Co vše působí na naše zdraví
V předchozích článcích jsme se zabývali chemickým znečištěním životního prostředí, jakož i většiny běžně nabízených průmyslových výrobků. V těch se dnes často vyskytují všemožné chemikálie, jež mají nepříznivý vliv na fungování organismu. Jejich celkový dopad je ovšem ještě horší, než jsme dříve uváděli. Škodí a ničí doslova vše živé, včetně na povrchu těla i uvnitř nás se přirozeně vyskytující mikroflóry, jež napomáhá k udržení celkového zdraví.
Kupříkladu je známo, že v zažívacím traktu (zejména v tlustém střevě) dospělého člověka má být více než 1 kg bakterií. Lidské tělo se skládá z 1013 buněk, ale množství mikroorganismů ve střevech může být až desetkrát vyšší (1014 mikroorganismů). Ve střevě se má vyskytovat několik set druhů mikroorganismů, jež žijí v určité symbióze. Mimo jiné se též účastní naší látkové přeměny a podporují řádné trávení.
Vztah mezi člověkem a mikroorganismy je oboustranně výhodný, neboť tito malí pilní pracovníci vykonávají řadu užitečných funkcí. Fermentují nevyužité organické látky z potravy, posilují imunitní systém a zamezují růstu patogenních mikroorganismů, jež mohou způsobit střevní potíže, např. průjmová onemocnění. V neposlední řadě také produkují vitamíny (B12 a K) a vytvářejí některé životně důležité hormony.
Narušení přirozené skladby střevní mikroflóry se v prvé řadě projeví jako větry či nadýmání. Tyto nepříjemnosti mohou být i důsledkem toho, že sníme či vypijeme libovolné chemicky přiotrávené produkty. Tím nejen narušíme jejich řádnou činnost, ale chemie tyto malé pomocníky mnohdy doslova zahubí.
Z toho poté vyplynou rozličné problémy. Jednak nebudou produkovat výše uváděné nepostradatelné látky. To způsobí nejen odchylky od normálního chodu organismu, ale kromě toho to nepříznivě ovlivní i naše duševní zdraví, jež je rovněž nesmírně důležité!
Psychické problémy lidé podceňují a neberou je tak vážně jako onemocnění fyzická. Má-li třeba někdo problémy se srdcem či rakovinu, ostatní ho litují a možná si pomyslí: „jen aby to nepotkalo mne…“. Jestliže někdo má i vážné psychické problémy, mávnou nad tím leckdy rukou, přičemž si mohou říci, že „depku občas mívá každý“.
Avšak ten, kdo prožil depresi, může potvrdit, že duševní bolesti bývají horší než tělesné. Když se lékaři dotazovali více lidí, kteří prodělali rakovinu a současně také deprese, v jakém stavu se cítili hůře, označila většina z dotázaných za mnohem horší prožitek právě depresi. Ty lze též brát jako smrtelná onemocnění, vždyť nemálo z takto postižených spáchalo i sebevraždu. Proto bychom těmto stavům měli věnovat náležitou pozornost a snažit se jim účinně předcházet.
Nemáme ovšem na mysli „preventivní“ užívání antidepresiv, jak to dělají mnozí lidé v ekonomicky vyspělých zemích. Uvádí se, že třeba v Americe se často užívají léky na potlačení depresí. Dokonce se říká, že antidepresiva Prozac či Zoloft tam berou skoro všichni. Vědci z University of Georgia prokázali, že výjimkou nejsou ani ryby v amerických řekách, neboť tato antidepresiva stanovili v jejich mozku, játrech i svalovině /odkaz viz zde/. Jak je to možné?
V článku Jak kosmetika a čisticí prostředky zatěžují životní prostředí jsme již uváděli, že léky, jež se společně s močí splachují do odpadních vod, prochází čističkami a dostávají se do řek. Toto znečištění vodních toků ovšem neškodí jen vodním živočichům, ale i lidem. Říční voda se leckde užívá jako zdroj pitné vody. Abychom to nevztahovali jen na nám vzdálené oblasti, připomeňme si, že Pražané koncem října tohoto roku pili vltavskou, kterou Podolská vodárna „čistila“ pískovou filtrací /odkaz viz zde/. Uvědomíme-li si, kolika městy vltavská voda před tím protekla, bude nám jasné, že obsahuje dost chemických kontaminantů včetně léčiv.
Aby někdo na základě výše uváděných informací nezmalomyslněl, tak si uveďme, že jakožto moudří lidé se proti nechtěnému příjmu chemických škodlivin můžeme účinně bránit. Ani v případě kontaminované vody z vodovodu nemusíme pít nápoje z PET lahví. Po léta si již ve skleněném demižonu nosím vodu z okolních studánek! U všech kupovaných průmyslových výrobků (od nápojů a potravin až po kosmetiku) můžeme zkontrolovat jejich složení, čímž se lze vyhnout naprosté většině nevhodných éček i škodlivým chemickým ingrediencím.
Avšak nepostačí jen pečovat o pozemské tělo a snažit se ho udržovat v čistotě! Zároveň bychom měli též pečovat o své nitro, neboť schopnost seberealizace, plnohodnotný život i další aspekty našeho bytí jsou plně závislé na duševním zdraví. Proto se touto oblastí budeme zabývat i na těchto stránkách.
Abychom dokázali trvale udržet duševní zdraví, tak bychom mimo jiné měli vést v patrnosti nepříznivý vliv různých myšlenkových či emociálních proudů, jakož i dalších po staletí kumulovaných nepatřičných forem. Tímto se podrobněji zabýváme v nové knize JAK OCHRAŇOVAT ČISTOTU DUŠE aneb NOVÉ POHLEDY na příčiny psychických problémů a možnosti péče o duševní zdraví.