Co s civilizačními onemocněními

Je potvrzeno, že většina z civilizačních chorob vyplývá ze špatné životosprávy. Nejvíce se v tomto ohledu zdůrazňuje nadměrný příjem  kalorických potravin (hlavně tučných a přeslazených jídel), což v kombinaci s nedostatkem pohybu může způsobit obezitu, cukrovku, hypertenzi či aterosklerózu. Na základě těchto informací začali mnozí nejen extrémně sportovat a hubnout, ale též se upnuli na „racionální“ výživu. Avšak přestože nemálo lidí nakupuje dietnější potraviny a výrazně snižují příjem živočišných tuků, umírá na onemocnění srdce stále více obyvatel moderního světa, než kdykoliv dříve.

Proč? Vyplývá to hlavně z neporozumění vzájemným souvislostem a jednostranné orientace pouze na kalorickou hodnotu. Sledování obsahu cukru a tuku totiž nestačí. Nejnovější lékařské poznatky dokazují, že srdečně cévní onemocnění vyplývají převážně ze zánětů stěn tepen. Hlavní příčinou jejich vzniku je nevhodné složení krve – nejen její vysoká hustota (vyplývající z nedostatečného zavodnění organismu), ale i přítomnost různých toxických, dráždivých až agresivních látek, jež v ní dlouhodobě kolují, čímž poškozují a odírají stěny tepen, na což tělo reaguje zánětem (viz čl.Proč jsme nemocní).

A odkud se tyto škodlivé látky do naší krve dostávají?  Převážně z běžně konzumovaných pokrmů a nápojů. Vždyť vše, co sníme či vypijeme – tak jestliže to strávíme – přechází skrze střevní stěnu do naší krve. Přitom naše strava neobsahuje jen cukry, tuky a další živiny, ale můžeme v ní nalézt i tisíce dalších sloučenin. Kromě přirozených látek v ní však bývají i mnohé škodliviny, které se do ní dostávají z průmyslové velkovýroby potravin (viz čl. Jak působí éčka na zdraví člověka), chemizovaného zemědělství a znečištěného životního prostředí (viz čl. Jak škodí chemie přírodě). Nepříznivý vliv má též špatný pitný režim, nadměrná konzumace alkoholu, kouření, nezvládnutý stres a další rizikové faktory.

Kromě uváděného nárůstu srdečně cévních onemocnění se také stále zvyšuje četnost – a zároveň snižuje věková hranice vzniku – dalších neinfekčních onemocnění hromadného výskytu, zejména zhoubných nádorů, především rakoviny plic a tlustého střeva. To  potvrzuje i obr.1, na němž je vidět  stálý nemalý nárůst výskytů rakoviny tlustého střeva. Přestože náklady na zdravotnictví neustále stoupají, nepodařilo se snížit nemocnost ani úmrtnost populace. Dramatický nárůst civilizačních chorob tedy vyvolává naléhavou potřebu hlubšího poznání příčin a následných praktických opatření, které by dokázaly prodloužit délku života zároveň zlepšit i jeho celkovou kvalitu.

Uvádí se, že na následky civilizačních onemocnění zemře ročně více než 33 miliónů obyvatel naší zpustošené zeměkoule. Ani v ČR nezemře většina lidí na přirozené důsledky stáří, ale skonají na následky těchto moderních chorob – jen srdečně cévní a nádorová onemocnění způsobují kolem 80% předčasných úmrtí. Další patologické stavy vyplývají z otrav toxickými látkami, které pocházejí nejen ze znečištěného životního prostředí a průmyslové velkovýroby potravin, ale i z chemických léčiv a dalších postupů užívaných v současném zdravotnictví.

Co tedy s tím? Řešení není ani složité, ani nemusí být tak finančně náročné. Pokud se zaměříme na zdravý životní styl, můžeme výrazně snížit rizika vzniku většiny soudobých onemocnění. Mnozí lékaři potvrzují, že přibližně z 80% můžeme své zdraví ovlivnit sami. A to celkovým přístupem k životu, tím jak se stravujeme, dostatkem pohybu na čerstvém vzduchu i dalšími opatřeními, o nichž se můžete dočíst na těchto stránkách.

Nejpodstatnější vliv má ovšem způsob stravování, neboť je potvrzeno, že skladba jídelníčku patří k rozhodujícím faktorům, které výrazně ovlivňují zdravotní stav. A nejen to – úměrná konzumace kvalitní stravy dokonce prodlužuje život. Australský biolog a dietetik Claude Banf na základě svého celoživotního výzkumu dospěl k závěru, že člověk, který trvale dodržuje zásady správné výživy, by mohl žít o patnáct až třicet let déle!

Základ správné zdravotní péče má tedy tvořit účinná prevence. Její původní význam je však zcela jiný, než dnes nejvíce propagované pojetí, jímž je nabádání k očkování, pravidelným lékařským prohlídkám atd. Je třeba pochopit zcela zásadní rozdíl v možném přístupu. Při prohlídce se lékař snaží včas zjistit už vzniklé onemocnění. Avšak prevence se má týkat předcházení vzniku onemocnění, tzn. má zajistit normální a správné fungování celého organismu. Proto je třeba, abychom si všímali zdravého těla, tzn. v té době, pokud ještě nevnímáme bolesti či další problémy. Mimo jiné bychom mu měli preventivně dávat jen takové potraviny a nápoje, které mu prospívají. Kromě udržování trvalého zdraví se ještě k tomu budeme  cítit mnohem lépe!