Jak přirozeně prodloužit život

Opakovaně jsme na těchto stránkách  zdůrazňovali  význam celkově zdravé životosprávy, od vyhýbání se škodlivým chemikáliím, dodávání dostatku všech potřebných živin, vitaminů, minerálů atd. až po řádný pitný režim. V článku Nedoceněný význam vody  jsme si mimo jiné též uváděli, že jedno z tajemství dlouhověkosti tkví v pravidelném pití kvalitní vody, protože nepříznivé změny, doprovázející stárnutí, úzce souvisí s poklesem obsahu buněčné tekutiny. Kromě toho je ovšem známo, že buňky i veškerý jejich obsah, jakož i tkáně a celý náš organismus, musí být řádně prohřáté a též mít dostatek energie, aby vše mohlo fungovat tak jak má.

V tomto ohledu musí být v prvé řadě všechny buňky zásobovány tzv. spalitelnými živinami, k nimž jednak patří jednoduché i složené cukry, což jsou např. škroby, a kromě toho i rozličné tuky. Aby ovšem mohlo docházet k jejich spalování, je k tomu též nezbytný kyslík, který získáváme dýcháním a na potřebná místa je dopraven okysličenými červenými krvinkami. Avšak ani toto vše ještě nestačí, neboť procesy spalování dodaných živin v buňkách mohou řádně probíhat jen při dostatečném fungování určitých systémů.

K nejdůležitějším z nich patří mitochondrie, jež mají zásadní význam pro řádný průběh mnoha buněčných pochodů. Mitochondrie také mimo jiné buňkám zajišťují potřebnou energii, neboť v nich dochází k přeměně živin, přičemž může vznikat nejen teplo, ale i další její druhy, jež jsou využitelné pro rozličné buněčné procesy. Správně fungující mitochondrie produkují adenosintrifosfát, zkráceně ATP, což je univerzální palivo, které buňky potřebují k tomu, aby mohly řádně fungovat a vykonávat veškerou práci, kterou mají.

Tyto miniaturní struktury nejsou jen místem výroby energie, ale hrají klíčovou roli v řadě životně důležitých procesů od metabolismu až po buněčnou smrt; k ní dochází nejen tehdy, jestliže daný člověk natolik zestárne, že jeho tělo už nemůže dále přežívat, ale buňky odumírají opakovaně i během lidského života. Každá buňka má určitou dobu „použitelnosti“, dokud ještě může normálně fungovat a řádně plnit všechny jí určené úlohy. Poté je potřeba ji vyřadit z provozu, a proto mají mitochondrie ve svém jádře „program“, jenž spustí procesy, v důsledku nichž dojde k usmrcení nefunkční nebo přestárlé buňky.

V určitých případech vyplývá odumírání buněk i z potřeby přeměny některých tkání; kupř. při přechodu z teplého počasí do chladného či naopak, kdy se sliznice horních cest dýchacích potřebují „převléknout“, a proto na podzim či na jaře mívají lidé tzv. chřipky. K jejím častým projevům patří rýma a kašel, přičemž dochází k čištění dýchacích cest, oblasti hlasivek apod. Přitom je potřeba se zbavit nejen starých buněk, ale též případných nečistot z okolního vzduchu, jež se před tím mohly dostat do dýchacích orgánů.

Při této někdy dost rasantní očistě organismu bývá daný člověk často hodně unavený, jako by mu chyběla energie, anebo někdo též může říci „životní šťáva“. To právě může být důsledek značného úbytku mitochondrií, což vyplývá z rozpadu starých buněk, přičemž se ještě nestihly vytvořit nové buňky s dostatkem funkčních mitochondrií.

Při rozpadu starých buněk se do tělesných tekutin či hlenů uvolní mimo jiné též nefunkční mitochondrie, jež pak lze dostatečně citlivým mikroskopem pozorovat. Tehdy je pak možné označit je i jako viry, neboť někdy též vypadají jako malé kuličky.  Takové jsou kupř. kulovité mitochondrie plicních tkání savců, jež dosahují rozměrů řádově stovek nanometrů. Avšak další typy mívají jiné tvary, od drobounkých měchýřků až po podélné fazolovité struktury, jež mívají i několik mikrometrů. Počty mitochondrií bývají též rozličné; v jednotlivé buňce jich může být jen několik, u jiných stovky, ale též třeba i mnoho tisíc. Hodně jich bývá obzvláště v buňkách s vysokými energetickými nároky, které jsou např. ve svalovině, jaterních tkáních atd.

Mitochondrie se v buňce nachází buď rozptýleně, anebo se shlukují u míst s větší spotřebou energie. V živých buňkách se pohybují pomalými kmitavými nebo krouživými pohyby, což je provázeno i změnami jejich velikosti (viz zde…. ). Jelikož také občas prochází procesy dělení či slučování, mohou se přitom též spojovat do neustále se měnících sítí či dalších útvarů. Mitochondrie mají i další jedinečné vlastnosti, které je odlišují od ostatních buněčných struktur. Kupř. mají vlastní DNA, jež se označuje jako mitochondriální DNA. Na rozdíl od DNA, která se nachází v buněčném jádře, se mitochondriální DNA více podobá bakteriální DNA. Mitochondrie proto bývají označovány i jako semiautonomní (polosamostatné) organely, neboť vykazují znaky nejjednodušších organismů, jež lze považovat za živé (viz zde…).

Uvádíme to zde i proto, aby bylo patrné, jak úžasné a nesmírně důležité jsou mitochondrie, a to i z hlediska prevence chronických onemocnění, zejména metabolických, dále rakoviny, ovlivňování hormonální regulace, průběhu i rychlosti stárnutí atd. Řádná činnost mitochondrií je tudíž nezbytná nejen pro naše přežití, ale dokonce i pro udržení duševního zdraví, neboť jejich poruchy jsou spojovány s takovými stavy jako je chronická únava, úzkosti, neurologické problémy, demence, schizofrenie, Parkinsonova choroba atd. Kromě toho i se ztrátou svalové koordinace, problémy se zrakem a sluchem, orgánovými dysfunkcemi, včetně onemocnění srdce, jater i ledvin apod.

Mitochondrie, a hlavně jejich DNA, jsou dost citlivé na poškození. Škodit jim mohou již jen nevhodné živiny, kupř. trans mastné kyseliny, jež se vyskytují především v margarinech. Dále volné radikály, které vyvolávají tzv. oxidativní stres,  jenž mimo jiné poškozuje i genetické informace v jejich DNA. V naší moderní době je přitom nespočet původců těchto škodlivých volných radikálů. V prvé řadě si připomeňme znečištěné ovzduší, přítomnost umělých chemikálií ve vodě, nápojích i konvenčních potravinách, nevhodné kosmetice a dalších předmětů denní potřeby, což jsme popisovali ve více článcích na těchto stránkách.

Varovali jsme na nich opakovaně  i před nebezpečným očkováním, jež mimo jiné též značně poškozuje mitochondrie. Dodejme, že již bylo rovněž prokázáno, že ve mnoha vakcínách se nacházející nanomateriály s grafenem a jeho oxidy mohou interagovat s mitochondriemi, přičemž modulují jejich morfologii a strukturu, z čehož pak vyplývají četné poruchy jejich funkcí (viz zde…).

Doplňme si zde ještě škodlivé dopady umělých elektromagnetických polí (EMF), jež vytváří nejen mobilní vysílače, Wi-Fi (viz zde…. ), inteligentní měřiče, ale i další výdobytky moderní doby. Uvádí se, že umělé EMF způsobuje hlavně strukturální poškození mitochondrií, kupř. otoky, vznik dutin, degenerativní změny i další  patologické stavy.

Umělé EMF způsobuje též oxidaci mitochondriální membrány a nadměrné generování volných radikálů, které způsobují už zmiňovaný oxidační stres. Je-li působení EMF déletrvající a intenzivní, může to vést až k buněčné smrti. Proto bychom měli brát v potaz i rizika dlouhodobého vystavení umělým EMF (více naleznete zde… ) a snažit se pokud možno vyhýbat jejich déletrvajícímu intenzivnějšímu působení.

Většina nepříznivých změn v činnosti mitochondrií ovšem není způsobena problémy v nich samých, ale hlavně těmi nepříznivými vlivy, jež vyvolávají mutace jejich jaderné DNA. Když poté mitochondrie přestanou řádně plnit své úlohy, mívá to nesmírně závažné následky, neboť buňky trpí energetickým nedostatkem, dá se říci i „chladem“ a s tím spojenými nepříznivými důsledky. Nejvíce v těchto případech trpí buňky, které jsou náročné na energii, jež se nacházejí třeba v srdečním svalu a nervovém systému. Proto při výraznějším a déletrvajícím působení výše popisovaných škodlivých vlivů posléze dochází zejména k nárůstu četnosti chorob spojených s těmito systémy.

Během našeho života a hlavně v některých jeho úsecích též dochází ke změnám aktivity mitochondrií. Kupř. se uvádí, že přirozené stárnutí doprovází pokles buněčného metabolismu a snížení regeneračních schopností tkání. Z těchto změn vyplývá i pokles mitochondriální aktivity, přičemž se též mohou nepříznivě měnit jejich vlastnosti. Zároveň může docházet i k rozvoji různých onemocnění spojených s přibývajícím věkem. Zlepšení funkčnosti mitochondrií by tudíž mohlo vést k oddálení těchto nemocí spojených s vyšším věkem a zároveň i ke zpomalení procesu stárnutí a jeho projevy.

Sice se stárnutí a s ním spojené doprovodné děje svádí hlavně na genetickou dědičnost, avšak z převážné části tomu tak není. Je totiž prokázáno,  že přibližně z 80 procent můžeme své zdraví ovlivnit sami. A to celkovým přístupem k životu – tím, co jíme, jak se pohybujeme na čerstvém vzduchu i dalšími opatřeními. Značný vliv má zejména způsob našeho stravování, neboť už dávno bylo potvrzeno, že skladba jídelníčku patří k rozhodujícím faktorům, působícím na naše zdraví. A nejen to – úměrná konzumace kvalitní stravy dokonce prodlužuje život. Australský biolog a dietetik Claude Banf na základě celoživotního výzkumu dospěl k závěru, že člověk, který trvale dodržuje zásady správné výživy, by mohl žít o patnáct až třicet let déle (viz zde… ).

To jsme uváděli již v knize Tajemství kosmetiky. Nyní si to doplňme ještě v tom ohledu, co můžeme udělat pro zlepšení funkčnosti mitochondrií. V prvé řadě bychom se měli snažit omezovat působení výše uváděných nepříznivých vlivů, jež způsobují jejich poškození. Tím nejenže zlepšíme zdravotní stav a snížíme rizika vzniku mnoha chorob, ale můžeme též oddálit stárnutí organismu. Za tímto účelem též můžeme cíleně požívat určité suroviny, jež mimo jiné zamezují účinku nepříznivě působících metabolitů, které vznikají i v našem organismu, kupř. již zmiňovaných volných radikálů.

K tomu slouží zejména antioxidanty, které zachycují volné radikály a dokáží je též odstraňovat z těla, čímž ochraňují buňky a mitochondrie před poškozením. V tomto ohledu bych doporučoval pravidelný příjem sytě červených surovin či nápojů z nich připravených, jako jsou např. červená řepa, aronie, plody černého bezu, rybízu apod. Dále mají velmi příznivý vliv tzv. omega-3, omega-6 a další esenciální mastné kyseliny, jež jsou obsaženy hlavně v ořeších, různých semenech a kvalitních panenských olejích; k nejpřínosnějším z nich patří čerstvě lisovaný lněný olej. Připomenul bych ještě dostatečný příjem čisté pramenité vody, neboť dostatečná buněčná hydratace mimo jiné chrání i před nepříznivými účinky umělých elektromagnetických polí.

Zopakujme si ještě, že mitochondrie vykazují znaky nejjednodušších organismů, jež se nacházejí v přírodě. Ta je ovšem spojena s veškerým projevem bytostného tvoření, jež můžeme i smyslově vnímat. Jakožto ostatní živí tvorové mají tudíž rády přirozené teplo, hlavně jeho infračervené spektrum;  proto prospívá pozorování východu či západu Slunce nebo ohně táboráku a krbu, žhnoucích oharků atd.    Dále potřebují dostatek čerstvého vzduchu a pohyb v čisté přírodě. Přitom můžeme pozorovat i krásu přírodních výtvorů, což v nás může vyvolávat i radost či pocity štěstí.    A to mají mitochondrie tuze rády! Rovněž náš vroucí dík, který má z našeho nitra tryskat vzhůru! Vždyť máme-li ještě stále co jíst, pít, můžeme dýchat a máme kde bydlet, tak máme spoustu důvodů děkovat Nejvyššímu za všechny dary, jichž se nám denně dostává!