Jak působíme na vodu
V předchozím článku „Čím větší brambora, tím větší hlupák“ jsme popisovali, jak nesmyslně a zcela nepochopitelně lidé chemicky otravují vodu, čímž sobě i ostatním zjevně škodí, a to na více úrovních. A dokonce už i nenarozeným dětem! U pesticidů se kupř. uvádí, že některé z nich během embryonálního či fetálního vývoje narušují vývoj nervové soustavy, přičemž poškození mozku může být až velmi vážné. Kromě toho pesticidy všeobecně narušují hormonální rovnováhu i v těle probíhající enzymatické pochody. To popisují vědci i u nás běžně používaného totálního herbicidu, jenž se nazývá Roundup. Jeho účinnou látkou je glyfosát, přičemž škodlivá je nejen tato chemikálie, ale ještě horší účinky mají metabolity jeho rozkladu (viz zde).
Kromě chemického znečištění však lidé vodu nepříznivě ovlivňují i dalšími způsoby. Celkové vlastnosti a působení vody totiž nelze popsat jen jejím chemickým složením, ale je nutno brát v úvahu i její dynamiku a strukturu. O tom jsme psali již v článku „Nedoceněný význam vody“. Přestože je obecně známé, že voda do své struktury přijímá vše, co do ní pronikne, většina z lidí jakoby o tom nevěděla, anebo o tom nechce ani slyšet. Jako příklady v dnešní době rozšířených energetických vlivů si uveďme elektrosmog, mikrovlnné technologie (k nimž patří i mobilní vysílače) a další „výdobytky“ moderní doby. Těmito a mnoha dalšími způsoby též ovlivňujeme vodu. Avšak nejen tu, která se vyskytuje mimo nás (např. ve vodních tocích a vodovodech), ale i vodu, jež se nachází uvnitř našeho organismu. Proto se třeba cítíme o mnoho lépe, když se dostaneme na taková místa, kde není žádný z mobilních či jiný mikrovlnných signálů, např. jsme-li v čisté přírodě, hlubokých jeskyních atd. A naopak můžeme mít nepříjemné pocity v přelidněných městech, kde je mimo jiné i značné množství mikrovlnných signálů. O tom se lze přesvědčit např. tehdy, když necháme „chytrý“ mobil či notebook vyhledat dostupné sítě Wi-Fi. Většinou jich naleznou skutečně dost. Tyto elektromagnetické impulzy na nás rovněž nějak působí. Obzvláště na citlivější a jemnější jedince. Nezanedbatelně nás též v současnosti ovlivňují média a další informační „kanály“. Je až s podivem, že tuto energetickou „smršť“ vydržíme. Abychom si udrželi vlastní naladění, musíme přicházející „přezářit“ tím, co vychází z našeho nitra. To má totiž na naši vnitřní vodu ještě silnější vliv, než z vnější přicházející impulzy.
Do její struktury se výrazně „zapíše“ způsob našeho myšlení, užívaná slova, prožívané emoce atd. Voda tvoří převažující část krve i těla, a proto její vyzařování zpětně ovlivňuje mozek, nervový systém i to, jak se cítíme. Samozřejmě přitom spolupůsobí i další vlivy. Třeba to, co k nám přichází od okolních lidí. Např. se prokázalo, že obdobně jako chřipka, jsou nakažlivé i stres a silně prožívané emoce. Proto se můžeme „nakazit“ nejen hmotnými patogeny, ale i běžně neviditelnými vlivy. Přijmeme-li nepříznivé nastavení ostatních, jejich názory či další nám cizí vlastnosti, začneme se většinou i odlišně chovat, myslet apod.
Můžeme si to představit jako zavirovaný počítač či „chytrý“ mobil, které nakazí nějaký „vir“, tj. program, jež dané zařízení přinutí k tomu, aby se přestalo chovat „mravně“ a dělalo něco zcela jiného, než dříve. Třeba začne všem osobám v adresáři rozesílat zmatené maily. Nebo může vysát bankovní účet a postiženého téměř zruinovat. Dokonce se prý některé viry snažily dostat do počítačů, jež mohou spustit odpálení jaderných zbraní. Kdyby se jim to podařilo, mohlo by to rozpoutat i další světovou válku. Z uvedených i dalších možných příkladů vyplývá, že takovéto nepatřičné programy mohou vyvolat značné škody.
Obdobně, jako v počítači, mohou také v naší mysli „uvíznout“ určité nenáležité „programy“, jež nám poté škodí. Může to třeba být určitý „vzorec“ chování, jež jsme přijali v dětství, anebo kdykoli jindy během našeho předchozího života. Na základě daného nepříjemného prožitku z minulosti pak třeba zcela nepatřičně reagujeme – např. agresivně křičíme či útočíme na ostatní, jež nám to nechtěně něčím připomněli. Přitom škodíme nejen ostatním, ale i sami sobě. Uvědomíme-li si to, neměli bychom to už pokud možno dělat, ani se nechat ovládat takovýmito nevhodnými „programy“. Vždyť nám to zjevně neprospívá. Také bychom si neměli lehkomyslně pohrávat s myšlenkami či opakovat – nebo na sebe zbytečně nechat působit – různé obecně zažité nepatřičné fráze.
V tomto ohledu bychom chtěli zdůraznit, že v předchozím článku uváděný výrok „Čím větší brambora, tím větší hlupák“ by neměl nikoho vést k tomu, aby si něco takového byť jen pomyslel o tom, kdo dokázal libovolným způsobem vypěstovat velké brambory. V naší společnosti jsou žel pojmy jako „hlupák, dement atd.“ ponižující a lidé je často používají v negativním slova smyslu. Proto bychom neměli sobě ani ostatním něco takového říkat ani si to myslet. Vždyť to vše jsou energie, jež vysíláme do okolí.
K lepšímu pochopení toho, jak na nás působí nesprávné nastavení či nepatřičné slovní výroky, si uveďme alespoň jeden z tzv. duševních symptomů, které popisujeme v knize JAK OCHRAŇOVAT ČISTOTU DUŠE. Nazvali jsme ho v ní NEGATIVISMUS. Jedinci, kteří jsou „nakaženi“ tímto symptomem, se vnějšně projevují výroky typu: „Nic není podle mých představ! Nezvládnu to! Nedopadne to dobře! Nikdo mi nechápe! Nemá cenu nic dělat…“ A i když se ostatní snaží dotyčnému udělat radost (dá-li třeba muž své ženě květiny), tak v negacích se utápějící člověk stejně nebude spokojen. Většinou bude i zjevně dobrý počin, který mu dříve udělal radost, posuzovat jako něco nepatřičného. Může to negovat např. výroky: „Neudělal to správně, netvářil se při tom tak, jak bych si představoval….“
Takovéto a další negativistické výroky jsou celkem časté, přičemž jejich příčinu můžeme často nalézt v lenosti. Danému člověku se nechce nic dělat, a proto vše neguje, aby tím omluvil svoji lenost. Anebo mohou být příčinou negací jiné nepatřičné vnitřní stavy či nastavení. Ve všech případech si tím ovšem zjevně škodí. Naprogramuje se totiž přitom tak, že mu nic nevychází. Pokud se někdo v těchto negativistických stavech utápí déle, vidí pak vše jakoby „černě“, což může přejít až do silné deprese. A ta může někoho dovést třeba až k sebevraždě.
Chceme-li se vyhnout takovýmto zbytečným a nemalým problémům či bolestným vnitřním stavům, měli bychom dávat bedlivý pozor na to, co říkáme a jakými myšlenkovými pochody se necháme ovlivňovat či ovládat. Proto bychom pokud možno neměli vůbec užívat výše uváděné ani další nepatřičné negativistické výroky. Naopak bychom v sobě i druhých měli podporovat opačná pozitivní stanoviska, jako je sebedůvěra, správné sebeocenění a další povzbuzující nastavení.
Obecně bychom v sobě měli odhalit a pochopit všechny nepatřičné duševní pochody, jež bychom poté měli co nejdříve odložit. Aby nás zbytečně nezatěžovaly a nezdržovaly tím náš duchovní vzestup. V tak často zdůrazňovaném „udržování čistoty myšlenek“ mimo jiné spočívá i to, že v sobě nenecháme vzklíčit ani rozvinout jakýkoli z nepatřičných myšlenkových pochodů. Jestliže vnímáme, že na nás něco takového z okolí dotírá, měli bychom hned na počátku tyto nepříznivé vlivy rázně zapudit a přeladit se do pozitivního nastavení. Rozhodně se to vyplatí! Prospějeme tím mimo jiné i naší vnitřní či kolem nás se vyskytující vodě!