Alergie – kde se berou

Proč dochází k tak nebývalému nárůstu alergií? A jaké jsou jejich skutečné příčiny? Abychom si mohli odpovědět na tyto otázky, zaměříme se na několik pohledů, a to jak ze zorného úhlu klasické, tak alternativní medicíny.

Podstata alergií

Imunitní systém má za úkol rozpoznat vlastní a tělu prospěšné látky od cizorodých či tělu škodlivých látek. Pokud se do těla dostane cizorodá látka, na kterou si organizmus vytvořil protilátky, proběhne určitá reakce. Jako alergen se označuje látka, která vyvolává alergickou, tj. patologickou reakci.

Cizorodé alergeny tvoří různorodé sloučeniny: může to být prach a jiné nečistoty ovzduší, dále bakterie, plísně a jejich spory, různé složky potravin (např. mnohá éčka – více iformací o nich naleznete zde), léky a další látky. Podmínkou vzniku alergického onemocnění je tedy opakovaný kontakt s určitým odmítaným či škodlivým podnětem.

Sama přítomnost alergenů k vyvolání alergie nestačí, jejich působení se musí kombinovat s dalšími vlivy. Obecně je známo, že neexistuje pacient, jehož nemoc by byla způsobena jen jedním alergenem, tzn. bez spoluúčasti dalších škodlivin.

Na vzniku alergických chorob se tedy podílí více nepříznivých vlivů, včetně dráždivých psychických podnětů, poruch funkcí nervového systému či dalších faktorů, a to hmotných i nehmotných.

Proč se však u některých osob alergie projeví, a ostatních, kteří přestože jedí obdobná jídla a dýchají stejný vzduch, nikoliv? V prvé řadě na to mají vliv již zrozením přinesené dispozice. Na to navazují duševní příčiny, projevující se v nesprávném jednání a neadekvátní odezvě na vnější impulsy (např. zlostí). Jako třetí se uvádí vliv výživy, o kterém se na těchto stránkách zaměřujeme v mnoha dalších článcích.

Metody stanovení alergií

Pokud třeba člověk opakovaně kýchá, něco ho svědí, má průjmy nebo obdobné problémy, (které mohou vyplývat třeba z přiotráveného životního prostředí či dalších škodlivých faktorů) je nabádán, aby si nechal udělat alergologické testy. Při nich téměř vždy naleznou pozitivní alergickou odezvu na nějakou látku. Zcela dle ironického výroku pana Huxleyho: „Lékařská věda dosáhla takového pokroku, že nikdo na světě nemůže být zdráv.“

Mnozí po sdělení verdiktu lékaře dostanou strach a raději si nechají něco předepsat, vždyť to reklama tolik chválí. Tím udělají největší radost výrobcům léčiv; vždyť odbyt musí přece neustále stoupat. Farmaceutický průmysl patří k nejvýnosnějším odvětvím a může si tedy dovolit odměnit poslušné „odborníky“, kteří napíší obsáhlé studie, proč a jak je třeba bojovat s alergií, pochválí užívané preparáty a téměř všichni jsou spokojeni.

Až na některé pacienty, kteří nechtějí být do konce života odkázáni na užívání chemických léčiv. Abychom však nalezli odvahu postavit se tomuto nemalému tlaku, musíme mít potřebné vědomosti. Také je dobré seznámit se s metodami stanovení alergií, jejich spolehlivostí a oprávněností užití.

Za nejpřesnější jsou považovány metody, při nichž se k odebrané krvi přidávají roztoky s potenciálními alergeny. Následně se sleduje zvýšení množství či změny tvaru některých součástí krve, např. určitých typů imunoglobulinů. Dle získaných výsledků se usoudí, zda daný jedinec je či není na zkoumanou látku alergický .

 Kupříkladu se často sleduje odezva na lepek (tj.obilná bílkovina). Položme si však otázku: je běžné, aby se v naší krvi vyskytovaly cizorodé bílkoviny? Vždyť sníme-li jakoukoli potravinu, prochází nejprve naším trávicím traktem, přičemž mají být původní sloučeniny rozloženy na jejich základní stavební jednotky.

Má tedy po provedení těchto krevní testů smysl dělat jednoznačné závěry, že daný člověk je alergický na určitou bílkovinu, která se v  případě normálního chodu organismu v krvi nemá vůbec vyskytovat? Vezmeme-li v úvahu dopady striktního nařízení typu: „vynechejte všechny potraviny s přítomností…“, bychom neměli přistupovat povrchně k hodnocení výsledků těchto stanovení.

Je rovněž velkým otazníkem, nakolik jim máme věřit – jejich přesnost se totiž dle odborné literatury většinou pohybuje mezi 50–75 %! V tomto ohledu jsou mnohem spolehlivější alternativní metody stanovení alergií na konkrétní potraviny, což lze určit např. svalovým testem.

Vnitřní příčiny alergií

Z hlediska duševních příčin je alergie spojována s vnitřně nezpracovanými konflikty. Pokud se třeba někdo čehosi obává či bojí, tak proti tomu často začne bojovat, přičemž v něm může narůstat agresivita. Ta se může manifestovat nepřátelským postojem vůči okolí či až nenávistí. Anebo naopak sebedestruktivním jednáním, projevujícím se třeba konzumací škodlivé stravy a nápojů, kouřením či ničením se dalšími návykovými látkami.

Není tedy překvapivé, že hlavně nejmladší generace, která je doslova zasypávána různými nečistotami dnešního světa (presentovaných v televizi i dalších mediálních prostředcích) v sobě prožívá konflikty mezi vnitřními ideály a tím, co kolem sebe vidí. Vždyť je skutečně nemálo věcí, jež vyvolávají různé druhy negativních pocitů, které se mohou pohybovat od nespokojenosti k vnitřnímu odporu, až po depresivní stavy a beznaději.

Chceme-li se tedy zbavit problémů, měli bychom se v prvé řadě snažit odstranit tyto vnitřní zátěže. Vždyť je naivní očekávat, že imunitní systém nebude rozladěný, pokud stále uvnitř sebe s něčím či někým zlostně bojujeme. Tyto negativní emotivní stavy jsou dokonce „nakažlivé“. Tím lze vysvětlit časté alergické onemocnění dětí v rodinách, kde místo harmonie převládají časté nedorozumění, hádky a spory.

Co s alergiemi?

Alergie má stejně jako ostatní onemocnění výchovný efekt – upozorňuje nás, že cosi děláme špatně nebo se něčeho máme vyvarovat. To platí pro všechna věková údobí: děti se třeba mají naučit chápat, že si nemohou užívat libovolných laskomin, které jsou na ně v obchodě či jinde nastraženy. Jejich rodiče by to zase mělo dovést ke zdravé výživě či dalším potřebným změnám k lepšímu.

Hlavně bychom si měli uvědomit, že za skutečné viníky alergií není správné označovat zvenčí přicházející „náhodné“ podněty či přirozené látky. Máme-li problémy my, jistě se to týká v prvé řadě nás. Z toho důvodu je tedy potřeba zaměřit se na odstranění skutečných příčin, jimiž je nerovnováha v nás, a to jak na fyzické, tak duševní úrovni.

Již dlouhou dobu je třeba známé, že pokrmů lze s bohatým užitkem zužitkovat jen trávením, tedy jejich přeměnou. Nedokážeme-li přijaté látky zpracovat a nepotřebné zbytky z organismu včas vyloučit, je zcela logické, že následně musí dojít k poruchám či zdravotním problémům.

Obdobně je tomu i je to na duševní úrovni: také zde musíme dokázat přijmout a zpracovat vše, co k nám přichází. Vždyť jsou to následky našich předchozích činů. Nezbývá tedy nic jiného, než si uvedené přijmout a po vyrovnání někdejších pochybení se snažit zasévat jen to, co nám i ostatním přinese ve zpětném účinku radost, štěstí a pokoj duše!

O problematice alergií se lze více dovědět v publikaci Tajemství výrobců potravin.