Co způsobuje záhadné úhyny ptáků a dalších živočichů?
Od počátku roku se dovídáme o nezvykle vysokém úhynu ptáků, kteří bezvládně padali k zemi ve Spojených státech, Kanadě, Itálii či na dalších místech (podrobnosti zde…zde). Ornitologové pro tyto jevy nemají logické vysvětlení. Obdobně nedokážou oficiální vědci jednoznačně objasnit masové úhyny ryb či dalších mořských živočichů. Třeba na anglickém pobřeží nalezli desítky tisíc mrtvých krabů, uhynulých sasanek, hvězdic, langust i dalších živočichů. Odborníci se domnívají, že všichni tito mořští tvorové uhynuli v důsledku mrazů (podrobnosti zde).
Je tomu ovšem skutečně tak? Pokud by se moře natolik výrazně ochladilo, poukazovalo by to spíše na oficiálně popírané oslabení Golfského proudu, který by tyto zimní výkyvy teplot měl vyrovnávat. Kromě toho by normálně živočichové měli být schopni takovéto změny vydržet.
Ledaže by byli oslabeni dalšími nepříznivými vlivy – podobně jako člověk s výrazněji narušeným imunitním systémem podlehne lehce už běžnému nachlazení. Jenže co může způsobit tak značné poškození obranných a regulačních mechanismů?
Tato záhada přestane být natolik tajemná, uvědomíme-li si celkové dopady lidského počínání a obrovský rozsah nepříznivých zásahů, jež zákonitě poškozují životní prostředí. Podívejme se nyní na určitou část našich prohřešků, jímž je nesmyslné zneužívání chemie. V prvé řadě je třeba zdůraznit, že voda a vzduch jsou z hlediska ekosystému nejzranitelnější.
O doslova sebevražedném zamořování vodních toků se zmiňujeme v článku „Jak škodí chemie přírodě“. Uvádíme v něm, že do vodních toků se vypouští až neuvěřitelně vysoká množství znečištěných odpadních vod – oficiální zpráva OSN udává dvě miliardy tun denně! A představme si, že takto zamořujeme vodu už po mnoho desetiletí. Moře se sice může na první pohled jevit natolik obrovské , že vypadá jako domněle nepřesytitelné. Pokud si však někdo vypočítá, kolik biliónů tun škodlivin se do něj dostalo za desetiletí znečišťování, pochopí, že únosnou míru není tak těžké překročit.
Kromě toho je nutno připočíst nepříznivé dopady mnoha dalších chemikálií, které lidé lehkomyslně uvolňují do okolního prostředí. V článku „Dopady chemizace zemědělství“ uvádíme, že ročně je na světě na zemědělské rostliny aplikováno přibližně 2,5 milionu tun pesticidů. Jejich zbytky se rovněž dostávají do vodních toků a následně tudíž i do moře. Tento vliv je přitom kumulativní, což dokazuje i nechvalně známý pesticid DDT, který byl před více než 30 léty zakázán. Jelikož ale přecházel i do deště, je jím dodnes zamořena celá země. Tyto jedy zákonitě otráví nemálo živočichů, zejména těch drobnějších a tudíž snáze zranitelných, mezi něž patří i ptáci a další užiteční tvorové.
Všimněme si zde důležité skutečnosti, že takovéto i další nebezpečné látky se uvolňují do vzduchu. To samozřejmě není žádné překvapení pro toho, kdo má v pořádku čich a dostal se někdy do blízkosti práškovaného či stříkaného pole, chemického provozu nebo jiných „chemií“ (lépe řečeno „pekelně“) páchnoucích míst. K tomu musíme připočíst kouřové zplodiny všemožných továren, pyrotechniky, automobilů a dalších znečišťovatelů ovzduší. Přitom nejde jen o nejvíce zdůrazňovaný oxid uhličitý, který vydechuje též člověk i další živočichové. Oxid uhličitý je v porovnání s jinými plyny celkem neškodný a jeho přebytek mohou asimilovat stromy i rostliny (pokud je ovšem lidé nevyplení).
Mnohem škodlivější jsou jiné složky kouřových zplodin, hlavně zbytky chemických látek, které pochází nejen ze spaloven odpadů, ale i dalších zdrojů. Vždyť co víme o účincích aditiv, které se přidávají do benzinu či nafty? Nejde přitom jen o nejvíce zdůrazňovaný dopad automobilové dopravy, ale neúměrně vyšší spotřebu a tudíž i emise mají třeba letadla.
Jestliže někdo pozvedne svůj zrak vzhůru k nebesům, může být leckdy až zaskočen tím, když na původně blankytně modrém obloze objeví neuvěřitelně dlouhé kouřové ohony mnoha letadel. Někteří se možná rovněž pozastaví nad tím, proč je takovýchto čar přes celou oblohu tolik a leckdy se křižují s dalšími, že vytváří jakoby síť! A zanedlouho poté se celá obloha zatáhne a většinou se brzo zhorší počasí. Jde o obecně známé chemtrails, o němž se píše všude možně (např. zde). Nedovíme se ovšem pravdu o tom, čím vším nás tato vysoko letící letadla „práškují“. Jak říká sám název, půjde o nějaké chemikálie. Že jejich dopad nebude příznivý, dokazuje mimo jiné nebývalý nárůst dlouhodobých těžko léčitelných onemocnění horních i dolních cest dýchacích u lidí.
Takže z těchto i mnoha dalších důvodů není vůbec překvapivé, pokud drobní opeřenci nevydrží tento chemický atak a zničení spadnou k zemi. Dřívější havíři věděli, že když z bidýlka spadl kanárek, uniká na šachtě otravný plyn. Tito drobní opeřenci se používali jako indikátory čistoty ovzduší. Dnes padají z nebe stovky ptáků a lidé na to zírají , ale nepochopí, že ve vzduchu je něco nedobrého. Jakou výstrahu ještě potřebují? Cožpak nestačí toto jasné poselství vzdušných tvorů?
K nim se přidávají i vodní tvorové, neboť značná část jedů, uvolněných do ovzduší, se následně dostávádo vody. Tuto přemíru všemožných škodlivin nevydrží v prvé řadě drobnější mořští živočichové. Avšak hromadné „sebevraždy“ v minulosti provedly i velryby či další mnohem větší tvorové. K těmto tragickým úhynům zjevně nedošlo bezdůvodně – za všemi těmito případy lze nalézt příčinu – hrůzné působení moderního člověka.
A to nejen zamořování okolí různými trýznivými chemickými jedy, ale i vysílání rozličných druhů elektromagnetického záření, od mikrovln vysílačů mobilů až po vojenské radary. Jednání člověka je – a to nejen z hlediska citu a morálky, ale i normálního zdravého rozumu – naprosto nepochopitelné. Vždyť jak by mohly všechny tyto zločiny zůstat bez odpovídajícího nepříznivého zpětného účinku?
Uvědomíme-li si plně, nakolik jsou naše zásahy do okolního okolí rušivé až ničivé – přičemž poškozují především vzduch a vodu – pochopíme, že příroda toto šílené jednání už dlouho nebude snášet. Zřejmě to pocítíme v brzké době, jak naznačuje i počátek roku 2011. Ten je z hlediska numerologie 4, což symbolizuje přírodu a její zákonitosti. Ty s jistotou vymýtí vše pokřivené, co člověk ve své zaslepené ziskuchtivosti natropil!