Čím se „vylepšují“ moderní (p)otraviny
Ani jsme se nenadáli a už je to i u nás. Ke mně se teprve koncem ledna tohoto roku dostala zpráva o tom, že v EU bylo schváleno možné „vylepšení“ jídelníčku takovými specialitami, jako jsou červi, kobylky či další hmyz. Nejbohatší elity v ekonomicky nejbohatších zemích už ale dávno zahájily masivní sugestivní kampaň, mající za cíl natolik zmanipulovat lidi, aby jedli brouky a další hmyz. Z takovýchto moderních surovin se mele i mouka, která se pak může přidávat do všeho možného. Budoucnost „jídla“ je dle některých chytráků v knedlících z prášku ze cvrčků, hamburgerů z brouků apod. (viz zde….)
Už začátkem tohoto měsíce mi přišlo více odkazů, jež kupř. dokazují, že u nás máme největší hmyzí farmu střední Evropy, kde se chovají tuny červů a švábů (viz zde….). Prozatím prý má být tento hmyz určen převážně jako přídavek krmiv v rybářství, pro zoologické zahrady či soukromé chovy zvířat. V blízké budoucnosti ovšem chtějí hmyz zařadit mezi „hospodářská zvířata“ a poté ho rafinovaně přidávat do všemožných (p)otravin určených pro lidi, hlavně do těst a různých chuťově neutrálních polotovarů, neboť se tím prý nezmění chuť jídla.
Kromě toho je z více odkazů patrné, že v našich supermarketech už lze zakoupit více produktů s přídavkem hmyzu. Kupř. chléb s cvrččí moukou, jež obsahuje 10 % cvrččí mouky, jejíž podíl má odpovídat přibližně dvěma stům cvrčkům na jedno balení (viz zde….). Vedle pečiva se už déle nabízí i fitness tyčinky z cvrččí mouky a další hrůzy. V jednom z článků (viz zde….) se uvádí, že jacísi „podnikatelé“ už před třemi lety přišli s nápadem prodávat proteinové tyčinky vyrobené z cvrččí mouky. Nabízeli je prý ve zdravých výživách a posilovnách jako „hity“, jež mají údajně obsahovat více proteinů. Neuváděli už ovšem, jaké dopady tyto proteiny mohou mít. Vždyť některé z proteinů jsou pro tělo zjevně škodlivé, jak tomu třeba bylo u těch umělých hrotových, o nichž jsme psali už v článku Jak odhalit tajné zbraně i jinde.
Kdyby někdo namítal, že proteiny čili bílkoviny obsažené v hmyzu jsou přirozeného původu, tak přestože tomu tak být může, nemusí pro nás být vůbec stravitelné ani využitelné. V tomto ohledu dodejme, že naše tělo může k výstavě či obnově tělesných tkání využívat jen tzv. plnohodnotné bílkoviny, jež jsou např. v mase, mléčných produktech, vejcích apod. Ty obsahují i vyrovnané složení esenciálních aminokyselin, na rozdíl od jiných pro lidskou výživu nepostačujících zdrojů. Kupř. ani leckde tak vychvalovaná sója prokazatelně neobsahuje všechny esenciální aminokyseliny, a proto sama o sobě není postačujícím zdrojem bílkovin. Ještě mnohonásobně horší je to samozřejmě u masivně propagovaných hmyzích proteinů.
Už jen představa toho, že bychom toto měli jíst, nejspíš vyvolá v normálním člověku odpor. Vždyť je zjevné, že tento druh potravy pro nás vůbec není přirozený, a tudíž ani vhodný. V prvé řadě je třeba zdůraznit, že pro člověka jsou určité součásti hmyzu zcela nestravitelné; k těmto balastům patří kupř. ve skeletu se vyskytující chitin. Některé zdroje uvádí, že chitin může poškodit vnitřní orgány člověka (zejména střeva) a způsobit i různá onemocnění, jako je kupř. atopický ekzém, lupus atd. Hmyz je též rezervoárem parazitické a patogenní flóry, která po jeho konzumaci infikuje lidské orgány. Zbavit se těchto parazitů z těla je poté velmi těžké.
Měli bychom tedy pochopit, že moudrý člověk se má odlišovat od zvířat i v tom, že pochopí, co je pro něj vhodné a co nikoli. Je jasné, že pro drůbež a další ptáky tvoří třeba červi, brouci a další hmyz náležitý zdroj výživy. Tito živočichové ale mají o dost jiný trávicí systém než my. Kdo někdy kuchal kupř. kohouta nebo slepici a rozřízl přitom jejich žaludek, mohl s údivem pozorovat, kolik v něm měli písku či drobných kamínků a jak tvrdá až houževnatá byla vnitřní žaludeční stěna. To jim zákonitě umožňuje v žaludku rozdrtit i tvrdé krovky či další části tvrdého skeletu vytvořeného z chitinu apod. Avšak člověk takovéto vybavení žaludku nemá, tudíž u něj tyto tvrdé částice prochází až do střev, které mohou dokonce v některých případech i poškodit. Rozhodně nemůže člověk chitin využít k výstavě svého těla; to ovšem kazisvěti dobře vědí, neboť by nejspíš nechtěli, aby lidem narostly tvrdé krovky, které by pak nešly jen tak propíchnout injekční jehlou apod.
Dodejme, že některé látky, jež se vyskytují v určitých druzích hmyzu, bývají mimoto jedovaté. Také se při konzumaci celých živočichů do těla dostává dost věcí, které by normálně člověk jíst vůbec nechtěl. Kdo někdy kuchal kupř. kapra či králíka, tak dobře ví, co vše se musí dát pryč – od žluči, jídlem naplněných střev až po vnější pokryv zvířat. Avšak to se jistě nedá provádět u průmyslově zpracovaného hmyzu. Otázkou též je, jak byl hmyz usmrcen. V zemích, jež kupř. postihly pohromy sarančat, je běžné, že je zahubí intenzivními postřiky jedovatými pesticidy. A ty pak zákonitě znečišťují takto usmrcený hmyz. A jakou máme záruku, že se nenamele a nenabídne producentům? Navíc zřejmě v hmyzích moukách budou i rozemlety i výkaly hmyzu a též antibiotika, jež se užívají při pěstování většího množství hmyzu pohromadě.
Přestože takového skutečnosti by měly být soudně uvažujícímu člověku jasné, tak nemálo ze stádových typů lidí bezmyšlenkové přijímá takovéto šílené „novoty“. Nejen z reklamních spotů, ale i ze sociálních sítí je patrné, že mnozí lidí skutečně uvažují o tom, že budou takto „vylepšená“ jídla konzumovat. Před některými řetězci už dokonce nabízeli kolemjdoucím k ochutnání chléb s cvrččí moukou a na videích (viz zde…) je patrné, že jsou i tací, kteří to klidně pozřeli! Možná jim připadalo, že takovéto počínání je „in“ anebo odpovídá moderní době, že to třeba bude ekologické apod.
Někdo může namítnout, že v mouce se odedávna vyskytovali mouční červi, což je vývojový předstupeň určitých brouků, hlavně potemníka moučného. Leč ti byli bráni jako nepatřičné součásti surovin, a proto kdysi poctivé hospodyňky sítem přesívaly mouku. V pekárnách i jiných potravinářských provozech měli též dříve závazné normy, jež mimo jiné vymezovaly i to, co a v jakém množství se může vyskytovat ve skladech či dalších prostorách. Pokud se jim v nich přemnožili brouci či jakýkoli další hmyz, tak hledali způsoby, jak ho zahubit; mnohdy se kvůli tomu musely sklady třeba zaplynovat, aby tito – dle tehdejších norem škůdci – zahynuli. Vždyť kdyby do zahmyzených potravinářských provozů přišla na kontrolu hygiena, buď by je zavřela nebo by nakázala, aby se znečištěné suroviny vyhodily či odvezly pryč na zkrmení zvířatům. A pojednou by to mělo být úplně jinak? To je absurdní!
Mnohé může napadnout otázka, proč se tímto tak zabýváme. Protože je to nesmírně důležité z hlediska udržení si řádného fyzického i duševního zdraví! Vždyť zanášeních takovýchto nepatřičných látek do těla nepříznivě pozměňuje normální, tzn. zdravé vyzařování krve, v důsledku čehož pak kromě nesprávného chodu organismu dochází i k různým psychickým problémům; ty dokonce mohou být i tak vážná, jako je posedlost temnými dušemi ze záhrobí, o čemž jsme psali v článku Proč mezi sebou lidé bojují. Vždyť ponoukání a nabádání ke konzumaci takovýchto breber původně pochází z temných úrovní. Tam pobývající duše totiž dle více zpráv ze záhrobí často notně hladoví, a proto pak jí všechno možné, co tam najdou či co se tam po zemi hemží.
Jestliže takovéto temné duše dokáží posednout pozemského člověka, tak ho pak leckdy ponoukají i k takovýmto šílenostem. To bylo ukázáno i v jednom podnětném filmu o posedlé dívce, jež odmítala jíst normální jídla a místo něj konzumovala právě šváby. Omlouváme se, za takovéto nechutnosti, ale uvádíme to hlavně kvůli tomu, abychom též ozřejmili, že kazisvěti, kteří nabádají ke konzumaci brouků či dalšího hmyzu, nejspíš přijímají předlohy z temných úrovní. Takže pokud k nim nechceme směřovat, je záhodno takovéto fujtajbly rázně odmítat.
Nejhorší ale na tom je, že kazisvěti nejspíš chtějí vyvolat situaci, aby lidé neměli normální jídlo a přijmuli proto cokoli, co jim pak nabídnou. V současném světě se žel provádí rozličná šílená opatření, mající za cíl zničení průmyslového zemědělství i potravinářského řetězce, jak jej prozatím známe (viz zde….). Možná někoho napadne, že je stejně nesprávný, neboť v intenzivním zemědělství se užívají nepatřičné postupy, kupř. jsou geneticky modifikované plodiny postřikovány glyfosátem a dalšími pesticidy. Hospodářská zvířata zase žijí po celý život uzavřená v malých prostorách, bývají nadopována antibiotiky, růstovými hormony atd. Pak jsou poražena a odeslána do tržního řetězce, přičemž mohou konzumentům vyvolat i rozličné problémy.
Již jsme zde též opakovaně psali o nesprávnosti tohoto systému i o tom, že se zákonitě někdy musí zhroutit. Nyní můžeme též říci, že jsme právě svědky jeho hroucení v přímém přenosu. Vyplývá z toho u současná potravinová krize, ať se již týká nárůstu cen či jejich nedostatku; to se bude ještě stupňovat a dopady se tudíž žel budou dotýkat téměř každého. Leč to vše je jen počátek, neboť kupř. cílené vybíjení stád skotu a drůbeže, snižování zemědělské produkce apod., je zjevně kýmsi řízeno; jako kdyby chtěli docílit celosvětového kolapsu. Přestože krize za krizí narušuje zásobování potravinami, tak „řešení“ těchto problémů mají již kazisvěti připraveno.
Kromě výše uváděných šíleností se též začínají propagovat nové technologie, které mají zcela převrátit současné chápání potravin. Vědci se už po léta zabývají nejen vpašováváním cizích genů do lidských organismů, ale i modifikací mikrobů, z nichž chtějí genetickým inženýrstvím udělat „bioreaktory“, které lze použít k pěstování proteinů a dalších „surovin“, využitelných pro výrobu (p)otravin. Proto byly kupř. vypsány mnohamilionové granty pro výzkumy toho, jak přeměnit vojenský plastový odpad na proteinový prášek, použitelný pro lidskou spotřebu (viz zde….). Už dávno byly vypracovány postupy pro využití lidských fekálií jako substrátů pro fermentaci; přitom též vznikají proteiny, jež se dají využít k rozličným účelům, včetně potravinářství.
Dalším z varovných signálů je, že prozatím se – údajně jen při biologickém výzkumu výroby proteinů – používá ingredience s označením HEK 293, přičemž má jít o buňky embryonálních ledvin, jež byly získány z potraceného lidského plodu. Na internetu je už spousta odkazů, jež dokazují, že mnozí lidé zaznamenali přítomnost HEK 293 v některých potravinách vyráběných korporátními společnostmi. Osobně to sice nemohu potvrdit, ale přesto mi i toto vede ke stále větší opatrnosti.
Též se lze dočíst o pěstování masných výrobků z buněk v laboratoři a dalších bláznivých nápadech, jejichž cílem je nahradit přirozené suroviny umělými náhražkami. Takto pěstované masné buňky dříve vyráběli z fetálního hovězího séra, tj. látky získávané z nenarozeného skotu. Nyní se prý vědcům podařilo geneticky modifikovat octomilky (tj. vinné mušky), aby produkovaly tento růstový faktor, izolovaný dříve ze zabitých plodů hovězího skotu. Ti nejchytřejší producenti tudíž využívají takovéto létající „bioreaktory“ k rychlejší a levnější výrobě růstového faktoru. Z toho logicky vyplývá i to, že se při výkrmu hospodářských zvířat budou stále ve vetší míře užívat tyto růstové faktory. Že tomu tak bude dokazuje i to, že se stále zkracuje doba pro dosažení porážkové hmotnosti, kupř. u kuřat nyní prý má být kolem měsíce.
Mimoto lze nalézt i oficiální zprávy o tom, že nejbohatší investoři vkládají miliony do výzkumu, jež nazývají „hackování mikrobiomu“, jehož cílem je upravovat přirozené složení lidských střevních bakterií. Procesy, které se odehrávají v našich střevech, zejména složení mikrobiomu, mají ovšem výrazný vliv na fyzický i duševní stav, a to zejména na vývoj dětí. Proto se zjevně cíleně útočí na původní zdravý a normální mikrobiom, aby se posléze nahradil GMO mikroorganismy, které pak produkují to, k čemu byly kýmsi naprogramovány. To pak může způsobovat rozličné problémy, od dříve nebývalé plynatosti či ekzémů, až po psychické choroby. Jak rozšířené je narušení zdravého a normálního mikrobiomu, dokazuje i skutečnost, že téměř všichni lidé již mají určitým způsobem narušeno řádné trávení.
Aby někoho po seznámení se s těmito moderními trendy potravinářství nenapadlo, že nejlépe bude nejíst vůbec nic, tak zdůrazňuji, že k tomuto bych rozhodně tímto článkem nikoho dovést nechtěl. Nastávající údobí rozhodně nebude jednoduché, a proto je potřeba zásobovat i naše pozemské tělo dostatkem všech posilujících živin a nepostradatelných látek, jež mimo jiné zvyšují i naši odolnost. Nebylo by tudíž moudré se v této zlomové době oslabovat jakýmikoli dietními výstřelky ani „hokusy-pokusy“, co s námi udělá pozření jakýchsi šílených novot.
Už jsem na těchto stránkách opakovaně nabádal k tomu, že bychom u nakupovaných výrobků měli dávat bedlivý pozor jejich složení. Nevynechávejte přitom ani běžně známé potraviny, jež jste dříve nakupovali. Vždyť vše se mění, a to i u konkrétních druhů potravin. U nich se totiž klidně mohla dost změnit původní receptura, jakož i kvalita vstupních surovin. Mimo éček a dalších nepřirozených součástí je potřeba ve složení vyhledávat i možné přídavky hmyzu, jež tam zřejmě budou uvedeny pod svými latinskými názvy; prozatím jsou oficiálně povoleni ve formě sušených prášků nebo zmrazení mouční červi čili larvy Potemníka moučného = Tenebrio molitor, Cvrček domácí = Acheta domesticus, Saranče stěhovavá = Locusta migratoria, červi potemníka stájového = Alphitobius diaperinus a možná v budoucnosti přibydou ještě nějaká další „překvapení“ jako jsou kupř. švábi = Blattodea.
Buďme tedy více než bdělí a dobře zvažujme, co si koupíme a co nikoli. Dodejme, že rozhodně nejsme pasivními diváky tohoto vývoje, ale aktivními účastníky, kteří svými rozhodnutími a činy mohou mnohé změnit (viz zde….). Nejdůležitější jsou v tomto ohledu naše vnitřní postoje a pevnost. Hlavně bychom se při našem výběru potravin v obchodech neměli nechat nepříznivě ovlivnit libovolnými reklamními triky ani dlouhodobě vychytrale vsugerovávanými rozumovými informacemi. Takto byla kupř. po léta rafinovaně podstrkována mylná představa, že sójové výrobky jsou „zdravé“. Přitom se jednak zatajovaly skutečnosti o špatné stravitelnosti sóji, což bylo v době mých studií na vysoké škole logicky vysvětlováno i v našich tehdejších skriptech. Kromě toho se též úzkostlivě zatajuje, že většina světové produkce sóji je GM.
Obdobné triky nejspíš budou kazisvěti využívat i u údajného „vylepšování“ jídelníčku červy, kobylkami či dalším hmyzem. Možná se též budou snažit zahrát na strunu „uvědomělosti“ a přesvědčovat lidi o tom, že tím zachrání naši planetu před změnou klimatu, jež má dle kazisvětů být i důsledkem vydechování oxidu uhličitého hospodářskými zvířaty apod. Uchovejme si tedy jasné vyciťování i zdravý úsudek, abychom se nenechali ničím zavádějícím nepatřičně ovlivnit ani zmást. Rovněž je záhodno se dokázat i řádně sebeovládat, abychom kvůli mlsnosti, zvědavosti či z jiných důvodů do svých úst nedali nic špatného, přestože by nám to třeba někdo úlisně nabízel. Vyrazme raději nyní na jaře do přírody, vždyť bytostní nám v ní nabízejí mnohé skutečně zdravé a posilujícím vyzařováním nabité dobroty!