Svalový test

Popis metodiky

Před započetím terapeutických úprav stravovacího režimu je třeba získat podrobné údaje, týkající se celkového stavu organismu daného člověka. V prvé řadě by se mělo stanovit, které z vitaminů, minerálů a dalších krevních elementů chybí. Rovněž je třeba zjistit zatížení organismu škodlivinami, jako jsou těžké kovy atd. Jelikož rozsáhlejší biochemické laboratorní rozbory jsou finančně dost náročné, vyplatí se užít alternativní metody stanovení, pomocí nichž lze rovněž získat potřebné informace. Za tímto účelem lze využít třeba svalový test, jenž je založen na odborných poznatcích vyplývajících z dlouhodobé zkušenosti. Jde o prakticky mnohonásobně ozkoušenou metodu, jež vychází ze studií svalových pohybů, funkcí mozku a nervů*.  Svalový test proto patří mezi běžně užívané léčitelské postupy.

Svalový test pochází od původních obyvatel Ameriky (tzv. indiánů), kteří jím zjišťovali vhodnost pokrmů, bylinek apod. Od nich ho později převzali také někteří terapeuti. Od 60. letech minulého století se začal požívat i ke stanovení alergií na určité potraviny. Proto lze svalovým testem také stanovit vhodné a nevhodné potraviny, což je důležité nejen u alergiků, ale i ostatních. Kromě toho bylo zjištěno, že svalovým testem lze rovněž stanovit další potřebné údaje. Abychom získali spolehlivé výsledky, je nutné odstranit všechny rušivé vlivy. Mezi ty patří mimo jiné i rozumové předsudky testované osoby, jako jsou např. preference či naopak odmítání určitých potravin, jakož i jejich celkové stravovací návyky. Tyto vlivy musí eliminovat zkušená a kvalifikovaná osoba, která též vyhodnocuje odezvu vhodného svalu.

* Doplnění pro odborníky a zvídavé:

Při svalovém testu se vychází z funkcí motorických systémů z oblasti prodloužené míchy, kde se nachází centrum řízení dechu, srdeční činnosti a dalších životně důležitých systémů regulace. Na činnost svalů má významný vliv mozeček (tj. hlavní část zadního mozku), který ve spolupráci s ostatními oblastmi (bazálními ganglii) reguluje jemnost pohybů a udržuje také svalové napětí (tonus). Pro testování svalového napětí  se využívá hlavně deltový sval (musculus deltoideus anterior), který je řazen mezi svaly iniciující ostatní svalové aktivity. Vnímají se přitom rozdíly mezi staženým (kontrakcí) a nataženým svalem (extenzí). Svalová vlákna se chovají dle principu „ano, nebo ne“, což znamená, že kontrakce buď nastane, či nikoliv – nic mezi tím neexistuje. Proto lze na vhodně položenou otázku ohledně dostatku, příp. přebytku určitých látek obdržet dle uvedeného principu potřebnou odpověď.