Je zdravější syrová či tepelně upravovaná strava?
Mnozí se možná kvůli mému příjmení domnívají, že jsem zastáncem syrové stravy. Avšak není tomu tak – jím i tepelně upravovanou stravu a jen určitou část syrové. Rozhodně ovšem nepožívám výhradně jen syrovou stravu, neboť jsou mi známa i mnohá rizika tohoto moderního dietního směru. Správná tepelná úprava potravy má značný význam a přispívá i k lepší stravitelnosti.
Přestože jsme se touto oblastí zabývali již v knize Tajemství krve a na těchto stránkách v sekci Harmonizace živly, zaměříme se na ni i v tomto článku. Zopakujme si, že tepelné zpracovávání surovin patří po tisíciletí k přirozeným postupům, jež mimo jiné pomáhají lépe se vyrovnat s proměnlivými vlivy okolí. Je zjevné, že v zimě je dobré se prohřívat, k čemuž mohou přispět i vhodně vybrané a zpracované pokrmy. Jelikož člověk je na rozdíl od zvířat tvor duchovní podstaty, potřebuje i potravu přetvořenou ohněm.
Převážná část požívaných pokrmů by měla přijít do styku s očistným ohněm, neboť při tepelné úpravě surovin se též snižuje obsah rozličných rizikových či škodlivých složek. Podívejme se nyní podrobněji na to, které to mohou být. V běžně pěstovaných surovinách se dnes často nacházejí pesticidy, o čemž jsme se zmiňovali ve více článcích. Dále v nich mohou být různé mikroorganismy – od patogenních bakterií až po plísně a jimi produkované aflatoxiny. Většina z těchto látek je termolabilní (z aflatoxinů např. patulin) a proto je zničí vyšší teplota. Některé škodliviny se též při záhřevu vypaří.
Rizika výše uváděných pesticidů a patogenů jsou obecně známá. Avšak málo se ještě ví o působení ochranných toxických látek, jež se přirozeně vyskytují v mnoha surovinách. Přestože jsem se o nich učil na vysoké škole (studoval jsem analýzu potravin), dozvěděl jsem se tam o těchto látkách jen žalostně málo. Probírali jsme přitom jen několik desítek z těchto sloučenin. V odborné literatuře se však uvádí, že k přirozeným látkám s toxickými či antinutričními účinky se řadí několik desítek tisíc sloučenin. Tyto látky mohou syntetizovat mnohé rostliny i živočichové a tvoří v podstatě součást jejich obranného systému proti škůdcům.
Uveďme si zde několik příkladů látek přírodního původu s toxickými účinky. K nejznámějším z nich patří solanin, který se nachází zejména ve slupce naklíčených nebo zelených brambor. V zelených rajčatech a některých druzích lilku se nachází tomatin, jež se ovšem dá odstranit varem. V některých druzích zeleniny se vyskytují tzv. furanokumariny. V luštěninách zase bývají tzv. inhibitory trávících enzymů (proteáz). Ty však mohou narušit trávení jen tehdy, když nebyla provedena řádná kuchyňská úprava luštěnin. Při tepelném zpracování se tyto inhibitory zničí.
V rozličných druzích rostlin se nacházejí sloučeniny zásaditého charakteru, které jsou známy pod názvem alkaloidy. Je jich velmi mnoho (uvádí se přes pět tisíc sloučenin) a v některých druzích rostlin mohou být přítomny i ve vyšších množstvích. Mnohé z nich (např. nikotin) jsou značně toxické pro člověka i jiné živočichy a působí jako přirozené pesticidy, tzn. chrání rostliny před napadením škůdci. Mimoto se alkaloidy užívají k farmakologickým účelům, o čemž se lze více dovědět v odborné literatuře.
V běžném obilí bývají též přítomné škodlivé a jedovaté látky, jež je chrání před škůdci. Při tepelné úpravě ale tyto látky vyprchají, čímž se teprve obilí stává plnohodnotnou potravinou. Chceme-li tyto škodliviny odstranit třeba z běžných vloček, můžeme je před užitím opražit na suchém plechu v troubě. Při tom je třeba vločky občas zamíchat a sledovat jejich barvu – jakmile mírně zhnědnou, je dobré troubu vypnout a nechat je v ní ještě chvíli dojít. Při pražení a míchání bychom neměli vdechovat vznikající výpary. Pokud máte odtah, je vhodné ho zapnout. Nebo je též možné vyvětrat oknem, aby se v místnosti nekumulovaly pražením vznikající škodliviny.
Že se v běžných potravinách vyskytují přirozené látky s toxickými účinky, jsme neuváděli, abychom u kohokoli vyvolávali malomyslnost či pochybnosti, zda má jíst mnohé po staletí běžně konzumované suroviny. Jestli u někoho tyto látky vyvolají zdravotní či jiné obtíže, je závislé na více faktorech. V prvé řadě je známo, že nepříznivé reakce se objevují hlavně u citlivějších osob. Mimoto většinu z těchto látek zničí vyšší teplota, jak jsme výše opakovaně uváděli. U některých surovin (např. u obilovin a luštěnin) se stravitelnost zlepší tím, když je necháme alespoň do druhého dne namočené ve vodě. Určité škodliviny a jedovaté látky (např. některé aflatoxiny a alkaloidy) se zase odstraní při kvašení a fermentování surovin.
Kromě toho jsou značné rozdíly v koncentraci těchto látek, a to nejen u různých druhů surovin, ale i u jednotlivých potravin bývá toto množství odlišné, což vyplývá hlavně z rozdílů v jejich kvalitě. To mnozí vědí, a proto se snaží minimalizovat příjem škodlivin tím, že moudře vybírají pokud možno co nejčistší suroviny. O rozličných chemických jedech jsme se opakovaně zmiňovali na těchto stránkách i jinde. Zde jsme to doplnili ještě o látky přírodního původu, jež mohou rovněž vykazovat toxické účinky.
Abychom si plně uvědomili, že obsah těchto látek je závislý nejen na půdě a pěstitelských podmínkách, ale i celkovém nastavení a chování lidí, uveďme si zde ještě moudré poučení původních obyvatel Ameriky, tzv. indiánů. V jednom spisu bylo popisováno, proč se některé byliny staly jedovatými:„ Lidé ze sebe svými řečmi a konáním trvale odplavují všechen prach a nečistotu ze své duše… Jestliže jsou špatní, tak to, co z nich odchází, zakalí celé okolí. Potom se stane špatná i zem, z níž klíčí i Bohem stvořené bylinky.“ Jelikož se byliny takto staly jedovatými už před mnoha staletími, kdy ještě neexistovaly pesticidy ani další chemické jedy, lze to vysvětlit tím, že se v nich výrazněji zvýšil obsah alkaloidů. Ty vykazují v závislosti na přijatém množství odlišné biologické účinky. Mnohé z nich jsou v malých dávkách léčivé, avšak jejich vyšší množství působí toxicky.
Nechceme-li se přiotravovat jakýmikoli jedy, měli bychom již být natolik vědoucí, abychom chápali, co, kdy, v jakém množství a úpravě nám prospívá či naopak škodí. Z výše uváděného moudrého poučení indiánů vyplývá dále to, že všichni, kteří se podílí na pěstování či přípravě stravy, nebo se vyskytují v okolí, by měli být dobří a mít jen čisté úmysly i myšlenky, což by se mělo projevovat i jejich ušlechtilými činy. Chceme-li tedy, aby nám vše, co přijímáme, skutečně prospívalo, tak nejenže by to mělo být přirozeně a správně vypěstováno, ale důležité je i vnitřní nastavení okolních lidí i to, jak se chovají.
Můžeme v tom nalézt i odpověď na to, zda zdravější je syrová či tepelně upravovaná strava. V prvé řadě to vždy závisí na celkové kvalitě. Pokud by si někdo udělal třeba fresh džus z chemicky či mikrobiologicky silně znečištěného ovoce či zeleniny, uškodí mu to více, než kdyby tyto suroviny před požitím dostatečně tepelně zpracoval. Avšak máme-li k dispozici čerstvé sezónní ovoce, zeleninu či byliny, jež byly správně vypěstovány, budou většině lidí prospívat. Vždyť mimo jiné dodávají tělu i rozličné nepostradatelné látky. Jaký poměr syrové a tepelně upravované stravy máme v dané době přijímat je ovšem individuální. Co jednomu prospívá, může druhému uškodit! Každý z nás má jiné potřeby a měl by dokázat sám vycítit, co právě on nyní potřebuje.
4 odpovědí na “Je zdravější syrová či tepelně upravovaná strava?”
Komentáře
Číst níže nebo přidat komentář...
Jak je to prosím s lichořeřišnicí.Má tak silné protizánětlivé účinky ?
Kolik syrových květů mohu denně sníst jako prevenci, kolik při zánětu ?
Zdraví Vanda
Čerstvou lichořeřišnic považuji jednak za skvělé přírodní léčivo s protizánětlivými účinky. Kromě toho mi též velmi chutná. Jelikož nám zatím nevykvetlo tolik květů, abych jich mohl sníst libovolné množství, tak Vám nemohu říci, kolik jich můžete najednou sníst. Osobně bych se ale nijak neomezoval předepsanými počty – tělo si v těchto případech samo řekne, až bude mít dost.
Dobry den.
Je rozdil,kdyz varim na plynovem nebo elektrickem spotrebici?
Dekuji za odpoved a hezky den Vam preje
Bugaj Jiri
Z hlediska předávané energie živlu ohně bych považoval za vhodnější ohřev na plynovém plamenu, ale i běžný elektrický ohřev bývá ještě přijatelný. Mikrovlnná trouba je ovšem zcela nevhodná. Více o působení živlu ohně byste nalezl v knize TAJEMSTVÍ KRVE.