Jak se zklidnit v dnešní rozbouřené době
Stačí letmý pohled na zprávy či informační servery a hned je zřejmé, kolik se toho v dnešní době děje. Nejde přitom jen o nechutné skandály v politice (viz např. zde…) a církvích (viz např. zde…), problémy politické, rodinné, psychické a zdravotní, ale i o extrémní výkyvy počasí (viz např. zde…). Z globálního hlediska považuji osobně za nejdůležitější přírodní dění. Jelikož světové „hodiny odbíjejí dvanáctou“, mělo by ve svém vlastním zájmu co nejvíce lidí pochopit, proč v současné době dochází k tolika extrémním výkyvům počasí a zároveň i to, že se toto dění bude stupňovat.
Již v únoru tohoto roku jsem na svých facebookových stránkách uváděl, že jsme už zjevně natolik narušili eklogickou rovnováhu, že nám „Matka země“ dává stále zřetelněji najevo, že to takto dále nepůjde. Upozorňoval jsem mimo jiné i na problémy s Golfským proudem. Koncem minulého roku se objevily burcující články (např. zde…), jež poukazovaly na to, že síla tohoto pro nás tak důležitého proudu teplých vod nesmírně zeslábla. Jak tragické důsledky to může mít, ukazoval i film Den poté. Je tedy více než varující, že kolem Evropy v minulosti proudící větve Golfského proudu nyní již téměř jakoby zmizely, o čemž se lze přesvědčit zde...
Jelikož většina z lidí dává stále zřetelněji najevo, že se skutečně nechce polepšit, je celkem jasné, že následující údobí nebude jen pouhá nenáročná „procházka růžovým sadem“. Jak se ovšem připravit na nadcházející dění? Kromě vnitřní práce na sobě samých a našem skutečném sebezlepšení nám k našemu posílení i zklidnění mohou napomoci mnohé přirozené prostředky.
Nebude zřejmě žádným překvapením, že v tomto ohledu v prvé řadě uvedeme cílené užívání bylin – od čajů a bylinných výluhů, přes sirupy a tinktury (lihové extrakty), bylinné preparáty (v tobolkách), maceráty (účinné látky přecházejí do tuku či oleje) až po květové esence, jako jsou Bachovy či Moravské květy. Nebudeme zde ale popisovat, které byliny lze k těmto účelům užívat. Jednak o tom můžete nalézt dostatek informací na internetu i jinde a kromě toho se nabízí tolik rozličných druhů, že by se to do tohoto článku nevešlo. Soupisy bylin s možnostmi jejich uplatnění v péči o duševní zdraví můžete nalézt např. v tabulkách knihy Jak ochraňovat čistotu duše.
Protože se na těchto stránkách často zabýváme stravováním, podívejme se nyní na to, jak nám v tomto ohledu mohou napomoci mnohé běžně požívané potraviny. Nejprve si dovolím uvést poněkud úsměvnou historku. Kdysi jsem přednášel na jedné akci, která se konala v hotelu. Při jídle jsem tam seděl u stolu s lékaři, lékárníky, léčiteli atd. z Čech, Moravy i Slovenska. Vedli tam mezi sebou poněkud odbornou diskuzi, které z antidepresiv kdo z nich užíval atd. Přiznal jsem se jim, že jsem prozatím ještě žádné takovéto léky nepožíval a že pro mne je nejlepším antidepresivem jídlo. Vzbudilo to u nich bujaré veselí a srdečně se tomu zasmál i jeden známý primář ze Slovenska. Tenkrát jsem to vyslovil jen na základě svého prožití a neměl jsem pro to ještě žádné důkazy, jimiž bych jim to mohl podložit.
Proto mi potěšilo, že již bylo oficiálně potvrzeno, že se v potravě nacházejí rozličné látky, jež vyvolávají příjemné pocity a působí tudíž jako přirozená antidepresiva. Jde přitom hlavně o sloučeniny, jež se řadí k alkaloidům. Teprve nedávno byly objeveny tzv. exorfiny (tj. z venčí dodávané látky s opioidními účinky). Ty se po strávení naváží na v těle se přirozeně vyskytující opioidní receptory, a proto vykazují silně zklidňující účinek. Exorfiny se do těla dostávají zvnějšku a mají podobný účinek jako běžně známé endorfiny, které jsou vytvářeny naším organismem. Tyto substance byly objeveny již dříve, a jelikož mají podobný účinek jako morfin, byly nazvány endorfiny. K jejich vylučování dochází např. při tělesném cvičení, poslechu příjemné hudby, krásných prožitcích apod. Kromě endorfinů náš organismus produkuje dokonce přímo i opiát morfin, který byl předtím objeven v některých rostlinných druzích.
Vraťme se však k potravinám a exorfinům. Obecně je známo, že v určitém množství se vyskytují třeba v máku, který je zdrojem četných alkaloidů, hlavně morfinu. Ten se k léčebným účelům získává z nezralého máku, avšak v nepatrném množství se morfin nachází i ve zralých semenech. Dále se k exorfinům řadí sloučeniny, jež vznikají v těle z látek, jež se běžně vyskytují v potravinách. Známé je třeba to, že pšeničná bílkovina (lepek) se v zažívacím traktu rozkládá na sloučeniny podobné morfinu. Také při trávení masa vznikají exorfiny. Činností mléčných bakterií ve střevní stěně vzniká z mléka a mléčných produktů z v nich přítomného mléčného proteinu beta-kaseinu tzv. beta-kasomorfin. Celkový účinek beta-kasomorfinu se projevuje sedativně a zlepšuje náladu. U lidí pijících mléko mimo to beta-kasomorfin přispívá k lepšímu uvolňování pankreatických hormonů.
Dále se exorfiny uvolňují při fermentaci kakaa, což částečně vysvětluje i možnou závislost na čokoládě. Ta je mimoto bohatým zdrojem hořčíku a podporuje přirozené vylučování v těle vznikajících endorfinů (viz výše). Proto – jak již na sobě mnozí zřejmě zjistili – čokoláda skutečně zklidňuje. Aby však čokoláda přinášela co má, musí být skutečně kvalitní. To samozřejmě platí i pro všechny uváděné i další možné potraviny, jež působí příznivě na naši psychiku. Další ze surovin a pochutin, jež napomáhají ke zklidnění a zlepšení naší nálady naleznete v knize Jak ochraňovat čistotu duše.
Výše uváděné druhy jako je pšenice, maso, mléko a mléčné produkty i pochutiny typu kakaa či čokolády jsme vybrali mimo jiné i proto, abychom upozornili na prospěšnost těchto surovin. Ty jsou žel leckdy očerňované a mnohé striktní dietní směry je svým stoupencům urputně zakazují. Četné příklady však dokazují, že dlouhodobé naprosté vynechávání těchto základních druhů potravin, jež se běžně konzumovaly v mnoha předchozích generacích, způsobuje rozličné fyzické i psychické problémy. Ještě horší dopady se projevily u poruch příjmu potravy, jak je tomu třeba u mentální anorexie. Postižené dívky a ženy se nejedením často natolik oslabily, že to už jejich tělo nebylo schopné vydržet. V důsledku toho se pak též dostávaly i do dlouhodobých smutků, podléhaly nezvladatelnému pláči, panickým záchvatům atd., jak se lze dočíst zde..
Kromě rozebíraných exorfinů se však v naší stravě vyskytují ještě další velmi důležité – a přitom téměř neznámé a kýmsi jakoby úmyslně utajované – sloučeniny, jež účinně ovlivňují naše psychické nastavení. K jejich objevu paradoxně přispěly farmaceutické firmy, aniž by to v podstatě samy chtěly. Zaměstnanec firmy Hoffmann–La Roche v roce 1955 syntetizoval první z benzodiazepinů. Nově syntetizovaná látka vykazovala silné sedativní a uvolňující účinky, a proto se poté začala užívat jako psychofarmakum s názvem Librium. Následně tato firma syntetizovala diazepam, který byl v roce 1963 uveden na trh pod značkou Valium.
Od té doby patří tyto i další benzodiazepiny k nejčastěji užívaným psychofarmakům. Často se ordinují úzkostným lidem ke zklidnění či na poruchy spánku. Žel však u nich – obdobně jako u ostatních v opodstatněných případech užívání přínosných léčiv, jimiž jsou např. acylpyrin či penicilin – docházelo k jejich neopodstatněnému užívání a hlavně ke značnému nadužívání. V důsledku toho proti těmto léčivům dnes mnozí brojí či se jim nesmyslně usilovně brání, a to i v případech opodstatněného užívání.
Podívejme se ale na stinné stránky objevu benzodiazepinů. Jelikož byla při dalším výzkumu přesně lokalizována receptorová místa pro benzodiazepiny, vyslovil posléze jeden z badatelů oprávněnou otázku: „Vytvořila příroda nebo milý Pán Bůh benzodiazepinové receptory pro radost firmy Hoffmann-La Roche? Měla příroda miliony let tyto receptory v pohotovosti, až se „náhodou“ objeví benzodiazepiny, které přesně pasují na dosud neznámé receptory?“ Načež byla vyslovena hypotéza, že v těle i jinde zřejmě budou přirozeně substance, jež se váží na benzodiazepinové receptory.
V osmdesátých letech se objevilo, že určitá sloučenina, jež se nachází v různých částech těla, je strukturálně podobná benzodiazepinům. Byl to jeden z hlavních metabolitů rozkladu diazepamu nordiazepam. Posléze byl v různých živočišných druzích nalezen také diazepam i další benzodiazepiny.
Po objevení těchto látek v těle se začalo zkoumat, zda se rovněž vyskytují v přírodě. Prokázalo se, že ano. K bohatým zdrojům nordiazepamu patří zejména třešně a višně. Tento derivát benzodiazepinů byl také stanoven v neloupané rýži, bramborách a kukuřici. Koncentrace se pohybovala od 3 mg do 15 mg / 1 kilogram rostlinné tkáně. Kromě nordiazepamu byl nalezen v mnoha různých živočišných a rostlinných druzích také diazepam, a to v koncentraci od 5–20mg/kg a dále také oxazepam (ve zvířecím mozku a játrech). Vyplývá z toho, že diazepam a jeho hlavní metabolit nordiazepam jsou přírodními produkty!
Proto není nutné jít při běžné nervozitě, neklidu nebo nespavosti hned k lékaři, aby předepsal farmaceutickými firmami produkovaná léčiva. Stačí si vzpomenout na moudré rady našich babiček, které nabádaly v prvé řadě k tomu, abychom se pomodlili, důvěřovali Pánu Bohu a též se pořádně najedli. A večer kvůli lepšímu usínání doporučovaly dát si hrnek teplého mléka nebo kakaa. Ještě lépe se usíná po domácím třešňovém či višňovém kompotu, který kromě toho, že je chutný, obsahuje i zklidňující nordiazepam. Takovéto jednoduché prostředky tedy patří k přirozeným léčivům!