Jsou přídatné látky škodlivé?

Opět se v tisku i na jiných místech objevila sdělení, která popírají škodlivost jakékoli z užívaných přídatných látek. To zřejmě vyplynulo z tiskové zprávy ze dne 8. 10. 2010, která mimo jiné uvádí: „Potravinářská komora považuje za naprosto zavádějící a spotřebitele matoucí, že v balených salámech se vyskytují škodlivé přídatné látky.“ A dále: „legislativa nezná žádná škodlivé a zdravé přídatné látky. Existují pouze povolené a nepovolené přídatné látky dané legislativou. Škodlivost éček je vždy posuzována pouze ze subjektivního hlediska, a pokud je nějaká přídatná látka shledána škodlivou do té míry, že by mohla způsobit, že se stane potravina nebezpečnou, je (ovšem za podpory celé řady studií) zakázána“  – potud citát.

 Dovolím si k tomuto vyjádřit svůj osobní názor. Abych však hned nepopíral všechna výše uvedená tvrzení, tak musím dosvědčit, že „legislativa nezná žádné škodlivé a zdravé přídatné látky.“ Povolené přídatné látky v ČR jsou uvedeny ve vyhlášce Sbírky zákonů, přičemž tento spis se vůbec nezabývá jejich zdravotními dopady na lidské zdraví. Takže z úředního hlediska není důležité, jaké jsou vlastnosti dané látky, ale pouze to, zda je povolená, či nikoli.

Avšak s ostatními názory daného citátu již naprosto nesouhlasím. Obecně mi takto dogmaticky podané informace nápadně připomínají cenzuru a zatajování skutečností, typické pro minulý režim. Co se týká jednoznačného tvrzení, že žádné povolené přídatné látky nejsou škodlivé, jde buď o neznalost, nebo o cíleně zavádějící desinformace.

Z výše uvedeného citátu mimo jiné vyplývá, že legislativa je něco neomylného a neměnného. Z různých médií se ale můžeme přesvědčit o tom, že v zákonech jsou mnohé nesrovnalosti a tudíž se stále upravují a mění. Pro poslance je prvořadý politický boj (o moc), z čehož vyplývá, že ve schvalovaných dokumentech, které jim předložili nějací úředníci, leckdy přehlédnou různé lobbistické zásahy či další způsoby nelegálního ovlivňování.

Proto rovněž dochází k tomu, že některá éčka jsou jednou vyhláškou zakázána a následující povolena. Pře lety se třeba oficiálně udávalo, že umělá sladidla s názvem cyklamáty (E 952) poškozují zdraví. Konkrétně byly spojovány s rakovinou močového měchýře. Z těchto důvodů byla tato sladidla u nás legislativou striktně zakázána. Kvůli sjednocování s EU však byly cyklamáty zařazeny do nové vyhlášky Sbírky zákonů.

Kromě toho bylo v dřívějších dobách u všech výrobků s glutamáty povinné uvádět, že „nejsou vhodné pro těhotné ženy a děti do 3 let.“ Dnes už to legislativa nepřikazuje, takže je hlavně na maminkách, zda si tyto údaje zjistí a vyřadí takovéto nevhodné potraviny z jídelníčku. Tyto příklady zjevně dokazují, že legislativa často mění svá stanoviska.

Ani oficiální vědci, zabývající se přídatnými látkami, nejsou vůbec přesvědčeni, že mnohé z nich nevykazují negativní dopady.  Proto Evropský parlament rozhodl, že bude nutné provést nové testy užívaných přídatných látek a zhodnotit vhodnost jejich užití. Mimo jiné už odsouhlasil, že při užití (prozatím ještě legislativou povolených) umělých barviv (E102, 104, 110, 122, 124 a 129), je výrobce v případě jejich užití povinen na obalu uvést:„mohou nepříznivě ovlivňovat činnost a pozornost dětí“. Tím se jen oficiálně potvrdilo, že umělá barviva vyvolávají hyperaktivitu.  

Podívejme se ještě na další tvrzení citátu, týkající se balených salámů. V dnešní době už není žádné tajemství, že do masných výrobků se přidávají mnohé rizikové přídatné látky. Nejhorší pověst mají v tomto ohledu dusitany, u nichž byla oficiálně potvrzena jejich toxicita. O tom se může každý přesvědčit v učebnicích či příručkách toxikologie, které je možno zapůjčit si nejen v lékařské knihovně, ale i ostatních větších odborných knihovnách.

Kromě toho pečliví dětští lékaři běžně varují maminky před dusitany v pitné vodě a doporučují jim proto kojenecké balené vody, které dle vyhlášky č. 275/2004 Sb. mohou obsahovat max. 0,02 mg dusitanů na 1 litr. Pro doplnění si uveďme ještě nejvyšší limity pro dusitany v pitné vodě – na výstupu z úpravny vody je to 0,1 mg/l (vyhláška č. 252/2004 Sb.).

Proč se přidávají do potravin jedy?

Pokud porovnáme výše uvedené limity pro kojenecké a pitné vody s hodnotami dusitanů, které jsou povoleny u většiny uzenin, zjistíme, že něco není v pořádku. Do masných výrobků lze přidávat 150 mg dusitanů na kg (vyhl. č. 4/2008 Sb.). Jednoduchým výpočtem lze shledat, že limit pro litr pitné vody lze překročit konzumací 1g běžné uzeniny; u kojenecké vody k tomu postačí již 0,2g párku, salámu či dalších dusitany přiotrávených lahůdek!

Lze se setkat s tvrzením, že převážná část dusitanů z uzenin „zmizí“ , neboť se zredukují na oxid dusnatý. Ten se však v těle „neztratí“, neboť by to odporovalo zákonu zachování hmotnosti a energie. Naopak přítomnost oxidu dusnatého tělo citelně pocítí, neboť je velmi toxický. Obdobně jako oxid uhelnatý, který je zařazován mezi nebezpečné otravné plyny.

Hemová barviva mohou vázat jak oxid uhelnatý, tak dusnatý, přičemž afinita (tj. přitažlivost) těchto toxických plynů k hemoglobinu je vyšší, než ke kyslíku. Je tedy zákonité, že v uzeninách přítomný oxid dusnatý může po přechodu do krve zablokovat určitý podíl hemoglobinu, který poté nemůže přenášet kyslík. Eventuálními následky popisované v toxikologických příručkách jsou astma, bronchiektázie, bronchiolitida a další.

Další z možností transformace dusitanů je reakce s aminy (tj. sloučeniny dusíku) za vzniku nitrosaminů. Zde je třeba poukázat na velmi dlouho známou skutečnost, že nitrosaminy jsou zařazovány mezi významné karcinogeny. Tato fakta byla poprvé odhalena v uzených masných výrobcích v šedesátých letech dvacátého století. Existují oficiální studie, které spojují konzumaci masných výrobků obsahujících dusitany, s různými druhy rakoviny – např. u nás tak četného výskytu karcinomu tlustého střeva.

 Omlouvám se za tyto nezáživné vědecké údaje, ale chtěl jsem na uvedených příkladech názorně doložit, že mnohé přídatné látky skutečně mohou způsobit až velmi závažná zdravotní poškození. Podrobnější informace lze nalézt v publikaci „Tajemství výrobců potravin, aneb příručka zákazníka, kterému není lhostejné, co všechno přijímá se svou stravou“, jíž lze objednat zde.

Aby někdo - po zjištění co vše  se může v potravinách vyskytovat - nezmalomyslněl, uveďme si zde několik východisek“: V prvé řadě vůbec nemusíme nakupovat různé přiotrávené lahůdky - ať si klidně zůstanou ležet v regálech obchodů.  Kromě toho můžeme dávat svůj nesouhlas dávat najevo i dalšími způsoby: např. zakládáním občanských sdružení, které mají ve svém programu osvětovou činnost, vedoucí ke zlepšení zdravotního stavu atd. Pokud by někdo měl zájem připojit se k těmto aktivitám, může se rovněž obrátit na naše občanské sdružení Harmonický rozvoj osobnosti (kontakt: info.hro@email.cz).