Jak působí éčka na zdraví člověka
Představte si, že by vám na talíř dali několik kilo chemikálií a popřáli dobrou chuť. Každý by zjevně takovouto krmi odmítl. Avšak pokud se různé chemikálie schovají do potravin a podávají po menších dávkách, převážná část lidí je slupne, aniž o tom ví. Přitom takto ukrytých chemických látek jsou kilogramy! Odhady se pohybují od tří do sedmi kilogramů potravinářských přídatných látek (tzv. éček) ročně. Takováto množství chemikálií tedy může do svého organismu dostat lehkomyslný konzument, a to společně s běžně nakupovanou stravou. A co s těmito kily navíc má nebohé tělo dělat?
Co se s éčky děje v těle
Určitou část přijatých chemikálií dokáže organismus po přepracování nějak vyloučit. Pokud je však škodlivin moc, nebo jde o umělé těžko odbouratelné sloučeniny, leckdy to nezvládne. Protože po překročení určité koncentrace by došlo k otravě, ukládají se tyto škodliviny na všemožná místa organismu.
Avšak takovéto „černé skládky“ organismu mohou být zdrojem nemalých zdravotních problémů – od těch méně nebezpečných (např. ekzémů a dalších alergických projevů) až po ty nejobávanější, jako jsou srdečně cévní onemocnění a rakovina. Chemie v těle je tedy skrytá „časovaná bomba“ a proto je zbytečné diskutovat o tom, zda syntetické umělé látky škodí či nikoli. Do našeho těla vůbec nepatří!
Jenže když se seznámíme se současnou potravinářskou i obchodní praxí, může se nám zdát nereálné přijímat jen čisté potraviny a zcela se vyhýbat škodlivinám. Jsme totiž natolik svázáni civilizací, že jejím následkům není snadné uniknout. Můžeme však zaujmout určitá stanoviska a užívat patřičnou obranu, čímž lze alespoň z větší části omezit příjem těch nejškodlivějších látek. Nejlépe je nakupovat převážně základní suroviny (např. vejce, maso, mouku atd.), ve kterých by neměly být žádné přídatné chemické látky.
Nakupujete-li průmyslově upravované potraviny, neopomeňte si přečíst údaje, které mají být povinně uvedeny na obalu ve složení (platí to pro balené výrobky s plochou obalu větší než je 10cm2). Obzvláště je třeba sledovat, zda jsou tam nějaké symboly E s č., případně chemické názvy. Čím je jich tam více, tím hůře.
Mezi jednotlivými přídatnými látkami je však značný rozdíl, a to nejen v jejich chemické struktuře, ale i z hlediska zdravotního dopadu. Vždyť se mezi ně počítají látky přirozené, jako jsou vitaminy, avšak zároveň i syntetické sloučeniny, jež lidskému organismu prokazatelně škodí. Jak se ale má člověk v éčkách vyznat?
Nejjednodušší je nahlédnout do odpovídajících seznamů nebo tabulek se soupisy přídatných látek. Dnes lze už nalézt knihy, ve kterých se dovíte, které přídatné látky se za E čísly skrývají a zároveň je v nich i hodnocení míry jejich škodlivosti. Tyto a další informace lze nalézt např. v publikaci „Tajemství výrobců potravin, aneb příručka zákazníka, kterému není lhostejné, co všechno přijímá se svou stravou“ (více o publikaci naleznete zde). Nemusíte tedy ani přestat nakupovat v supermarketu. Jen je třeba věnovat nákupu dostatečnou pozornost!
Nedoceněný význam prevence
Někdo možná řekne: „Na to, abych ještě sledoval(a),které škodliviny nakupované potraviny obsahují, nemám čas.“ Avšak každý, kdo chce pečovat o své tělo, tomu musí nějaký čas obětovat. Z hlediska kontroly složení potravin není ani zas tak dlouhý. Často stačí jen nahlédnout do „taháku“ publikace „Tajemství výrobců potravin“ a hned vidíme, jak na tom daný produkt je. Kromě toho přece nenakupujeme pokaždé zcela odlišné potraviny. Najdeme-li si v prodejně, kam chodíme běžně nakupovat, „nezávadné potraviny“ , pak se už nemusíme při každém nákupu zdržovat kontrolou éček.
Celkem jednoduchými opatřeními, k nimž kromě úměrného pohybu na čerstvém vzduchu patří zejména příjem zdraví prospívající stravy a nápojů, si můžete ušetřit nejen čas strávený ve zdravotnických zařízeních či potřebný na následné léčení, ale i zbytečné finanční náklady. Kromě nemalých ztrát na platu či ušlém zisku, je třeba započítat i doplňkové náklady na léky a různé potravinové doplňky. Takže – zůstanete-li zdrávi, ušetříte dvojnásob.
Každý, kdo se chce vyhnout nemocem, by v prvé řadě měl pochopit, že pro své zdraví musí něco udělat. Mimo jiné by si též měl dobře rozmyslet, co jíst a pít. Leckdy je také třeba dokázat si odříct vyloženě škodlivé pochutiny.
Docílíme-li toho, že organismus funguje jak má, a budeme-li se ještě k tomu cítit dobře, poslouží to nejen k radostnější cestě životem, ale snadněji zvládneme i své úkoly! Rozhodně se tedy vyplatí věnovat patřičnou pozornost kontrole složení nakupovaných potravin. Poté nikoho nemusí ani éčka moc zneklidňovat – vyznat se v nich není těžké, máte-li při ruce tahák či tabulky publikace „Tajemství výrobců potravin“ (lze ji objednat zde).