tím ho chrání třeba před tím, aby do něj pronikly např. určité léky, viry a bakterie. Dodejme, že do mozku se společně z krví mohou dostat ty látky, jež ho vyživují a podporují jeho řádnou činnost. Též některé léky, jejichž struktura je třeba podobná neurotransmiterům. Farmaceutické firmy ovšem usilovaly o to, aby do mozku dokázaly dostat i umělé léky, jež by do něj přirozeně nepronikly, a proto začaly užívat nanočástice.  Když se jim nanočástici povedla navázat na lék, dostal se pak i do mozku. Dále se do léků přidávají emulgátory, jež umožňují spojení vody s tukem, neboť se rozpouští v obou z nich. Když přidali tento emulgátor k nanočásticím navázaných na lék, podařilo se jim zvýšit jeho průnik do mozku dvacetinásobně (podrobnosti viz zde…).

CO VŠE MŮŽE BÝT VE VAKCÍNÁCH

Ve vakcíně bývají usmrcené či oslabené viry a bakterie, které by už neměly vyvolat dané onemocnění. Jak je ovšem v dnešní době zvykem, tak aby se co nejvíce zvýšila trvanlivost a stabilita, přidávají se k nim i další rizikové látky. Kdysi mi můj známý, který tehdy byl manažer u velké farmaceutické společnosti, sdělil, co vše bývá v očkovacích vakcínách – mimo jiné i konzervanty jako je formaldehyd a značně toxické sloučeniny rtuti. To jsme již ovšem uváděli v knize Jak ochraňovat čistotu duše a zprávy o tom lze nalézt i v jiných zdrojích. Novější studie však popisují i mnohé další zjevné škodliviny, které se mohou vyskytovat ve vakcínách. Podívejme se nyní na to, které to mohou být.

Uvádí se (např. zde…), že ve vakcínách též bývají nanočástice hliníku, jež mohou dokonce proniknout i do mozku.  Mimoto vakcíny mohou obsahovat polysorbáty, což jsou syntetické rizikové emulgátory (v knize Tajemství kosmetiky hodnotíme tyto PEG sloučeniny jako zcela nevhodné a lze u nich očekávat nepříznivé působení). Emulgátor je pevně navázán na nanočástice hliníku, a ty zase na antigeny, vyskytující se ve vakcíně. Obdobným způsobem, jak je výše uvedeno, se tedy složky vakcín mohou dostávat i do mozku. Přestože o tom nelze nalézt žádnou publikovanou studii, která by prokazovala, zda injekčně podaný hliník a další ingredience z vakcín pronikají až do mozku, tak někteří lékaři se domnívají, že ano. Dokazuje to i nebývalý nárůst onemocnění mozku po očkování. Když se totiž do mozku dostane něco, co tam nepatří, způsobí to tam často zánět. A právě ten lékaři běžně nachází a popisují u dětí s poruchou učení, autismem atd. (viz např. zde…).

Podíváte-li se do lékařské literatury, zjistíte, že se u vakcín většinou neprovádějí řádné bezpečnostní studie. Správně by se nová vakcína měla dát třeba stovce dětí a další stovce by se mělo podat neškodné placebo. Jenomže to se nedělá, a proto neexistuje ani žádná oficiální klinická studie, která by zhodnotila bezpečnost vakcíny, a to vzájemným porovnáním skupin s vakcínou a placebem. Když výrobci vakcíny zjišťují její účinky, tak délka jejich pozorování bývá většinou jen několik týdnů. Výrobci vakcín si mimoto předem vybírají, které z vedlejších účinků smějí být spojovány s vakcínou. Jestliže má dítě po očkování vakcínou zjevně nežádoucí reakci, tak výrobci rozhodují o tom, zda se to může či nemůže spojovat s aplikovanou vakcínou. Pokud se u dítěte rozvine epilepsie třeba až pět měsíců po očkování, bývá rodičům většinou řečeno, že to s vakcínou nemá nic společného. Vždyť přece neexistují studie, které by to prokázaly!

Oficiálně též nebyla provedena  studie, která by zjišťovala, jestli brzké očkování ve dvou měsících, anebo dokonce už devět hodin po narození, může souviset s následnou událostí, jež nastala měsíce nebo i roky poté. Místo  nezaujatých dlouhodobých klinických studií se provádějí pouze diskutabilní krátkodobé studie, jež dělají sami výrobci. Ti též mohou leckdy některé nepříznivé vedlejší účinky zatajit či  zmanipulovat výsledky, aby se zdálo, že jsou bezpečné. Mimoto na lidech ani netestují účinky pomocných látek, jež se do vakcín přidávají, natož jejich možné dopady v kombinaci s ostatními složkami.

Jestliže ovšem byly tyto ingredience testovány na zvířatech, tak třeba po aplikaci hliníku se u nich objevoval opožděný vývin, problémy s chováním atd. A to je zhruba to samé, co pediatři nebývale často pozorují u dnešních očkovaných dětí. Je tedy více než zjevné, že cosi není v pořádku. Kromě toho nejenže třeba po očkování proti chřipce občas někdo umře, ale i další vedlejší účinky bývají hrozné – může to třeba být ochrnutí, roztroušená skleróza, lupénka, revmatická artritida atd. Jak úmrtí, tak chronické následky se tají, a proto se o nich nedočtete v masmédiích. Tyto informace  je možné nalézt pouze ve speciálních statistikách.

Mimo to neexistuje žádná vědecká studie, která by prokázala, že vakcíny zcela eliminují existenci mikroorganismů v těle. Nicméně bylo prokázáno, že vakcíny vyvolávají mutaci těchto mikroorganismů. Ve spoustě publikací se uvádí, že kmeny bakterií se po očkování nahradí novými kmeny. Obdobně, jako vznikají nové rezistentní kmeny bakterií v případně nadměrného používání antibiotik. Je též prokázáno, že až u 98 % proočkované populace mohou propuknout epidemie onemocnění způsobené mikroorganismy, proti nimž byli daní jedinci očkováni (více viz zde…). Vysvětluje se to běžně tak, že třeba viry zmutovaly. Tyto pozměněné mikroorganismy ovšem mohou vykazovat mnohem horší projevy, než tomu bylo u původních původců choroby.

Tyto skutečnosti uvádíme i kvůli tomu, že se už zase kdosi usilovně snaží strašit lidi další vlnou plandemie (vysvětlení tohoto pojmu naleznete v téměř až  šokujícím videu, které nalezenete zde…). Jedním z cílů tohoto nekalého činění zjevně bude i to, aby se co nejvíce lidí nechalo naočkovat jakýmisi narychlo vyrobenými vakcínami. Ty nejenže nebyly podrobeny řádným oficiálním klinickým studiím, jež by stanovily všechny možné vedlejší účinky, ale nejspíš nebudou ani účinné, neboť virus zmutuje rychleji, než je možno vyvinout vakcínu. Proto lékaři prozatím nemají žádné účinné vakcíny ani na jiné již déle známé koronaviry (viz zde…).

Z těchto i dalších důvodů je moudré dobře rozmyslet i plně procítit, co nám může pomoci udržet pevné zdraví, a co mu může uškodit. To platí nejen pro nabízené léky, vakcíny atd., ale i pro „preventivní“ nošení dusivých „hadříků na ústech“ či další leckdy až nepochopitelné „rituály“ této doby. Nejdůležitější je nenechat se okolními šílenostmi vyvést z míry natolik, abychom ztratili schopnost soudného uvažování, správného posuzování stavu věcí a okolních situací.  Nenechme se též zmást nepochopitelnými „manuály“, v nichž je na mnoha stránkách popisováno, co se v určitých situacích smí, co je naopak zakázáno, přikázáno atd. Lépe je takovýmto věcem se zasmát, ale zároveň je ani nepodceňovat. Mocní tohoto světa již zřejmě mají vymyšlené další rafinované lsti, jimiž chtějí vyvolávat strach, rozdmýchávat nepatřičné emoce apod. Buďme proto po všech stránkách nejen bdělí, ale i ostražití! Poté zvládneme překonat i takováto pokoušení a ve zdraví projdeme nastávajícím děním.

Posilu k tomu můžeme čerpat shůry ze Světla!

Nebudeme se zde zabývat mocenskými elitami, jež celé toto dění kdesi vskrytu řídí, ale spíše těmi, jež dle jejich pokynů utvářejí veřejné mínění. Jedněmi z nich jsou vysoce studovaní a věhlasnými tituly ověšení „odborníci“, k nimž nemálo z lidí shlíží s bezmeznou – dalo by se říci –  až s posvátnou důvěrou. Proč se ovšem lidé nechávají tak lehce zmást a poslušně se řídí i nesmyslnými nařízeními „vědeckých kapacit“? Někoho může napadnout, že to jsou dopady u nás po desetiletí prožívaného totalitního režimu, jenž lidem též předepisoval, co smí a co nikoli. A pohodlnější přece je nechat se řídit, než skutečně převzít vlastní zodpovědnost za každé své rozhodnutí.

Jelikož se ale takto nechali zmanipulovat i občané států, jež neprošli komunismem, je zjevné, že na vině není režim, ale chybná stanoviska jednotlivců. Nejsnáze se nechají ovlivnit zejména lidé, jež jsou vnitřně slabší a v důsledku duchovní lenosti neodolají  vnějším tlakům. Načež se stávají odvislými na názorech ostatních a nakonec jsou sotva schopni vytvářet vlastní myšlenky a mít svůj názor. Poté jen „plápolají jak třtina ve větru“, neboť kolem nás probíhají neviditelné jemnohmotné bouře. Ty způsobují nejen z vesmíru přicházející silné proudy záření a paprsky sil, ale dost škod způsobují lidé též svým  nesprávným usilováním.

Někteří jedinci v sobě třeba již po dlouhou dobu živí zmatené představy o tom, jak uspořádat celý svět, ovládnout ostatní apod. Přitom se vytváří odpovídající démonické útvary (píšeme o nich zde…), jež následně napadají a útočí i na ostatní. Obrazně si to lze představit jako „vypuštění džina z láhve“, jenž po svém uvolnění a vyživování ostatními, kteří se ho např. bojí, stále narůstá a nabírá na síle. V důsledku toho pak lavinovitě narůstá počet lidí, na něž působí. To se pak projevuje  třeba i tím, že o těchto vymyšlených „hrozivých nebezpečích“ píšou všechna oficiální média. Senzacechtiví novináři poté skrze ně cíleně ovlivňují veřejné mínění, a to leckdy zcela zavádějícím směrem. Že mají úspěch, vidíme na chování a nastavení většiny populace.

Vztáhneme-li to k letošnímu dění, uveďme si alespoň zkrácený výřez pandemických kýmsi vymyšlených scénářů, jež předcházely všeobecně známým dějům: Nejdřív byly  naplánovány a sponzorovány simulace globální pandemie kor…ru. Prakticky byla tato „cvičení“ uskutečněna v různých zemích (i na Slovensku) v r. 2019 jen pár týdnů před oznámením vypuknutí nákazy ve Wu-chanu. Též bylo zveřejněno strašidelné imaginární video, na němž byl trh v Číně plný živých i mrtvých zvířat. Následně se tam objevil smrtící virus, který se pak globálně rozšířil po celém světě. Miliardář B. G…s se ve videu objevuje jako odborník, jenž nabádá k tomu, aby se investovalo do vývoje potenciálních vakcín proti virům (viz zde…). Když byl poté tento scénář spuštěn „naostro“, byli na to „herci“ i další zúčastnění dobře připraveni – a to nejen teoreticky, ale i ochrannými oděvy, brýlemi, rouškami apod. „Masky“ byly připraveny a „maškaráda“ se tudíž mohla spustit. Stačilo to jen nafotit a vypustit do „éteru“.

Přestože by soudnému člověku mělo být jasné, že se začaly vypouštět jen nesmyslně nafouknuté novinářské „kachny“, nemálo z lidí těmto nesmyslům uvěřilo. Proč asi? Mnozí se nejspíš domnívají, že média presentují objektivní realitu, tzn. že odvážní novináři vyrazí do víru dění a pak pravdivě popíší, co tam viděli a zažili. Leč je tomu tak? Zřejmě nikoli, což už možná leckdo zjistil. Po pádu totalitního režimu jsem se  též domníval, že máme svobodu slova, a tudíž i v médiích budou uváděny pravdivé informace. Že tomu tak není jsem zjistil, když jsem se dostal na tiskovou konferenci Akademie věd, kam mi jako doprovod vzala jedna novinářka. S ní jsem před tím sepisoval článek o éčkách, tzn. potravinářských aditivech, o nichž byla právě tato tisková konference. Už při vstupu do předsálí tiskové konference mě překvapilo, že na stolku tam byly pro novináře připraveny vytištěné tiskové zprávy, na nichž bylo jednoznačně uvedeno, co mají v oficiálních článcích psát o potravinářských aditivech. Zdůrazňuji, že to bylo vytištěno již před tiskovou konferencí, jež však stejně byla spíše fraška; propagátoři a obhájci aditiv byli nejen u řečnických pultů, ale i mezi posluchači, aby mohli v případě potřeby zasahovat a odvádět pozornost jinam.

Na tento prožitek jsem si vzpomněl, když jsem si přečetl článek, v němž se snažili veřejně pošpinit profesora Didiera Raoulta (o němž jsme psali v čl. zde…). Mimo jiné o něm novináři uváděli:  „…sledují Raoulta statisíce lidí a spiklenecká videa tvrdící, že geniálnímu vědci brání v úspěchu jen zavedené mocenské elity“ (celý text naleznete zde…). Zcela otevřeně jsem takovýmto a dalším zcela nesrozumitelným větám nerozuměl a nepochopil jsem ani jejich význam. Až poté mi došlo, že šlo o automatický překlad podkladové zprávy, která zřejmě byla v angličtině, v níž chtěli varovat před konspiračními videi. Překlad slova konspirace je totiž spiknutí, což dost lidí neví. A proto si ani novináři, jež zveřejnili uváděné nesmysly, asi neuvědomili, co jim tam automatický překlad uvedl.

Leč proč by se měl jakýsi francouzský lékař, jež prakticky využívá i doporučuje účinný lék na  ko……us, označovat jako konspirativní teoretik? Vždyť zjevně nepřipravuje žádné spiknutí! Takže obrátíme-li to a vezmeme-li v úvahu správný význam tohoto slova, je patrně celá aféra s ko…..em konspirativní – vždyť se nějací spiklenci snaží natolik vystrašit zbytek lidstva, aby jim pak mohli nejen všechno možné zakázat, ale i nařídit, aby se nechali naočkovat vakcínami, u nichž ani nebyly provedeny dříve povinné několikaleté zkušební testy (více naleznete např. zde… či zde….). Vakcíny proti chřipce přitom dle studií zvyšují o 36% pravděpodobnost, že dostanete kor….us, neboť se prý vyvíjely v psím fyziologickém roztoku a zvířata běžně mívají v těle kor….iry. Takže takováto vakcína zřejmě bude o mnoho nebezpečnější, než samotný ko…us. Avšak světoví vedoucí představitelé vyvíjejí tlak na její producenty se sloganem: „Vakcína spěchá jako kdysi atomová bomba“ (viz zde…).

A běda tomu, kdo si dovolí  nesouhlasit s tím, že nás tato vakcína spasí! Zjevně se vede cílený boj, a to nejen proti normálně uvažujícím jedincům, ale i lékařům, kteří se nedali uplatit ani zastrašit, a dávají otevřeně najevo svůj názor; anebo – což je pro snovatele „ko….vé“ aféry ještě horší – se proti této chorobě pokouší nalézt skutečně účinné léky. Takovéto odvážlivce mocenské struktury mnohdy bez milosti zničí; způsoby likvidace se samozřejmě liší dle dané země a v ní panujících zvyklostí. V kultivovanější Francii se veřejně známého a oblíbeného lékaře třeba snaží zničit tím, že o něm zveřejňují lživé zprávy, jež mají podlomit jeho důvěru u lidí, což lze též označit jako morální vraždu. V Číně někteří zřejmě „neposlušní“ lékaři „zmizeli“ neznámo kam. V Rusku zase více lékařů „záhadně“ vypadlo z okna. A v USA byl vědec, jenž zkoumal covid-19 a přišel prý na významný objev, rovnou zastřelen (viz zde…).

Není těžké pochopit, proč k tomu dochází. V prvé řadě je zjevné, že na této aféře chce někdo dost vydělat. Vždyť i v oficiálních médiích přiznali, že obrovské farmaceutické koncerny, jež chtějí zahájit výrobu léků na koronavirus, předpokládají gigantické zisky (např. čl.: Z remdesiviru se může stát obří byznys). Ještě větší zisky lze očekávat u výše uváděných vakcín. Představme si, kdyby se jimi nechalo naočkovat několik miliard lidí! Stěží dokážeme odhadnout, jaké zisky by měly farmaceutické koncerny a ti, kteří je financují. Takovéto i další zprávy mohou na někoho, kdo se hlouběji seznámí s mocenskými praktikami, zapůsobit až skličujícím dojmem. Přesto z toho lze vyvodit i pozitivní jevy – alespoň vychází najevo pravda o tom, co se již po tak dlouho děje.

Vždyť obdobné nátlaky a machinace se zjevně prováděly už v předchozích desetiletích. V knize Jak ochraňovat čistotu duše jsme uváděli, že ve 20. až 40. letech minulého století bohaté banky vložily svůj kapitál do chemického průmyslu, z nějž se posléze stal výnosný byznys. Hlavně po 2. světové válce tito giganti ovládli většinu z průmyslových odvětví včetně farmacie, přičemž skrze ni se poté „infikovalo“ i lékařství. Je prokázáno, že již od 50 let minulého století bylo potlačováno užívání jakýchkoli přírodních léčebných prostředků.  Dokonce lékařům zákonnými opatřeními nařizovali, že k léčení musí užívat pouze chemická farmaka.

To vše je déle známo, ale teprve nyní se tyto hanebnosti veřejně „dostávají na světlo“. Dočítáme se o tom nejen v rozličných zdrojích, ale mnozí je prožívají přímo na sobě. Až neuvěřitelná je cílená snaha o potlačení Bohem nám darované výsady, jímž je svobodné duchovní rozhodování. Jakoby někdo chtěl z lidí udělat „stádová zvířata“, která bez vlastního úsudku ve stavu paniky a hromadné hysterie instinktivně běží směrem ke středu stáda, aby se v něm ukryla (viz zde…). Podíváme-li se letmo na světové dění a máme-li ještě zdravý úsudek, nestačíme se ani divit. Uveďme si příklady paranoidního patologizovaného stavu: Všude se dávají plastové bariéry, nádoby s chemickými desinfekcemi, igelitové rukavice atd. – ekologii navzdory. Ve Španělsku postříkali celou pláž dezinfekcí, jež zabíjí vše … Miliony lidí si dobrovolně stahují „aplikace pro sledování kontaktů“, aby vlády a globální korporace mohly sledovat každý jejich krok. Přitom se fanaticky hájí sloganem, že „chtějí ochránit veřejnost před infekcí”. Internet se stal oficiálním manipulačním prostředkem, který chrlí zmatené informace, přičemž většina z nich neodpovídá realitě. Kdosi cenzuruje internet a snaží se odhalit ty, jež nesouhlasí s oficiální propagandou, aby smazal jeho příspěvky či videa.

Překvapivé je to, že si jen málokdo všimnul, jak nepravdivá byla předchozí propaganda. Dokonce i v oficiálních médiích již píší o tom, že“ V Česku epidemie nebyla a není. Proto nevíme, kdy skončí“. Také se ani na celém světě neuskutečnily odhadované stovky milionů úmrtí na koronavirus! Švédsko je též v pořádku, přestože nezavedlo tvrdá restrikční opatření. Tam ani jinde nepustoší země žádný virus hromadného ničení! (viz zde…). Avšak jinak už tato pandemie strachu způsobila značné škody. Karanténa a další restrikční opatření např. dle psychiatrů vyvolaly vlnu duševních onemocnění. Podle průzkumu o 43 procent vzrostl počet akutních případů, přičemž postižení prý mají příliš velký strach na to, aby vyhledali pomoc. Nejhůře na tom prý budou děti a senioři, kteří „nedostávají takovou podporu, jakou potřebují.” (viz zde…).

Lze to popsat i tak, že strach „rozleptává“ ochranné duševní záhaly, z čehož pak vyplývají rozličné psychické choroby. Mnozí lékaři  též upozorňovali na to, že v důsledku restrikčních opatření lze u některých skupin obyvatel očekávat mnohem závažnější dopady, než by mohla způsobit viróza. Připomeňme si třeba značný nárůst domácí nadměrné konzumace alkoholu a z toho vyplývajícího poškození jater, vznikající závislosti apod. Dlouhodobý strach působí zhoubně i na tělo – mimo jiné způsobuje překyselení, přičemž dochází k jakési vnitřní „korozi“, z čehož pak vyplývají rozličná onemocnění. Překyselení též může být důsledkem nošení roušky při větší tělesné zátěži, kdy se zvyšuje dechová frekvence. Místo tolik potřebného kyslíku pak lidé s neprodyšným „hadříkem na ústech“ vdechují i jimi vydechovaný oxid uhličitý. Z toho mimo jiné vyplývá i nedostatečné zásobování organismu kyslíkem, čímž trpí zejména mozek. Vypadá to, jakoby někdo chtěl cíleným „přidušením“ vyvolávat poruchy myšlení, zmatení apod.

Jak zamezit těmto stavům? Nebát se a zhluboka dýchat! Rovněž si připomeňme tak potřebnou orientaci na duchovní hodnoty a význam pravé víry. Věříme-li skutečně tomu, že naše vnitřní podstata pochází ze zcela nehmotných, tj. duchovních úrovní, nemůže nás nijak vyděsit ani to, budeme-li postaveni tváří v tvář skutečnosti, že zemřeme. Bereme-li však tento důležitý krok jako přechod do jiné dimenze, neboli na onen svět, či ještě lépe řečeno – do prozatím pro většinu z nás neviditelné, ale přesto existující jemnohmotné úrovně, v nichž nás očekávají světlé pomáhající bytosti, můžeme se na to spíše těšit. Ale samozřejmě zároveň chápeme, že tento odchod nesmíme nijak urychlovat, neboť zde ještě zjevně máme ke splnění více úkolů a povinností. A i kdybychom byli něčím omezováni v našem působení, můžeme se ve svých domovech věnovat skutečně důležitým věcem a rozšiřovat své vědění natolik, abychom se už nenechali zmást ani ničím nepříznivě ovlivnit. Důležité je též pokud možno co nejčastěji chodit do přírody, kde můžeme načerpat i dostatek sil. To nám pomůže překonat všechny těžkosti, které nás v čase nastávajícím mohou potkat.

Kdosi se zjevně těmito mediálními „masážemi“ snažil cíleně vyvolávat strach. Naskýtá se vysvětlení, že to bylo hlavně kvůli tomu, aby lidé byli snáze ovladatelní. Nebo to může být tlak farmaceutického loby. Leč možných důvodů tohoto nekalého počínání je více – již delší dobu je patrná ekonomická, ekologická i morální krize. Každému soudně uvažujícímu člověku je zřejmě jasné, že „neomezený růst, neustálé zvyšování výroby, zisku atd.“ je nereálné a náš materiální blahobyt, založený na drancování a likvidaci přírody i ostatních bytostí, musí někdy skončit. Aby se tato celková krize nemohla svádět na současné vedoucí představitele, musí se najít jiný viník, byť je to třeba koronavirus. Nicméně nevíme, co v tom hrálo hlavní roli a nebudeme se zde ani zabývat hypotézami (jsou popisovány např. zde), proč byl tento výjimečný stav vyvolán, ale zaměříme se spíše na to, z čeho vyplynula a jak vznikla epidemie strachu.

V článku Proč mezi sebou lidé bojují jsme popisovali,  že když se lidé nechají ovlivňovat rozličnými zmatenými názory, vyplynou z toho po čase mimo jiné i nepatřičné emoce, jako je např. strach. V důsledku toho vznikají energetické útvary, které dle svého druhu působí zpětně nejen na jejich zploditele, ale i na ostatní. Představme si, že média po několik měsíců leckdy až útočným způsobem chrlila popisy a ukázky toho, jak je ko….irus nebezpečný, co vyvolává, že se jím nakazí všichni, mnozí za velkých bolestí zemřou apod. Jelikož je známo, že tisíckrát opakovanou lež lidé často přijmou jako pravdu, tak se těmito mediálními triky nechala většina natolik zmanipulovat, že se postupně začala bát.

Avšak nejprve tomu předcházelo rozumové přijetí v médiích šířených zavádějících informací. Protože téma kor…viru je již po několik měsíců nejčastěji probíraným okruhem, vytvořila se tím určitá stejnorodost v myšlení, jež působí obdobně jako tzv. davová sugesce. Ta nabývala na stále větší síle, neboť o kor….iru si povídalo nesmírně mnoho lidí, usilovně o něm přemýšlelo a zabývalo se jím, přičemž vznikaly centrály odpovídajících myšlenkových forem. Ty pak silně ovlivňovaly všechny, kdo nejsou natolik duchovně silní, aby si udrželi vlastní názor. Většina posléze podlehla těmto „atakám“, a přijali tézi, že ko….rus je nesmírně nebezpečný. Následně vypukl strach miliard lidí na celém světě, což vytvořilo gigantickou energetickou centrálu, jež nebývalou silou působí na všechny, kteří se tomu jakkoli otevřeli.

Nyní prožíváme důsledky této epidemie strachu. Nejhůře jsou ovšem na tom ti, kdo se bojí. Jednak je známo, že strach je neurotoxický, tzn. postiženého jakoby duševně „otráví“. Též člověka vnitřně „stahuje“, čímž se jednak zablokují energetické průplavy (čakry), umožňující přijímání posilujících pomocných energií. Kromě toho strach výrazně oslabuje imunitní systém. V určitých částech mozku (hlavně v hypofýze) se též při strachu do krve vyplavují určité látky, které krátkodobě nijak zvlášť neškodí, ale po určitém čase jejich zvýšené koncentrace vyvolávají rozličné problémy (jako je např. vysoký tlak) i orgánové choroby.

Velmi destruktivně působí strach i na lidskou psychiku. Jestliže se někdo déle hodně bojí,  napojují se přitom na něj nepříznivě působící útvary úzkosti, strachu atd. Ty pak postižené nejen vytrvale obtěžují, ale vysávají z nich i jejich vlastní sílu a energii. Z toho pak vyplývají i nepatřičné až nesmyslné způsoby chování a může to přejít až v panickou hrůzu, paranoiu či další paralyzující stavy. Z těchto i mnoha dalších důvodů strach všem nesmírně škodí.

Jak se ale v dnešní době ubránit strachu? V prvé řadě je nutné si uvědomit jeho podstatu, a co  ho vyvolává. Proč vzniká strach? A jaké stavy si pod tímto stavem představit? Rozličné, neboť strach má různé odstupnění: od pochybování, tísně, přes obavy, bázeň, reálný strach, zděšení, až k panické hrůze. Mnohé z těchto stavů ovšem vychází z činnosti rozumu. Vždyť současní lidé se často bojí i toho, co prozatím nenastalo, ale co kdyby… Nejvíce se obávají ztráty toho, na čem lpí. V ekonomicky vyspělých zemích je to v prvé řadě blahobyt, jenž se projevuje i v tom, že si mohou kdykoli v obchodech koupit všechno, co chtějí. Kromě toho se zhusta strachují toho, aby neonemocněli a hlavně – aby neumřeli! Proto jsou tak úspěšným „strašákem“ rozličné nemoci, jako je např. kor….irus, na nějž se též zjevně umírá.

Nejvíce lidi vyděsilo uvědomění si té neměnné skutečnosti, že nejsou nesmrtelní, a někdy s jistotou nastane okamžik, kdy zemřou. A co bude potom?… Téměř každý v hloubi duše cítí, že poté ještě něco bude. A že na „druhé straně“ budou muset „skládat účty“ ze všech svých činů. Přestože se rozum těmto nezvratným skutečnostem usilovně brání a snaží se je něčím přehlušit, tak vnitřní hlas, skrze nějž se projevuje náš duch, nelze trvale umlčet. V důsledku stále sílícího záření, jež k nám z vesmíru proudí, se v nitru lidí často objevuje jakýsi neklid, jenž poukazuje na to, že něco zásadního přijde. Mnozí si to spojili s koro….rem, na nějž třeba zemřou. A to nechtějí, a proto přijímají i ta nejnesmyslnější nařízení. Leč každý jednou umře, byť by byl sebebohatší či vládnul velkým státům. Jen nikdo neví, kdy to bude a co smrt způsobí.

Abychom toto téma poněkud odlehčili a napomohli k pochopení, že kor….irus není nejhorší „pohromou“ naší civilizace, uvedeme si zde některá fakta a čísla. V prvé řadě je nutno uvést na pravou míru v médiích šířené údaje, že ko…..irus je novodobou epidemií. Kritérium, jež vypovídá o počínající epidemii je počet nemocných na 100 000 obyvatel. Například u chřipky jde v ČR o hranici 1600 -1800 případů (viz zde). V přepočtu na 10,65 milionů, tj. počet obyvatel ČR, by to znamenalo kolem 170 000 – 190 000 nemocných. Teprve při dosažení tohoto epidemického prahu by měla být vyhlášena chřipková epidemie. Proč tomu bylo u kor….viru naprosto jinak?

Copak je koro…us natolik nebezpečný? K tomu se veřejně v minulosti vyjádřilo více věrohodných odborníků. Uveďme si několik příkladů:  Vedoucí oddělení klinické virologie v nemocnici Sacco v Miláně, Maria Rita Gismondová  k tomu řekla: „Je to šílenství. Proměnili jsme infekci, která je o trochu vážnější než chřipka, na smrtící pandemii. Podívejte se na čísla. Tohle není pandemie…“ (podrobnosti naleznete zde). Nebo zcela jasné vyjádření profesora Václava Pačesa: „Ono není moc čím se zabývat. Mluvil jsem o tom s řadou odborníků, nicméně si myslím, že je to trochu panika, jako byla panika kolem nemocí SARS a MERS… celosvětová hysterie, která propukla a je přehnaná.“ Známý lékař profesor Vladimír Beneš ke kor….viru mimo jiné říká: „Není to zvlášť nebezpečné onemocnění. Řekl bych, že tento virus je mnohem virulentnější mediálně nežli zdravotně …“ (viz zde). Profesor John Nicholls ke ko…..aviru uvedl:     „V podstatě jde o těžkou formu nachlazení.“ (viz zde…).

Mnozí mohou namítnout, že na koro….rus již umřelo tolik lidí. Uvádí se, že na celém světě na něj od začátku ledna do 19. dubna 2020 zemřelo téměř 50 tisíc/měsíc (viz zde). Přestože může někomu tento počet připadat značný, je potvrzeno, že mnohem více lidí umírá z jiných příčin, než na onemocnění kor….irem. Takže není zase tak nebezpečný, abychom z něj museli být natolik vyděšení, že kvůli němu ani nebudeme chodit ven atd. Pro doložení tohoto tvrzení si zde uveďme světové statistiky počtů úmrtí z jiných příčin (zdroje těchto údajů naleznete zde…,):

V důsledku nakažlivých chorob:       přes 1 milion/měsíc

Akutní infekce dýchacích cest          kolem 217  tisíc/měsíc

Na HIV/AIDS:                                     kolem 135 tisíc/měsíc

Na tuberkulózu:                                   kolem 125 tisíc/měsíc

Na malárii:                                            kolem 79 tisíc/měsíc

Další časté příčiny smrti:

Na znečištěné životní prostředí:        kolem 692 tisíc/měsíc

Na rakovinu:                                         kolem 660 tisíc/měsíc

Na následky kouření:                          kolem 415 tisíc/měsíc

Způsobené alkoholem:                       přes 200 tisíc/měsíc

Při dopravních nehodách:                  přes 108 tisíc/měsíc

Sebevraždy:                                            přes 90 tisíc/měsíc

Nepřecházejme povrchně poslední z uvedených příčin úmrtí, neboť sebevraždy mohou vyplynout i z panické hrůzy v důsledku mediálního vystrašení! Jelikož průměrný počet sebevražd se v posledních týdnech výrazně zvýšil, tak k tomuto již zjevně dochází! Profesor Didier Raoult k tomu uvádí: „Strach je velmi nakažlivý. V Číně byly hlášené sebevraždy úzkostlivých lidí. Nehrajte si se strachem.“(viz zde…) Přitom Didier Raoult je jedním z nejuznávanějších francouzských specialistů na infekční choroby na světě. Pacienty s koro…..em s úspěchem léčí Chlorochinem, což je běžně užívané antimalarikum s obdobným účinkem jako chinin. Didier Raoult testuje chlorochin ve vědeckém institutu v Marseille a uvádí, že jeho účinek na kor…irus je velkolepý. Podle jeho výsledků virus do tří dnů zmizel u 3/4 pacientů, kterým byla léčba nasazena (viz zde…). Chlorochin u nás není dostupný, ale na lékařský předpis je v ČR obdobný lék Plaquenil s účinnou látkou hydroxychlorochin.

Avšak i v přírodě lze nalézt dostupnou náhradu: chinin se totiž také vyskytuje ve vrbové kůře. Odvar z ní doporučoval k léčbě malárie již Hippokrates. V dřívějších dobách se vrbová kůra užívala jako antimalarikum. Stačí tedy zajít do jarní přírody a natrhat si čerstvé větvičky vrby, ty nastříhat na kousky a máte k dispozici přirozený pomocný prostředek! Jelikož odvar z vrbové kůry je dost trpký, lze větvičky vrby smíchat i s jinými chuťově jemnějšími bylinami a zalít vařící vodou. Po scezení lze přidat citron a med, aby čaj lépe chutnal. Chceme-li aby čaj obsahoval co nejvíce účinných látek, je nutno větvičky vrby povařit (4 minuty) a užívat odvar.

Samozřejmě  nechceme podceňovat koro…irus ani odrazovat od opatrnosti a dalších preventivních opatření, jež mohou snížit rizika nakažlivých onemocnění. V prvé řadě je nutno dbát na čistotu a dodržovat základní hygienická pravidla! Také je prozíravé si pokud možno udržovat od ostatních patřičný odstup. Neměli bychom též zbytečně delší dobu pobývat na přelidněných místech. Zcela obecně je třeba bděle až ostražitě dávat pozor na své okolí a zbytečně neriskovat. Vnímáme-li reálné nebezpečí, odpovídajícím způsobem co nejrychleji reagujme. Měli bychom také zodpovědně zvažovat, co budeme činit i jíst, neboť onemocnění vyplývajících z mikrobiálně či chemicky znečištěných potravin a nápojů je mnoho. Též je v této době moudré podporovat imunitu, hlavně cíleným  dodáváním všech vitaminů a minerálů (jejich zdroje naleznete zde), jakož i dalšími přirozenými prostředky. A i kdybychom onemocněli, není správné panikařit, ale je potřeba v klidu provádět praktická opatření, napomáhající k uzdravení. Důležité jsou vhodné tekutiny (viz např. výše), teplo a sluneční světlo (viz zde)!

Jak tedy nepodlehnout epidemii strachu? Prvořadá je radostná mysl, důvěra a hlavně odvaha. Namísto vysilujícího boje se strachem v sobě máme vědomě rozvíjet opačné dobré vlastnosti či ctnosti. Teprve až v sobě strach nahradíme skálopevnou odvahou, můžeme zvítězit i nad v našem okolí se vyskytujícími útvary strachu, které vytvářejí a vyživují ostatní lidé. Prvotní boj se tedy vždy odehrává v běžně neviditelných úrovních. Když v tomto ohledu obstojíme a dokážeme nejen vypudit strach ze svého nitra, ale zahnat i „démony strachu“, nemůžeme se nakazit ani v silně „infekčním“ prostředí epidemie strachu a zůstaneme psychicky zdrávi!

Již v únoru tohoto roku jsem na svých facebookových stránkách uváděl,  že jsme už zjevně natolik narušili eklogickou rovnováhu, že nám „Matka země“ dává stále zřetelněji najevo, že to takto dále nepůjde. Upozorňoval jsem mimo jiné i na problémy s Golfským proudem. Koncem minulého roku se objevily burcující články (např. zde…), jež poukazovaly na to, že síla tohoto pro nás tak důležitého proudu teplých vod nesmírně zeslábla. Jak tragické důsledky to může mít, ukazoval i film Den poté. Je tedy více než varující, že kolem Evropy v minulosti proudící větve Golfského proudu nyní již téměř jakoby zmizely, o čemž se lze přesvědčit zde...

Jelikož většina z lidí dává stále  zřetelněji najevo, že se skutečně nechce polepšit, je celkem jasné, že následující údobí nebude jen pouhá nenáročná „procházka růžovým sadem“. Jak se ovšem připravit na nadcházející dění? Kromě vnitřní práce na sobě samých a našem skutečném sebezlepšení nám k našemu posílení i zklidnění mohou napomoci mnohé přirozené prostředky.

Nebude zřejmě žádným překvapením, že v tomto ohledu v prvé řadě uvedeme cílené užívání bylin – od čajů a bylinných výluhů, přes sirupy a tinktury (lihové extrakty), bylinné preparáty (v tobolkách), maceráty (účinné látky přecházejí do tuku či oleje) až po květové esence, jako jsou Bachovy či Moravské květy. Nebudeme zde ale popisovat, které byliny lze k těmto účelům užívat. Jednak o tom můžete nalézt dostatek informací na internetu i jinde a kromě toho se nabízí tolik rozličných druhů, že by se to do tohoto článku nevešlo. Soupisy bylin s možnostmi jejich uplatnění v péči o duševní zdraví můžete nalézt např. v tabulkách knihy Jak ochraňovat čistotu duše.

Protože se na těchto stránkách často zabýváme stravováním, podívejme se nyní na to, jak nám v tomto ohledu mohou napomoci mnohé běžně požívané potraviny. Nejprve si dovolím uvést poněkud úsměvnou historku. Kdysi jsem přednášel na jedné akci, která se konala v hotelu. Při jídle jsem tam seděl u stolu s lékaři, lékárníky, léčiteli atd. z Čech, Moravy i Slovenska. Vedli tam mezi sebou poněkud odbornou diskuzi, které z antidepresiv kdo z nich užíval atd. Přiznal jsem se jim, že jsem prozatím ještě žádné takovéto léky nepožíval a že pro mne je nejlepším antidepresivem jídlo. Vzbudilo to u nich bujaré veselí a srdečně se tomu zasmál i jeden známý primář ze Slovenska. Tenkrát jsem to vyslovil jen na základě svého prožití a neměl jsem pro to ještě žádné důkazy, jimiž bych jim to mohl podložit.

Proto mi potěšilo, že již bylo oficiálně potvrzeno, že  se v potravě nacházejí rozličné látky, jež vyvolávají příjemné pocity a působí tudíž jako přirozená antidepresiva. Jde přitom hlavně o sloučeniny, jež se řadí k alkaloidům. Teprve nedávno byly objeveny tzv. exorfiny (tj. z venčí dodávané látky s opioidními účinky). Ty se po strávení naváží na v těle se přirozeně vyskytující opioidní receptory, a proto vykazují silně zklidňující účinek. Exorfiny se do těla dostávají zvnějšku a mají podobný účinek jako běžně známé endorfiny, které jsou vytvářeny naším organismem. Tyto substance byly objeveny již dříve, a jelikož mají podobný účinek jako morfin, byly nazvány endorfiny. K jejich vylučování dochází např. při tělesném cvičení, poslechu příjemné hudby, krásných prožitcích apod. Kromě endorfinů náš organismus produkuje dokonce přímo i opiát morfin, který byl předtím objeven v některých rostlinných druzích.

Vraťme se však k potravinám a exorfinům.  Obecně je známo, že v určitém množství se vyskytují třeba v máku, který je zdrojem četných alkaloidů, hlavně morfinu. Ten se k léčebným účelům získává z nezralého máku, avšak v nepatrném množství se morfin nachází i ve zralých semenech. Dále se k exorfinům řadí sloučeniny, jež vznikají v těle z látek, jež se běžně vyskytují v potravinách. Známé je třeba to, že pšeničná bílkovina (lepek) se v zažívacím traktu rozkládá na sloučeniny podobné morfinu. Také při trávení masa vznikají exorfiny. Činností mléčných bakterií ve střevní stěně vzniká z mléka a mléčných produktů z v nich přítomného mléčného proteinu beta-kaseinu tzv. beta-kasomorfin. Celkový účinek beta-kasomorfinu se projevuje sedativně a zlepšuje náladu. U lidí pijících mléko mimo to beta-kasomorfin přispívá k lepšímu uvolňování pankreatických hormonů.

Dále se exorfiny uvolňují při fermentaci kakaa, což částečně vysvětluje i možnou závislost na čokoládě. Ta je mimoto bohatým zdrojem hořčíku a podporuje přirozené vylučování v těle vznikajících endorfinů (viz výše). Proto – jak již na sobě mnozí zřejmě zjistili – čokoláda skutečně zklidňuje. Aby však čokoláda přinášela co má, musí být skutečně kvalitní. To samozřejmě platí i pro všechny uváděné i další možné potraviny, jež působí příznivě na naši psychiku. Další ze surovin a pochutin, jež napomáhají ke zklidnění a zlepšení naší nálady naleznete v knize Jak ochraňovat čistotu duše.

Výše uváděné druhy jako je pšenice, maso, mléko a mléčné produkty i pochutiny typu kakaa či čokolády jsme vybrali mimo jiné i proto, abychom upozornili na prospěšnost těchto surovin.  Ty jsou žel leckdy očerňované a mnohé striktní dietní směry je svým stoupencům urputně zakazují. Četné příklady však dokazují, že dlouhodobé naprosté vynechávání těchto základních druhů potravin, jež se běžně konzumovaly v mnoha předchozích generacích, způsobuje rozličné fyzické i psychické problémy. Ještě horší dopady se projevily u poruch příjmu potravy, jak je tomu třeba u mentální anorexie. Postižené dívky a ženy se nejedením často natolik oslabily, že to už jejich tělo nebylo schopné vydržet. V důsledku toho se pak též dostávaly i do dlouhodobých smutků, podléhaly nezvladatelnému pláči, panickým záchvatům atd., jak se lze dočíst zde..

Kromě rozebíraných exorfinů se však v naší stravě vyskytují ještě další velmi důležité – a přitom téměř neznámé a kýmsi jakoby úmyslně utajované – sloučeniny, jež účinně ovlivňují naše psychické nastavení. K jejich objevu paradoxně přispěly farmaceutické firmy, aniž by to v podstatě samy chtěly. Zaměstnanec firmy Hoffmann–La Roche v roce 1955 syntetizoval první z benzodiazepinů. Nově syntetizovaná látka vykazovala silné sedativní a uvolňující účinky, a proto se poté začala užívat jako psychofarmakum s názvem Librium.  Následně tato firma syntetizovala diazepam, který byl v roce 1963 uveden na trh pod značkou Valium.

Od té doby patří tyto i další benzodiazepiny k nejčastěji užívaným psychofarmakům. Často se ordinují úzkostným lidem ke zklidnění či na poruchy spánku. Žel však u nich – obdobně jako u ostatních v opodstatněných případech užívání přínosných léčiv, jimiž jsou např. acylpyrin či penicilin – docházelo k jejich neopodstatněnému užívání a hlavně ke značnému nadužívání. V důsledku toho proti těmto léčivům dnes mnozí brojí či se jim nesmyslně usilovně brání, a to i v případech opodstatněného užívání.

Podívejme se ale na stinné stránky objevu benzodiazepinů. Jelikož byla při dalším výzkumu přesně lokalizována receptorová místa pro benzodiazepiny, vyslovil posléze jeden z badatelů oprávněnou otázku: „Vytvořila příroda nebo milý Pán Bůh benzodiazepinové receptory pro radost firmy Hoffmann-La Roche? Měla příroda miliony let tyto receptory v pohotovosti, až se „náhodou“ objeví benzodiazepiny, které přesně pasují na dosud neznámé receptory?“ Načež byla vyslovena hypotéza, že v těle i jinde zřejmě budou přirozeně substance, jež se váží na benzodiazepinové receptory.

V osmdesátých letech se objevilo, že určitá sloučenina, jež se nachází v různých částech těla, je strukturálně podobná benzodiazepinům. Byl to jeden z hlavních metabolitů rozkladu diazepamu nordiazepam. Posléze byl v různých živočišných druzích nalezen také diazepam i další benzodiazepiny.

Po objevení těchto látek v těle se  začalo zkoumat, zda se rovněž vyskytují v přírodě. Prokázalo se, že ano. K bohatým zdrojům nordiazepamu patří zejména třešně a višně. Tento derivát benzodiazepinů byl také stanoven v neloupané rýži, bramborách a kukuřici. Koncentrace se pohybovala od    3 mg do 15 mg / 1 kilogram rostlinné tkáně. Kromě nordiazepamu byl nalezen v mnoha různých živočišných a rostlinných druzích také diazepam, a to v koncentraci  od  5–20mg/kg a dále také oxazepam (ve zvířecím mozku a játrech). Vyplývá z toho, že diazepam a jeho hlavní metabolit nordiazepam jsou přírodními produkty!

Proto není nutné jít při běžné nervozitě, neklidu nebo nespavosti hned k lékaři, aby předepsal farmaceutickými firmami produkovaná léčiva. Stačí si vzpomenout na moudré rady našich babiček, které nabádaly v prvé řadě k tomu, abychom se pomodlili, důvěřovali  Pánu Bohu a též se pořádně najedli. A večer kvůli lepšímu usínání doporučovaly dát si hrnek teplého mléka nebo kakaa. Ještě lépe se usíná po domácím  třešňovém či višňovém kompotu, který kromě toho, že je chutný, obsahuje i zklidňující nordiazepam. Takovéto jednoduché prostředky tedy patří k přirozeným léčivům!

Jako příklad lze uvést v médiích často rozebíraný skandál, že vedoucí představitel naší země podivně získal pro svůj podnik značné dotace. Připomeňme si, že tento podnik mimo jiné produkuje a na jím obhospodařovaných polích (především s řepkou) ve značné míře i užívá  škodlivé pesticidy. Již dříve jsme uváděli, že tyto chemické postřiky mají největší podíl na tom, že převážná část nadzemních i podzemních vod je nadlimitně kontaminována mnoha druhy pesticidů (viz např. zde). V důsledku toho je jimi přiotrávena i pitná voda. Kromě postihu za nepoctivé získání dotací tedy může být nazván i jako „největší travič“ naší historie.

Nicméně můžeme brát jako bláhové jednání jakýkoli politický či podnikatelský trend „po nás potopa“, jež se projevuje i v naprostém odmítání zodpovědnosti, třeba za zjevně nepříznivé působení na životní prostředí. Do jaké míry je tím již narušen náš ekosystém, dokazují např. extrémní sucha a další katastrofy. Obecně známý vtip, jak si kdosi podřezává větev, na níž sedí, vystihuje dost trefně toto lidské počínání. Je jasné, že takovéto věci dělá jen zjevný hlupák. Takže nemá cenu se rozčilovat nad kýmkoli, kdo to provádí. Někdo může jako hloupost vnímat i to, jestliže něco, co je pro něj zcela jednoduché a snadno pochopitelné, druhý naprosto nechápe. Přitom jde však jen o určitý stupeň jeho vývoje, který nemáme  posuzovat ani snižovat.

Lépe je dělat něco užitečného. Avšak někdo se může rozčílit i v těchto případech. Třeba chce něco dobrého uvařit a přitom se mu to připálí. Nebo chce vykonat více potřebných činností, které ovšem v jednom dni nelze časově zvládnout. Přitom se dostává do stresu, v důsledku čehož pak leckdy dochází k rozčilení. Kromě toho, že rozlíceného člověka může ranit mrtvice, vyplývají z toho i psychické problémy – dokonce to může vyvolat i tak vážný stav, jenž se označuje jako schizofrenie. Lékaři uvádí, že tuto chorobu může vyvolat určitý stresový či vzrušující moment. Jedno z možných vysvětlení je, že vzkypění krve a silné vzrušení umožňuje napojení temných útvarů, o nichž jsme psali např. v článku „Proč mezi sebou lidé bojují“.

Obrazně lze tento děj připodobnit k tomu, jako když vzteklý člověk vyběhne ze svého domu a zlostně za sebou zabouchne dveře. Když se chce vrátit dovnitř, zjistí, že tyto dveře zvenku nejdou otevřít a dovnitř se mu nastěhoval někdo jiný. Převedeme-li si to na pozemské tělo, mohlo dojít k posednutí temnou duší nebo silnému ovlivnění démonickými útvary. Možnost „vystoupení“ z pozemského těla potvrzuje i prastaré lidové rčení, když lidé v afektu říkají: „Já snad vyskočím z kůže…“ Toto zaklínadlo může při jeho silném emociálním prožití způsobit, že se v mžiku změní jejich chování a jednání. Předchozí třeba i dobré naladění může ihned přejít do negativizmu, výhrůžek a dalších nepatřičných stavů. Vypadá to, jakoby se duše oddálila od pozemského těla a uvolnila prostor pro působení temných útvarů. Nebo to lze vysvětlit tak, že se přes toto zaklínadlo daný člověk napojí na temné úrovně.

Přitom důsledky rozčílení či zlosti mohou být až tragické. Obzvláště v kombinaci s požitím alkoholických nápojů nebo užitím drog. Poté mohou někteří duševně či emociálně nevyrovnaní lidé provádět hanebné věci a dokonce i někoho zavraždit. Jak často k takovýmto tragédiím dochází, potvrzují archivy kriminálních činů na běžných informačních webech. Je poučné se seznámit s často se opakujícím scénářem: někdo je třeba nešťastný či má problémy a tyto stavy chce utlumit alkoholem. Vypije pak často až neuvěřitelné množství rozličných alkoholických nápojů a na závěr třeba i celou lahev kořalky. Na to si ovšem opilý člověk rozpomíná jen mlhavě či vůbec. Pak se s někým pohádá, přičemž se rozčílí a v nejhorším případě ho zabije. Mnohdy si posléze ani nevzpomíná, co vše dělal a svého činu po vystřízlivění upřímně lituje.

Avšak soudci ani postižení většinou neví, že skutečným viníkem hrůzného činu nemusí být jen jeho vykonavatel, ale mohou přitom spolupůsobit třeba démonické útvary, jež daného člověka natolik silně ovlivní, že poté udělá něco, co by sám o sobě neučinil. Ještě těžší je posouzení míry zodpovědnosti při skutečném posednutí temnou duší. Tyto temné útvary přitom ponoukají slabší jedince nejprve k tomu, aby se opili. Pokud u nich hladina alkoholu v krvi překročí určitou mezní hranici a opilý člověk nad sebou ztrácí vládu, využijí temné útvary jeho tělo. Lze to přirovnat k „naprogramování“ jako „robota“, jenž provede, co chtějí. Třeba zavraždí svého partnera, jehož měl dříve rád.

Jak těmto tragédiím zabránit? Postižení většinou udělají především tu prvotní chybu, že se nedokáží řádně sebeovládat a podléhají svým slabostem, v důsledku čehož se třeba opijí. Toto nebezpečí by se proto mělo pokud možno včas vysvětlit obzvláště mladým a nezkušeným lidem. Avšak do těchto duševních pastí leckdy padají i starší lidé, přestože jim obdobné slabosti či přestupky již v minulosti způsobily nemalé problémy. Také ti by už měli skutečně pochopit, že „jen hlupák se opakovaně topí ve stejném rybníku“. Někoho možná napadne, že i rozumově chytří lidé se opíjí, nedokáží se sebeovládat, rozčilují se atd. To však dokazuje jen to, že rozumová chytrost nestačí.  Je nutno se stát skutečně moudrými.

Výše uváděné i další příklady dokazují, jak závažné problémy mohou vyplynout z nesprávného vnitřního nastavení. Každý soudný a moudrý člověk, jenž si to uvědomí, se bude zjevně snažit, aby se takovýmto bolestným stavům vyhnul a zůstal tělesně i duševně zdráv. Proto je třeba s plnou bdělostí vnímat nejen naše pozemské okolí, ale i vnitřní pochody a na všechny přicházející podněty náležitým způsobem reagovat.

Někdo možná namítne, že pokud prožije silně stresující moment, nebo se mu stane něco skutečně vážného či tragického, může jen těžko zůstat v klidu. Vždyť se v jeho nitru cosi rozechvěje či vzplane! A tato hnutí není správné potlačovat ani dusit.            Leč namísto negativisticky či destruktivně orientovaných tendencí to můžeme přetransformovat do opačného pozitivního projevu. Vždy je třeba vědomě podporovat správné nastavení! Jelikož u nás máme odedávna rádi humor, lze se tomu i zasmát. Jak uvádíme v knize „Jak ochraňovat čistotu duše“: „Radostný, srdečný smích je největším nepřítelem temnot!“ V této knize popisujeme i další možnosti a jednoduché postupy, pomocí nichž lze lépe zvládat či řešit kritické situace.

Rozvineme-li v sobě pravé ctnosti, nebude v nás už pak místo pro nepěkné, co by nás mohlo stahovat dolů. Pokud možno bychom se ovšem neměli zabývat zatěžujícími věcmi, které nemusíme a nemáme řešit. Netřeba ani zbytečně hloubat o tom, proč jiné lidé dělají to či ono. Snažme se spíše něčím lépe naladit – třeba tím, že budeme provádět určitou činnost, jež nám přináší radost, poslechneme si krásnou hudbu, projdeme se v přírodě atd. Poté je mnohem snadnější zůstat v klidu. Nejen v této době přelomu roku bychom si měli popřát v prvé řadě pokoj a mír v duši.   Nechť je naše nitro jako poklidná jezerní hladina, jež zrcadlí veškerou shůry přicházející nádheru!

Avšak přesto jsou i v rozličných  historických pramenech četné záznamy, poukazující na to, že lidé už odedávna bojovali a nezřídka i zabíjeli. Přitom to ani nemuselo vždy být špatné, ale naopak to danému člověku či národu mohlo přinést užitek. Připomeňme si známou událost našich dějin, když statečný a silný Bivoj ulovil holýma rukama nebezpečného a škodlivého kance. Toho pak na svých plecích donesl až na Vyšehrad k moudré kněžně Libuši. Ta poté rozhodla, že ho má skolit a Bivoj ho následně proklál oštěpem. Z tohoto boje si okolní lidé odnášeli povznesení a povzbuzení úsilí k ušlechtilým hodnotám, hlavně ke statečnosti.

Proč však byl Bivoj tak statečný? Samotná pozemská síla by mu nestačila. Na onoho nebezpečného kance se před ním vypravilo více silných mužů, ale přesto neuspěli. Bivoj měl zřejmě ještě něco navíc. Dávní Slované vnímali působení tzv. sudiček, jež právě narozenému dítěti předávali rozličné dary. Někteří mužové mohli jako dar obdržet i přídavek hrdinství. Jeho přijetí bylo samozřejmě podmíněno určitou zralostí člověka i jeho předchozími životními cestami. Dar skutečného hrdinství potřeboval daný rek k tomu, aby zde na zemi dané době dokázal splnit nějaké úkoly.

K člověku se v tomto případě připojí určitý druh záření, pocházejícího z vyšších úrovní. To mu pak poskytuje odpovídající vlastnosti, jež ostatní nemají. Je přitom natolik ovlivněn daným druhem záření, že dle toho odlišně jedná a je schopen vykonat i takové činy, jež jiní lidé uskutečnit nedokáží. Proto takové jedince leckdy oslavovali jako hrdiny, jež dokázali ochránit slabší, zvítězit nad přesilou nepřátel apod. Tento hrdina však nesměl podlehnout pýše. Danou věc též musel vykonat z lásky k ostatním, národu, vlasti atd. Z toho mu poté vykvetlo požehnání. Třeba Bivoj tím z pozemského hlediska získal za choť spanilou Kazi.

Obdobným způsobem se k člověku mohou připojit i jiné energetické formy. Ty ho rovněž mohou natolik silně ovlivnit, že pak jedná zcela odlišně. Avšak nemusí to vždy být ve smyslu výše uváděných vlastností a ctností, jež naplňují principy Světla. To vždy podporuje přirozený vývoj a duchovní vzestup. Rovněž nás povzbuzuje k tomu, abychom usilovali k ušlechtilým hodnotám a konali dobro. Naopak temno se snaží vše udusit, zničit a ubíjet.

V pozemském okolí můžeme tyto principy pozorovat např. u rostlin, jež nezbytně potřebují světlo, aby mohly prospívat, růst a přinášet květy či plody. Pokud třeba přikryjeme kus trávníku silným kartonem či jiným prostředkem, jež zabrání přístupu světla, rostliny chřadnou a po nějaké době zahynou. Déletrvající tma neboli temno přitom škodí nejen rostlinám, ale i lidem.

Může natolik zatemnit mysl a cítění, že se pak stávají nejen zachmuření či rozrušení, ale budou mít i zmatené myšlenky. V důsledku toho pak obvykle ostatní obviňují či jim něco vyčítají (leckdy i naprosté nesmysly). Přitom se většinou rozčílí, jinak řečeno „vzkypí“. V tomto okamžiku se na ně energeticky napojí temné formy, jež je v prvé řadě oddělí od světlých pomocí. Následně je podněcují ke zlým skutkům. Proto je takto ovlivněný člověk schopen provést i tak hrůzné činy, že se nad nimi může až tajit dech. Postižený je přitom fanaticky přesvědčen, že je právu a musí tedy ostatní obviňovat, napadat, anebo dokonce i zabít. A nevěří, že jedná nesprávně, ani kdyby mu to ostatní říkali a trpělivě vysvětlovali.

Abychom se mohli účinně bránit působení těchto nebezpečných škodlivých forem, měli bychom o nich mít alespoň základní znalosti. Dřívější  kultury o nich měly povědomí a někteří z osvícených jedinců je též viděli. V literatuře i hudebních dílech je dost odkazů, jež poukazují na zhoubné působení démonických útvarů, k nimž patří např. furie. Ty byly zobrazovány jako mužské či ženské bytosti odporných forem, jež mají mnohostranné působení, ale jen jeden cíl: ničení! Furie jsou přitom výplody zlého chtění lidí a jsou po mnohá tisíciletí posilovány  čili „vykrmovány“  nečistými myšlenkami, zlovůlí, strachem, nenávistí, nesprávně směrovanými city a dalšími neřestmi.

Všechny nepříznivě působící démonické útvary tedy mohou existovat jen dokud lidé budou mít zlé chtění, nečisté myšlenky či se nechají ovládat nepatřičnými emocemi, jako je např. strach, vztek, nenávist a další. Tito škodliví démoni tudíž zaniknou tehdy, až se chtění lidí stane skutečně lepším! To objasňuje i otázku, proč démonické útvary vytrvale ponoukají a provokují lidi, kteří se jakkoli otevřou jejich působení. Kdyby tyto útvary nezískávaly od lidí „potravu“, posléze by zanikly. Bojují tudíž o své další trvání. Lze si je představit jako hladové „šelmy“, jež musí „ulovit“ nějakou „kořist“, aby nezemřely hladem. Touto „kořistí“ většinou bývají (jako u zvířat) slabší či nemocní jedinci, kteří nestačí utéci ani se jim nedokáží sami ubránit.

Furie získávají svou „potravu“ tak, že „vysávají“ energii z lidí, kteří podlehnou temným nástrahám. Tito lidé poté před nimi nejsou chráněni, ale jsou vydáni všanc jejich zhoubnému působení. Jelikož furie bývají zuřivé, tak i jimi ovlivnění lidé, jež se stávají jejich poslušnými nástroji, začnou ostatní agresivně napadat, nesmyslně ničit své okolí atd. Právě toto však furie chtějí, neboť to v okolních lidech většinou vyvolá hněv,  anebo se také začnou rozčilovat, jinak řečeno „vzkypí“. V tomto okamžiku se na ně mohou furie též napojit, čímž získávají novou energii. Jejich původní oběť, na niž zaútočili dříve, už může být energeticky dost „vysátá“, a proto se do vzájemných sporů, hádek či nesmyslných bojů snaží zapojit další osoby. Čím je jich více, tím mají furie škodolibější radost, neboť se přitom stávají stále „vykrmenější“ a mocnější.

Protože lidé dnešní doby – na rozdíl od dávných vyspělejších kultur – nemají většinou téměř žádné povědomí o zhoubném působení těchto energetických forem, mohou mnohé zcela nečekaně a tak silně ovlivnit, že pak provedou masové teroristické akce, vedou útočné nesmyslné války apod. A často po odpojení temných forem ani sami nechápou, proč to vše udělali. Silnému ovlivnění furiemi leckdy podlehnou i celkem hodní a poslušní, ale většinou přespříliš jemní či vnitřně nepevní jedinci. Avšak nějakým svým sklonem, slabostí či nectností se vnitřně otevřeli působení těchto forem. Jimi ovlivnění pak jednají navenek.

Jako jeden z nejtragičtějších příkladů nedávné evropské historie si uveďme Hitlera,  který v mládí maloval celkem hezké obrazy. Avšak pak si zahrával s okultismem a kromě toho v sobě déle živil  nenávist k židům i dalším odlišným skupinám.

Posléze se na něj napojily temné formy, které ho vedly až k rozpoutání druhé světové války. Z pozemského hlediska to podpořili i jiní temnem ovlivnění lidé, kteří financovali Hitlera a jeho politickou stranu. Pak již stačilo vyzbrojit a zmanipulovat převážnou část německého národa, jenž také podlehl vychytralému našeptávání a nečistým svodům.

Není třeba popisovat hrůzné dopady druhé světové války, neboť jsou všeobecně známé. Měli bychom si ale uvědomit, že obdobné scénáře k vyvolávání válek užívají temné struktury dodnes. Jedince i celé skupiny též ovlivňují zlovolné démonické útvary, jako jsou např. furie. A dokonce ve větší míře, než tomu bylo dříve. Proto po celém světě stále narůstá počet agresivních činů, lidé mezi sebou bojují a škodí si.

Ovšem jednou toto nepatřičné činění zajisté skončí! Světlo totiž vždy zvítězí nad tmou! Stále se zesilující síla Světla zničí vše temné, přičemž se Země očistí ode všeho, co by chtělo škodit. Pak už lidé budou žít v míru a vzájemně se budou jen podporovat. Nádherný klid a mír zavládne i na této nyní ještě nepokojné Zemi!

Jak se však v dnešní bouřlivé době co nejlépe ubránit těmto nebezpečným formám? V prvé řadě musíme mít pevnou víru a přesvědčení o neúchylné a spravedlivé Boží vůli. Rovněž je třeba nalézt spojení se Světlem. Tehdy budeme stát i při okolním běsnění jako v pevné schráně, která nemůže být zvenčí prolomena a na níž se všechny zlovolné útoky samy rozbijí.                 Tento ochranný energetický obal se kolem nás ale utvoří jen tehdy, usilujeme-li ve svých citech, myšlení i činech k dobru, a budeme-li plně důvěřovat Nejvyššímu, a to i v hodinách největšího nebezpečí. Kéž bychom v sobě dokázali rozvinout všechny ušlechtilé vlastnosti a ctnosti!

Leč nezřídka nevěří lékaři ani svým pacientům, jenž jim popisují své duševní bolesti či další nehmotné projevy jejich onemocnění. Obrazně to lze připodobnit k tomu, jako by někdo přišel s nemocným dítětem, jež naříká a stěžuje si na bolesti. Kdyby byl lékař slepý, mohl by tvrdit, že žádné dítě nevidí, a proto ani nemůže mít problémy. Marně by mu třeba rodič říkal, že před ním dítě sedí na židli. Nejspíše by to svedl přeludy, výmysly apod. A možná by tomu, kdo opakovaně líčí, co dítě říká, dělá apod., předepsal něco proti halucinacím. Aby mu už nepopisoval něco, co on sám nevidí ani neslyší. Nemocné dítě by se tím zjevně nevyléčilo.

Obdobná situace může nastat tehdy, když má materialistický lékař vyléčit duši. Tu rovněž nevidí a často ji ani neuznává. Proto pacientům většinou předepíše jen určité hmotné tabletky. Ale jimi lze jen těžko skutečně vyléčit duši. Ještě méně takto může působit na zcela nehmotného ducha, jehož některé směry nazývají jako „vnitřní dítě“, jež je třeba podporovat, zušlechťovat a rozvíjet. Avšak když někdo jsoucnost živého ducha vehementně popírá, jak by na něj mohl účinně působit?

Toto striktní odmítání je důsledkem rozumového přesvědčení většiny lékařů. Proto nemohou pochopit nic nehmotného – tedy to, co nemohou vidět, změřit zvážit apod. Tím, že popírají vše, co leží mimo hranice nejhutnější matérie, a tvrdí, že to „neexistuje“, však jen dokazují omezenost svého vědění. A rovněž neznalost základních pojmů z jiných vědeckých oborů, které již dávno exaktně prokázaly existenci jemnějších druhů matérie.

Avšak to není nic překvapivého, neboť většina z lidí vše posuzuje jen rozumem, který je produktem hmoty, a proto je na ní též pevně vázán. Z toho důvodu rozum nedokáže pochopit nehmotné. Jen málokteří z vědců dokázali prolomit hranice hmoty a přijmout existenci jemnějších druhů matérie. K nim patřili v prvé řadě ti, kteří pronikli do podstaty kvantové fyziky – ta dokazuje, že vše, co je kolem nás, je jen určitá forma pohybující se energie.

Jemnějších druhy matérie nechtěně objevili a potvrdili též někteří astronomové, jež používali citlivé druhy teleskopů. Přestože je měly zaměřeny na místa, kde nebyl žádný hrubohmotný objekt, tak v teleskopu cosi objevili. Nejprve to považovali za chybu. Po opakovaných pokusech však museli připustit, že zjevně existuje i určitá „neviditelná“ hmota či energie. Dalším bádáním prokázali, že tyto „neviditelné“ formy zcela převažují nad hrubohmotnými objekty. Na základě pozorování blízkého i vzdáleného vesmíru dospěli k závěru, že více než 80 % z něj tvoří „neviditelná“ hmota či energie.

Výsledky těchto výzkumů se moc nezveřejňovaly, nebo jen okrajově a ukryté za složitými vědeckými výrazy, jež původní objevy dost zamlžily. Místo „neviditelná“ hmota či energie třeba vědci začali užívat pojem „dark“, tzn. „temná“ hmota či energie. To poukazuje na to, že zřejmě pozorují jen jakési „stíny“ jemnomotnějších útvarů, o jejichž podstatě nic neví. Jelikož toto vědci nemohou veřejně přiznat, raději to zastiňují, a doufají, že časem přijdou na to, co vlastně pozorují a jaký to má účel.

Aby však bylo možné tyto poznatky prakticky zužitkovat, je nezbytné je plně pochopit, a to jak co do jejich původu, účelu, tak je potřeba rozlišovat i jejich různé druhy atd. „Neviditelné“ jemnohmotné útvary mohou totiž být nejen „temné“ a „světlé“, ale můžeme se setkat i s dalšími odstíny rozličných forem. Každý z jednotlivých druhů přitom působí odlišně i na své okolí a mimo jiné i na nás samé. Pokud si představíme, že jsme v podstatě „vnořeni“ do určitého jemnohmotného okolí, jež zcela převažuje nad tím, co můžeme vidět, bude nám jasné, že bychom jeho působení neměli podceňovat.

Obdobně, jako se od malička seznamujeme a snažíme pochopit účinky pozemských živlů, měli bychom mít základní znalosti i o jemnohmotných formách a porozumět jejich působení. To je doslova životně důležité – hlavně bychom měli brát v úvahu určitá reálná nebezpečí. Vždyť i každé dítě se seznamuje např. s účinky vody – ta sice může být příjemná až oblažující, což malé dítě prožívá třeba tehdy, když v holínkách slastně přešlapuje v louži. Avšak je-li vody moc a je-li hluboká, nebo má teplotu, jež se značně odlišuje od naší tělesné, může i uškodit. Alespoň tehdy, když někdo lehkomyslně podceňuje její účinky.

To bytostně vnímá i dítě; když mu to rodiče či vychovatelé umožní, věnuje třeba mnohé hodiny pozorování a zkoumání tohoto živlu. Vždyť je tak zajímavý! Hodíte-li do ní třeba kámen, udělá kruhy a se žbluňknutím se potopí. Naopak dřevěný klacík na ní plave. Jestliže je ale dřevo ve vodě moc dlouho, nacucá se a také klesne ke dnu.

Tato zdánlivě dětská pozorování přináší důležité poznatky, jež lze aplikovat i na děje,  které probíhají v  jemnohmotnějších úrovních. I lidská duše, která je „hozena“ nebo „spadne“ do jinorodých druhů hmotností, dle své hutnosti a tíhy buď vyplave na povrch nebo klesá ke dnu. Avšak pokud se dokonale seznámí s vlastnostmi okolí a umí využívat své schopnosti, může buď plavat na hladině, nebo se pod ní vědomě potopit – třeba aby něco vylovila ze dna. Jestliže se však někdo potápí, měl by zvážit své schopnosti a včas se vynořit, aby mu „nedošel dech“.

Jinak by se mu to mohlo stát osudné. Chladná voda by po čase způsobila, že by se podchladilo i jeho tělo. A když by jí ještě k tomu moc vypil, mohl by pak zůstal ležet u dna bez hnutí jako nacucaný klacek. Dostane-li lidská duše, která již nabyla určitého stupně vědomí, do temnějších úrovní, většinou též po určité době jakoby „vychladne“. Kdyby to přesáhlo určitou míru únosnosti, může jí to natolik oslabit, že postupně ztrácí své vědomí. Tento děl byl i ztvárněn ve filmu „Jak přicházejí sny“, když se hlavní hrdina „ponořil“ do temných úrovní, aby tam zachránil svou manželku, jež spáchala sebevraždu. Po určitém čase, co tam s ní byl, ztrácel své vědomí.

Avšak i v běžném životě působí na Zemi žijícího člověka naše jemnohmotné okolí. V normálním případě může třeba jen vnímat něco nezvyklého či oblažujícího, anebo naopak nepříjemného, ohrožujícího, nezvyklou únavu apod. Jestliže ovšem člověk něčím oslabí či naruší svůj obranný energetický systém, může u něj nezřídka dojít až k neuvěřitelným změnám chování. K tomu dochází zejména při užívání některých omamných látek, jejichž příjem může způsobit i přechodné posednutí. V důsledku toho postižení mohou slyšet hlasy, které jim třeba nakazují, že mají ostatním či sobě ublížit. Z toho následně může vyplynout i schizofrenie –  tento stav se nazývá toxická psychóza. V dnešní době jsou přitom mnohé drogy natolik silné (hlavně uměle syntetizované látky), že takovýto stav mohou vyvolat již po prvním užití! Proto bychom měli dávat bedlivý pozor na to, co přijímáme a zásadně se vyhýbat hmotným i duševním jedům (více naleznete v knize JAK OCHRAŇOVAT ČISTOTU DUŠE ).