Nenechme se nepatřičně ovlivňovat

Již po více měsíců probíhá jakási „psychologická válka“, mající za cíl ovlivnit lidi natolik, aby se báli svobodně projevit, scházet, účastnit třeba i povznášejících shromáždění atd. V předchozích článcích jsme už popisovali, co může způsobit nepatřičné ovlivňování. Nechceme-li mu podlehnout, je nutné odhalit a pochopit manipulativní metody, jež se k tomuto účelu užívají. Kde je jejich počátek? Nejprve zřejmě kdosi mocný za „oponou divadla tohoto světa“ vymyslí scénář.

Nebudeme se zde zabývat mocenskými elitami, jež celé toto dění kdesi vskrytu řídí, ale spíše těmi, jež dle jejich pokynů utvářejí veřejné mínění. Jedněmi z nich jsou vysoce studovaní a věhlasnými tituly ověšení „odborníci“, k nimž nemálo z lidí shlíží s bezmeznou – dalo by se říci –  až s posvátnou důvěrou. Proč se ovšem lidé nechávají tak lehce zmást a poslušně se řídí i nesmyslnými nařízeními „vědeckých kapacit“? Někoho může napadnout, že to jsou dopady u nás po desetiletí prožívaného totalitního režimu, jenž lidem též předepisoval, co smí a co nikoli. A pohodlnější přece je nechat se řídit, než skutečně převzít vlastní zodpovědnost za každé své rozhodnutí.

Jelikož se ale takto nechali zmanipulovat i občané států, jež neprošli komunismem, je zjevné, že na vině není režim, ale chybná stanoviska jednotlivců. Nejsnáze se nechají ovlivnit zejména lidé, jež jsou vnitřně slabší a v důsledku duchovní lenosti neodolají  vnějším tlakům. Načež se stávají odvislými na názorech ostatních a nakonec jsou sotva schopni vytvářet vlastní myšlenky a mít svůj názor. Poté jen „plápolají jak třtina ve větru“, neboť kolem nás probíhají neviditelné jemnohmotné bouře. Ty způsobují nejen z vesmíru přicházející silné proudy záření a paprsky sil, ale dost škod způsobují lidé též svým  nesprávným usilováním.

Někteří jedinci v sobě třeba již po dlouhou dobu živí zmatené představy o tom, jak uspořádat celý svět, ovládnout ostatní apod. Přitom se vytváří odpovídající démonické útvary (píšeme o nich zde…), jež následně napadají a útočí i na ostatní. Obrazně si to lze představit jako „vypuštění džina z láhve“, jenž po svém uvolnění a vyživování ostatními, kteří se ho např. bojí, stále narůstá a nabírá na síle. V důsledku toho pak lavinovitě narůstá počet lidí, na něž působí. To se pak projevuje  třeba i tím, že o těchto vymyšlených „hrozivých nebezpečích“ píšou všechna oficiální média. Senzacechtiví novináři poté skrze ně cíleně ovlivňují veřejné mínění, a to leckdy zcela zavádějícím směrem. Že mají úspěch, vidíme na chování a nastavení většiny populace.

Vztáhneme-li to k letošnímu dění, uveďme si alespoň zkrácený výřez pandemických kýmsi vymyšlených scénářů, jež předcházely všeobecně známým dějům: Nejdřív byly  naplánovány a sponzorovány simulace globální pandemie kor…ru. Prakticky byla tato „cvičení“ uskutečněna v různých zemích (i na Slovensku) v r. 2019 jen pár týdnů před oznámením vypuknutí nákazy ve Wu-chanu. Též bylo zveřejněno strašidelné imaginární video, na němž byl trh v Číně plný živých i mrtvých zvířat. Následně se tam objevil smrtící virus, který se pak globálně rozšířil po celém světě. Miliardář B. G…s se ve videu objevuje jako odborník, jenž nabádá k tomu, aby se investovalo do vývoje potenciálních vakcín proti virům (viz zde…). Když byl poté tento scénář spuštěn „naostro“, byli na to „herci“ i další zúčastnění dobře připraveni – a to nejen teoreticky, ale i ochrannými oděvy, brýlemi, rouškami apod. „Masky“ byly připraveny a „maškaráda“ se tudíž mohla spustit. Stačilo to jen nafotit a vypustit do „éteru“.

Přestože by soudnému člověku mělo být jasné, že se začaly vypouštět jen nesmyslně nafouknuté novinářské „kachny“, nemálo z lidí těmto nesmyslům uvěřilo. Proč asi? Mnozí se nejspíš domnívají, že média presentují objektivní realitu, tzn. že odvážní novináři vyrazí do víru dění a pak pravdivě popíší, co tam viděli a zažili. Leč je tomu tak? Zřejmě nikoli, což už možná leckdo zjistil. Po pádu totalitního režimu jsem se  též domníval, že máme svobodu slova, a tudíž i v médiích budou uváděny pravdivé informace. Že tomu tak není jsem zjistil, když jsem se dostal na tiskovou konferenci Akademie věd, kam mi jako doprovod vzala jedna novinářka. S ní jsem před tím sepisoval článek o éčkách, tzn. potravinářských aditivech, o nichž byla právě tato tisková konference. Už při vstupu do předsálí tiskové konference mě překvapilo, že na stolku tam byly pro novináře připraveny vytištěné tiskové zprávy, na nichž bylo jednoznačně uvedeno, co mají v oficiálních článcích psát o potravinářských aditivech. Zdůrazňuji, že to bylo vytištěno již před tiskovou konferencí, jež však stejně byla spíše fraška; propagátoři a obhájci aditiv byli nejen u řečnických pultů, ale i mezi posluchači, aby mohli v případě potřeby zasahovat a odvádět pozornost jinam.

Na tento prožitek jsem si vzpomněl, když jsem si přečetl článek, v němž se snažili veřejně pošpinit profesora Didiera Raoulta (o němž jsme psali v čl. zde…). Mimo jiné o něm novináři uváděli:  „…sledují Raoulta statisíce lidí a spiklenecká videa tvrdící, že geniálnímu vědci brání v úspěchu jen zavedené mocenské elity“ (celý text naleznete zde…). Zcela otevřeně jsem takovýmto a dalším zcela nesrozumitelným větám nerozuměl a nepochopil jsem ani jejich význam. Až poté mi došlo, že šlo o automatický překlad podkladové zprávy, která zřejmě byla v angličtině, v níž chtěli varovat před konspiračními videi. Překlad slova konspirace je totiž spiknutí, což dost lidí neví. A proto si ani novináři, jež zveřejnili uváděné nesmysly, asi neuvědomili, co jim tam automatický překlad uvedl.

Leč proč by se měl jakýsi francouzský lékař, jež prakticky využívá i doporučuje účinný lék na  ko……us, označovat jako konspirativní teoretik? Vždyť zjevně nepřipravuje žádné spiknutí! Takže obrátíme-li to a vezmeme-li v úvahu správný význam tohoto slova, je patrně celá aféra s ko…..em konspirativní – vždyť se nějací spiklenci snaží natolik vystrašit zbytek lidstva, aby jim pak mohli nejen všechno možné zakázat, ale i nařídit, aby se nechali naočkovat vakcínami, u nichž ani nebyly provedeny dříve povinné několikaleté zkušební testy (více naleznete např. zde… či zde….). Vakcíny proti chřipce přitom dle studií zvyšují o 36% pravděpodobnost, že dostanete kor….us, neboť se prý vyvíjely v psím fyziologickém roztoku a zvířata běžně mívají v těle kor….iry. Takže takováto vakcína zřejmě bude o mnoho nebezpečnější, než samotný ko…us. Avšak světoví vedoucí představitelé vyvíjejí tlak na její producenty se sloganem: „Vakcína spěchá jako kdysi atomová bomba“ (viz zde…).

A běda tomu, kdo si dovolí  nesouhlasit s tím, že nás tato vakcína spasí! Zjevně se vede cílený boj, a to nejen proti normálně uvažujícím jedincům, ale i lékařům, kteří se nedali uplatit ani zastrašit, a dávají otevřeně najevo svůj názor; anebo – což je pro snovatele „ko….vé“ aféry ještě horší – se proti této chorobě pokouší nalézt skutečně účinné léky. Takovéto odvážlivce mocenské struktury mnohdy bez milosti zničí; způsoby likvidace se samozřejmě liší dle dané země a v ní panujících zvyklostí. V kultivovanější Francii se veřejně známého a oblíbeného lékaře třeba snaží zničit tím, že o něm zveřejňují lživé zprávy, jež mají podlomit jeho důvěru u lidí, což lze též označit jako morální vraždu. V Číně někteří zřejmě „neposlušní“ lékaři „zmizeli“ neznámo kam. V Rusku zase více lékařů „záhadně“ vypadlo z okna. A v USA byl vědec, jenž zkoumal covid-19 a přišel prý na významný objev, rovnou zastřelen (viz zde…).

Není těžké pochopit, proč k tomu dochází. V prvé řadě je zjevné, že na této aféře chce někdo dost vydělat. Vždyť i v oficiálních médiích přiznali, že obrovské farmaceutické koncerny, jež chtějí zahájit výrobu léků na koronavirus, předpokládají gigantické zisky (např. čl.: Z remdesiviru se může stát obří byznys). Ještě větší zisky lze očekávat u výše uváděných vakcín. Představme si, kdyby se jimi nechalo naočkovat několik miliard lidí! Stěží dokážeme odhadnout, jaké zisky by měly farmaceutické koncerny a ti, kteří je financují. Takovéto i další zprávy mohou na někoho, kdo se hlouběji seznámí s mocenskými praktikami, zapůsobit až skličujícím dojmem. Přesto z toho lze vyvodit i pozitivní jevy – alespoň vychází najevo pravda o tom, co se již po tak dlouho děje.

Vždyť obdobné nátlaky a machinace se zjevně prováděly už v předchozích desetiletích. V knize Jak ochraňovat čistotu duše jsme uváděli, že ve 20. až 40. letech minulého století bohaté banky vložily svůj kapitál do chemického průmyslu, z nějž se posléze stal výnosný byznys. Hlavně po 2. světové válce tito giganti ovládli většinu z průmyslových odvětví včetně farmacie, přičemž skrze ni se poté „infikovalo“ i lékařství. Je prokázáno, že již od 50 let minulého století bylo potlačováno užívání jakýchkoli přírodních léčebných prostředků.  Dokonce lékařům zákonnými opatřeními nařizovali, že k léčení musí užívat pouze chemická farmaka.

To vše je déle známo, ale teprve nyní se tyto hanebnosti veřejně „dostávají na světlo“. Dočítáme se o tom nejen v rozličných zdrojích, ale mnozí je prožívají přímo na sobě. Až neuvěřitelná je cílená snaha o potlačení Bohem nám darované výsady, jímž je svobodné duchovní rozhodování. Jakoby někdo chtěl z lidí udělat „stádová zvířata“, která bez vlastního úsudku ve stavu paniky a hromadné hysterie instinktivně běží směrem ke středu stáda, aby se v něm ukryla (viz zde…). Podíváme-li se letmo na světové dění a máme-li ještě zdravý úsudek, nestačíme se ani divit. Uveďme si příklady paranoidního patologizovaného stavu: Všude se dávají plastové bariéry, nádoby s chemickými desinfekcemi, igelitové rukavice atd. – ekologii navzdory. Ve Španělsku postříkali celou pláž dezinfekcí, jež zabíjí vše … Miliony lidí si dobrovolně stahují „aplikace pro sledování kontaktů“, aby vlády a globální korporace mohly sledovat každý jejich krok. Přitom se fanaticky hájí sloganem, že „chtějí ochránit veřejnost před infekcí”. Internet se stal oficiálním manipulačním prostředkem, který chrlí zmatené informace, přičemž většina z nich neodpovídá realitě. Kdosi cenzuruje internet a snaží se odhalit ty, jež nesouhlasí s oficiální propagandou, aby smazal jeho příspěvky či videa.

 

Překvapivé je to, že si jen málokdo všimnul, jak nepravdivá byla předchozí propaganda. Dokonce i v oficiálních médiích již píší o tom, že“ V Česku epidemie nebyla a není. Proto nevíme, kdy skončí“. Také se ani na celém světě neuskutečnily odhadované stovky milionů úmrtí na koronavirus! Švédsko je též v pořádku, přestože nezavedlo tvrdá restrikční opatření. Tam ani jinde nepustoší země žádný virus hromadného ničení! (viz zde…). Avšak jinak už tato pandemie strachu způsobila značné škody. Karanténa a další restrikční opatření např. dle psychiatrů vyvolaly vlnu duševních onemocnění. Podle průzkumu o 43 procent vzrostl počet akutních případů, přičemž postižení prý mají příliš velký strach na to, aby vyhledali pomoc. Nejhůře na tom prý budou děti a senioři, kteří „nedostávají takovou podporu, jakou potřebují.” (viz zde…).

Lze to popsat i tak, že strach „rozleptává“ ochranné duševní záhaly, z čehož pak vyplývají rozličné psychické choroby. Mnozí lékaři  též upozorňovali na to, že v důsledku restrikčních opatření lze u některých skupin obyvatel očekávat mnohem závažnější dopady, než by mohla způsobit viróza. Připomeňme si třeba značný nárůst domácí nadměrné konzumace alkoholu a z toho vyplývajícího poškození jater, vznikající závislosti apod. Dlouhodobý strach působí zhoubně i na tělo – mimo jiné způsobuje překyselení, přičemž dochází k jakési vnitřní „korozi“, z čehož pak vyplývají rozličná onemocnění. Překyselení též může být důsledkem nošení roušky při větší tělesné zátěži, kdy se zvyšuje dechová frekvence. Místo tolik potřebného kyslíku pak lidé s neprodyšným „hadříkem na ústech“ vdechují i jimi vydechovaný oxid uhličitý. Z toho mimo jiné vyplývá i nedostatečné zásobování organismu kyslíkem, čímž trpí zejména mozek. Vypadá to, jakoby někdo chtěl cíleným „přidušením“ vyvolávat poruchy myšlení, zmatení apod.

Jak zamezit těmto stavům? Nebát se a zhluboka dýchat! Rovněž si připomeňme tak potřebnou orientaci na duchovní hodnoty a význam pravé víry. Věříme-li skutečně tomu, že naše vnitřní podstata pochází ze zcela nehmotných, tj. duchovních úrovní, nemůže nás nijak vyděsit ani to, budeme-li postaveni tváří v tvář skutečnosti, že zemřeme. Bereme-li však tento důležitý krok jako přechod do jiné dimenze, neboli na onen svět, či ještě lépe řečeno – do prozatím pro většinu z nás neviditelné, ale přesto existující jemnohmotné úrovně, v nichž nás očekávají světlé pomáhající bytosti, můžeme se na to spíše těšit. Ale samozřejmě zároveň chápeme, že tento odchod nesmíme nijak urychlovat, neboť zde ještě zjevně máme ke splnění více úkolů a povinností. A i kdybychom byli něčím omezováni v našem působení, můžeme se ve svých domovech věnovat skutečně důležitým věcem a rozšiřovat své vědění natolik, abychom se už nenechali zmást ani ničím nepříznivě ovlivnit. Důležité je též pokud možno co nejčastěji chodit do přírody, kde můžeme načerpat i dostatek sil. To nám pomůže překonat všechny těžkosti, které nás v čase nastávajícím mohou potkat.